15 C 40/2023-53 — Okresní soud v Trutnově

Předmětem řízení bylo zaplacení shora uvedené částky. Žalobce uvedl, že mezi jeho právním předchůdcem – společnost [právnická osoba], a žalovaným došlo dne 08.01.2016 k uzavření smlouvy nazvané smlouva o půjčce č. 238794. V důsledku fúze sloučením se dne 30.09.2016 stala právním nástupcem společnosti [právnická osoba], [IČO], společnost [právnická osoba], [IČO], tj. právní předchůdce žalobce. Původní věřitel na základě poskytl žalovanému prostředky ve výši 7 000 Kč a to v hotovosti. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 980 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 Podmínek a odměnu za administrativní činnost ve výši 1 400 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 800 Kč. Úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškeré poplatky žalobce dále souhrnně nazývá také jen jako„ úhrady za služby“. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 210 Kč počínaje 15.01.2016, přičemž poslední splátka byla stanovena na 17.02.2017. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného ke dni 17.02.2017 řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 7 000 Kč ode dne 18.02.2017 až do zaplacení dále úrokem ve výši 23,72 % ročně sjednaným v čl. 1 Podmínek. Protože žalovaný byl v okamžiku splatnosti poslední sjednané splátky v prodlení se zaplacením více než jedné ze splátek (a nikoliv pouze jedné nebo pouze poslední sjednané splátky), nebyly z jeho strany splněny podmínky pro prodloužení účinnosti smlouvy dle příslušných smluvních ujednání. Předmětem řízení je zaplacení: celkové dlužné částky ve výši 10 680 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 7 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 3 680 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 8 232,82 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 794,02 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 7 000 Kč od 08.01.2022 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 7 000 Kč od 08.01.2022 do zaplacení. Žalovaný se k nařízenému jednání sudu nedostavil a k žalobě se nevyjádřil. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že společnost [právnická osoba], a žalovaný uzavřely dne 08.01.2016 smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti. Na základě této smlouvy poskytl věřitel žalované částku 7 000 Kč. Dále bylo smlouvou a dalšími důkazy (předžalobní výzva, karta zákazníka, smlouva o postoupení pohledávek) prokázána další skutková tvrzení žalobce uvedená shora. Dle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1882 odst. 1 o.z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Žalobce je v tomto řízení aktivně legitimován, protože mu vymáhaná pohledávka byla postoupena. Postoupení pohledávky bylo osvědčeno smlouvou o postoupení pohledávek, částí seznamu postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky a předžalobní upomínkou, v níž byl žalovaný o postoupení pohledávky rovněž informován. Dle soudu žalobce prokázal, že před uzavřením smlouvy jeho právní předchůdce náležitě ověřil úvěruschopnost žalovaného. Nelze tak dovozovat, že by smlouva byla neplatná pro nesplnění povinnosti poskytovatele úvěru ověřit úvěruschopnost klienta (viz § 86 a § 87 zákona č. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 7 000 Kč, žalovaný se zavázal vrátit celkem 12 180 Kč. Kromě dlužné jistiny se jednalo o poplatky ve výši 5 180 Kč. Tato částka zahrnuje poplatek za administrativní činnost ve výši 1 400 Kč, úrok ve výši 980 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 800 Kč. Žalovaný si tak musel být bez jakýchkoliv pochybností vědom, jakou celkovou částku bude povinen věřiteli na základě smlouvy vrátit. Bylo pouze věcí žalovaného, zda za těchto podmínek smlouvu uzavře. Nerespektování takto uzavřené smlouvy by bylo popřením zásady smluvní volnosti účastníků soukromoprávních vztahů. Soud tudíž neshledal důvod, proč by na částku uvedenou shora neměl mít věřitel nárok. Žalovaný byl v řízení nečinný. Netvrdil a ani neprokázal, že žalobci či jeho právnímu předchůdci zaplatil vyšší než jím zohledněné částky. Z dlužné jistiny byl žalobci přiznán rovněž sjednaný úrok z úvěru a zákonný úrok z prodlení v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce úroky částečně kapitalizoval (za dobu do postoupení pohledávky), současně požadoval jejich přiznání až do doby zaplacení dluhu. Tento požadavek má oporu v právních normách. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobci na nákladech řízení přiznal 800 Kč za zaplacený soudní poplatek. Soud postupoval při určení výše odměny advokáta a nákladů zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, konkrétně podle ust. § 14b vyhlášky. Dle tohoto ustanovení činí odměna za úkon právní služby 300 Kč a paušální částka jako náhrada výdajů za každý úkon právní služby 100 Kč Tyto částky přísluší za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby). Zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen DPH). Dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. proto patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající DPH. Základní sazba DPH od 1. 1. 2013 činí 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 1 200 Kč. Daň činí 252 Kč. Celkově má žalobce právo na náklady řízení ve výši 2 252 Kč. Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř.