14 C 37/2023-26 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobou doručenou soudu 26. 10. 2022 se žalobce domáhal na základě smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] a žalovanou dne 9. 11. 2020 po žalované zaplacení částky 31.668,01 Kč, sestávající z jistiny ve výši 16.807,68 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 8.185,99 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 1.552,47 Kč, inkasního poplatku ve výši 3.007,10 Kč, smluvní pokuty ve výši 1.680,77 Kč a nákladů na vymáhání ve výši 434 Kč. Dále požadoval úrok ve výši 1.506,75 Kč, úrok ve výši 690,73 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 541,07 Kč a úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 16.807,68 Kč od 7. 6. 2022 do zaplacení. K odůvodnění žaloby uvedl, že dne 9. 11. 2020 uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobce smlouvy o úvěru č. 0322207, na základě které obdržela finanční hotovost 18.000 Kč. Spolu s jistinou úvěru se zavázala uhradit částku ve výši 15.460 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se zavázala uhradit částku ve výši 33.460 Kč ve 14 měsíčních splátkách ve výši 2.390 Kč, celková splatnost závazku připadla na 9. 1. 2022. Právní předchůdce žalobce s odbornou způsobilostí posuzoval schopnost žalované úvěr splácet. Žalovaná sjednanou částku neuhradila řádně a včas, uhradila celkem 2.400,01 Kč, z toho na jistinu 1.192,32 Kč a na příslušenství 1.207,69 Kč a dostala se do prodlení s úhradou částky 31.059,99 Kč. Pohledávka byla postoupena žalobci na základě rámcové smlouvy o postupování pohledávek ze dne 4. 4. 2022 a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3. 6. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno písemně. Žalobce účelně vynaložil náklady mimosoudního vymáhání pohledávky a požaduje náhradu za 2 cesty pověřeného pracovníka po 217 Kč. Žalobce zaslal žalované předžalobní upomínku. 2. Vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit předepsaným způsobem žalované. Poté, kdy byl žalobce soudem vyzván, aby označil a doložil důkazy k prokázání tvrzení, že úvěruschopnost žalované byla řádně prověřena, uvedl žalobce, že důkazy o posuzování schopnosti žalované úvěr splácet nedisponuje a vzal podáním ze dne 15. 2. 2023 žalobu zpět co do částky 14.426,33 Kč, sestávající z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 8.185,99 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 1.552,47 Kč, inkasního poplatku ve výši 3.007,10 Kč, smluvní pokuty ve výši 1.680,77 Kč, co do úroku 1.506,75 Kč a co do úroku 690,73 Kč. Usnesením čj. 14 C 37/2023-23 ze dne 17. 2. 2023, které nabylo právní moci dne 22. 3. 2023, bylo řízení ve zpětvzatém rozsahu dle § 96 odst. 2, 4 o. s. ř. zastaveno. Na žalobě žalobce setrval co do jistiny ve výši 16.807,68 Kč, nákladů uplatnění ve výši 434 Kč a úroku z prodlení ve výši 541,07 Kč a ve výši 11,75 % ročně z částky 16.807,68 Kč od 7. 6. 2022 do zaplacení. Tyto částky zůstaly předmětem řízení. 3. K jednání dne 3. 4. 2023 se žalobce omluvil a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Žalovaná se k jednání nedostavila bez omluvy, ač jí předvolání se žalobou bylo doručeno postupem dle § 49 odst. 2, 4 o. s. ř. dne 6. 3. 2023. Dle § 101 odst. 3 o. s. ř. soudu ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Žalovaná se tak k věci nevyjádřila. 4. Ve věci byly provedeny listinné důkazy žádostí o úvěr ze dne 8. 11. 2020, smlouvou o úvěru ze dne 9. 11. 2020, formulářem pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, rámcovou smlouvou o postupování pohledávek ze dne 4. 4. 2022, dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 3. 6. 2022, výpisem úkonů mimosoudního vymáhání, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 21. 6. 2022, včetně podacího archu, přípisem žalobce ze dne 8. 7. 2022 a předžalobní výzvou ze dne 3. 10. 2022, včetně podacího archu z 5. 10. 2022. 5. Na základě provedených důkazů vzal soud za prokázané, že dne 9. 11. 2020 byla mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru. Žalovaná je ve smlouvě označena jménem, příjmením, adresou, číslem OP a rodným číslem. Ke smlouvě jsou připojeny standartní informace o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované hotově částku ve výši 18.000 Kč. Žalovaná se zavázala celkem vrátit částku 33.460 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 2.390 Kč. Pohledávka byla postoupena žalobci na základě shora uvedených smluv o postoupení pohledávek, postoupení bylo žalované oznámeno písemně. Dle žalobce žalovaná na smlouvu zaplatila částku 2.400,01 Kč. Žalovaná je v řízení nečinná, netvrdí a neprokazuje, že by platbu provedla ve větším rozsahu. Žalobce nepředložil soudu žádné důkazy k prokázání tvrzení, že byla řádně prověřena úvěruschopnost žalované. Na výzvu soudu žalobce sdělil, že těmito důkazy nedisponuje. <i>6. Dle § 86 odst. 1, 2 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> 7. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. <i>8. Dle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 9. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované na základě smlouvy o úvěru hotově částku ve výši 18.000 Kč. Nepochybně se jedná o spotřebitelskou smlouvu, na kterou je nutno vztáhnout ZSÚ. Žalobce tvrdil, že před poskytnutím úvěru právní předchůdce žalobce řádně prověřil úvěruschopnost žalované. K prokázání tohoto tvrzení nepředložil důkazy, ač byl soudem vyzván k jejich předložení a byl poučen o následcích, pokud se tak nestane. Žalobce soudu sdělil, že těmito důkazy nedisponuje. 10. Soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by žalobce řádně posoudil úvěruschopnost žalované. Nelze mít za to, že zápůjčka byla žalované poskytnuta v rozsahu přiměřeném skutečným majetkovým poměrům žalované. 11. Dle konstantní judikatury je soud povinen zkoumat prověřování úvěruschopnosti a jeho vlivu na platnost úvěrové smlouvy z úřední povinnosti. Ustanovení § 87 ZSÚ, které zkoumání úvěruschopnosti a posuzování platnosti smlouvy váže jen na námitku spotřebitele, je v rozporu s právem Evropské unie a nelze jej použít (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci sp. zn. C [číslo]). Protože právní předchůdce žalobce neprověřil řádně úvěruschopnost žalované, je smlouva ze dne 9. 11. 2020 dle § 87 ZSÚ neplatná a soud je povinen k této neplatnosti přihlédnout z úřední povinnosti. Žalobce se proto nemůže domáhat plnění sjednaných v této smlouvě. 12. Protože žalobce vyplatil žalované částku 18.000 Kč na základě neplatné smlouvy, došlo k plnění bez právního důvodu a na straně žalované vzniklo bezdůvodné obohacení, které je žalovaná povinna vydat. 13. Co do výše bezdůvodného obohacení soud dospěl k závěru, že z vyplacené částky 18.000 Kč bylo vráceno 2.400,01 Kč a v tomto rozsahu zaniklo bezdůvodné obohacení žalované ještě před podáním žaloby. Nevrácena zůstala částka 15.599,99 Kč (18.000 – 2.400,01 Kč). Dle § 87 odst. 1 ZSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR čj. 33 Cdo 3675/2021-262 ze dne 20. 4. 2022 plyne, že„ důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele je neplatnost sml