14 C 270/2023-30 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobou doručenou soudu dne 29. 6. 2023 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení celkem částky 26.884,80 Kč s příslušenstvím, tj. s kapitalizovaným úrokem ve výši 1.846,90 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1.646,75 Kč, s úrokem ve výši 20,88 % ročně a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14.089,84 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že žalovaný dne 1. 2. 2021 uzavřel s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 100454222, jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky obsažené na další straně smlouvy. Právní předchůdce žalobce před poskytnutím zápůjčky posoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet. Provedl vyhodnocení informací od žalovaného ohledně rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrů a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného. Na základě uzavřené smlouvy byly žalovanému poskytnuty prostředky ve výši 15.000 Kč, které převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit i poplatek ve výši 17.118 Kč, zahrnující úrok za dobu trvání smlouvy s úrokovou sazbou 20,88 % p. a. (9.817 Kč), poplatek za zpracování zápůjčky (1.500 Kč) a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení (3.851 Kč). Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti formou 65 týdenních splátek po 495 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, celkově zaplatil částku 3.000 Kč. Ke dni 30. 7. 2021 provedl právní předchůdce žalobce vyčíslení a dlužná jistina činila částku 14.089,84 Kč, dlužný poplatek činil částku 12.794,96 Kč. Pohledávka vyplývající ze smlouvy byla postoupena žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022, což bylo žalovanému oznámeno písemně. Platbu dlužných částek žalovaný neprovedl, ač k tomu byl vyzván předžalobní upomínkou. 2. Před vydáním platebního rozkazu byl žalobce vyzván k doplnění tvrzení ohledně požadovaného úroku. Podáním ze dne 4. 7. 2023 žalobce vzal žalobu částečně zpět co do kapitalizovaného úroku ve výši 363,52 Kč a co do úroku ve výši 6,88 % ročně z částky 14.089,84 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení. Usnesením čj. EPR 167674/2023-10 ze dne 13. 7. 2023 bylo řízení ve zpětvzatém rozsahu zastaveno. 3. Vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. 4. Žalobce byl soudem vyzván k označení a doložení důkazů k prokázání tvrzení, že byla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného, a byl poučen, že jinak bude soud věc posuzovat podle ustanovení o bezdůvodném obohacení a žalobce bude ve věci částečně neúspěšný. 5. Na výzvu soudu žalobce reagoval podáním ze dne 13. 10. 2023, ve kterém zopakoval, že má za to, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně posouzena s tím, že právní předchůdce žalobce neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivost tvrzení žalovaného, odkázal na zákaznickou kartu. Zopakoval rovněž právní názor, že neprokázání splnění této povinnost nezpůsobuje absolutní neplatnost smlouvy. Žalobce nemá k dispozici doklady od žalovaného. Žalobce nenavrhl další důkazy k prokázání tvrzené skutečnosti a odkázal na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, čj. 5 Co 231/2020-97. 6. K jednání dne 4. 12. 2023 se žalovaný bez omluvy nedostavil, ač mu bylo předvolání se žalobou doručeno postupem dle § 49 odst. 2, 4 o. s. ř. dne 2. 11. 2023. Žalobce se k jednání omluvil a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Soud proto dle § 101 odst. 3 o. s. ř. ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Žalovaný se tak k žalobě nevyjádřil. 7. Ve věci byly provedeny listinné důkazy smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 1. 2. 2021, včetně smluvních podmínek, zákaznickou kartou žalovaného, tabulkou umoření, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022, včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2022, včetně podacího lístku ze dne 13. 1. 2023 a předžalobní výzvou ze dne 1. 6. 2023, včetně podacího lístku ze dne 2. 6. 2023. 8. Na základě provedených důkazů vzal soud za prokázané, že dne 1. 2. 2021 byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru mezi věřitelem - [právnická osoba], [IČO] a dlužníkem - žalovaným. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku ve výši 15.000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti při uzavření smlouvy, což potvrdil podpisem. Žalovaný se zavázal spolu s půjčenou částkou 15.000 Kč vrátit i poplatek ve výši 17.118 Kč za úrok, pojistné, zpracování půjčky a službu komfortního a flexibilního splácení. Částka 32.118 Kč měla být zaplacena v 65 týdenních splátkách po 495 Kč s tím, že poslední splátka činí 438 Kč. Dle žalobce žalovaný nesplácel dluh řádně a včas, zaplatil celkem částku 3.000 Kč. Žalovaný je v řízení nečinný, netvrdí a neprokazuje, že by platbu provedl ve větším rozsahu. Dle zákaznické karty žalovaného měl mít žalovaný čistý měsíční příjem 38.650 Kč, zdrojem příjmu mělo být podnikání, další čisté příjmy domácnosti jsou uvedeny 40.000 Kč a odhadované měsíční výdaje žalovaného jsou uvedeny 10.000 Kč s tím, že bydliště má v Praze. Jako ověřené dokumenty jsou uvedeny ŽL a daňové přiznání 2019. 9. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022, včetně seznamu postoupených pohledávek bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným ze smlouvy shora byla postoupena žalobci. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 16. 12. 2022 odeslaným na adresu trvalého pobytu. <i>10. Dle § 86 odst. 1, 2 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> 11. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. <i>12. Dle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 13. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému na základě spotřebitelské smlouvy o úvěru ze dne 1. 2. 2021 částku 15.000 Kč, kterou žalovaný převzal hotově. Smlouva je označena jako smlouva o spotřebitelském úvěru, je v ní odkazováno na zákon o spotřebitelském úvěru a nepochybně se jedná o spotřebitelskou smlouvu, na kterou je nutno vztáhnout ZSÚ. Žalobce tvrdil, že před poskytnutím úvěru jeho právní předchůdce řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného. K prokázání tohoto tvrzení nepředložil jiné důkazy než kartu zákazníka, a to ani poté, kdy byl soudem vyzván k jejich předložení a byl poučen o následcích, pokud se tak nestane. Soud dokonce výslovně s ohledem na § 13 o. z. odkázal na rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové čj. 47 Co 216/2021-80 ze dne 4. 1. 2022, v němž se odvolací soud podrobně k otázce prokázání ověřování úvěruschopnosti vyjadřuje. Doklady označené v kartě zákazníka nebyly soudu doloženy. Není patrno, z čeho měly plynout další příjmy domácnosti ve výši 40.000 Kč měsíčně. Žádným způsobem nebyly dokládány výdaje, u kterých se výslovně uvádí, že jsou to odhadované výdaje, navíc značně podhodnocené, když žalovaný měl dle zákaznické karty mít bydliště v Praze, ale odhadované výdaje byly jen 10.000 Kč měsíčně. 14. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce řádně neposoudil úvěruschopnost žalovaného. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 2