15 C 91/2023-43 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobou doručenou soudu dne 29.1.2023 se žalobce domáhal zaplacení shora uvedených částek s odůvodněním, že uzavřel s žalovaným dne 28.7.2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 8141711, na základě které byl žalovanému ze strany žalobce poskytnut standartní neúčelový úvěr, kdy žalobce v souladu se Smlouvou o úvěru poskytl žalovanému peněžité prostředky ve výši 30 000 Kč tak, že částku ve výši 27 500 Kč převedl v souladu s čl. II. Písm. b) Smlouvy o úvěru na tzv. Účet zákazníka a to dne 9.8.2022, čímž došlo k čerpání úvěru ze strany žalovaného v souladu Smlouvou úvěru dle čl. II. Smlouvy o úvěru. Zbytek peněžitých prostředků ve výši 2 500 Kč, převedl žalobce v souladu s čl. II. písm. b) Smlouvy o úvěru na účet zprostředkovatele žalovaného jako jeho provizi. Účastníci se dohodli, že předmětný úvěr společně s úroky, tj. celkovou částku ve výši 46 000 Kč uhradí žalovaný žalobci v pravidelných 40 měsíčních splátkách po 1 150 Kč splatných vždy do každého 20-tého dne daného měsíce na účet žalobce, kdy splatnost 1. splátky byla mezi žalobcem a žalovaným dohodnuta na den 20.8.2022. Žalovaný své povinnosti ze smlouvy plynoucí neplnil, žalobce proto žalovanému zaslal písemné Oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 26.12.2022. Žalovaný je v současné době v prodlení s úhradou částky celkem ve výši 31 001 Kč, kdy tato částka se skládá z neuhrazených dlužných splátek ve výši 3 450 Kč (kdy tyto splátky se skládají z dlužných úroků ve výši 1948 Kč a dluhu na jistině – úmor - ve výši 1502 Kč) a zesplaněné části jistiny ve výši 27 551 Kč. 2. Vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit předepsaným způsobem žalovanému. K jednání dne 12.6.2023 se žalobce omluvil a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Žalovaný se k jednání nedostavil bez omluvy, ač mu bylo předvolání se žalobou doručeno na adresu trvalého pobytu postupem dle § 49 odst. 2, 4 o. s. ř. Soud proto dle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Žalovaný se tak k žalobě nevyjádřil. 3. Ve věci byly provedeny listinné důkazy smlouvou o spotřebitelském úvěru, včetně úvěrových podmínek, doklady o prověřování úvěruschopnosti žalovaného, formulářem pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, potvrzením o vyplacení úvěru, bonitou smlouvy, upomínkami. 4. Listinnými důkazy bylo prokázáno, že žalobce po řádném prověření úvěruschopnosti žalovaného, poskytl žalovanému úvěr. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy se staly úvěrové podmínky žalobce. Výše úroku byla stanovena na 27,28 % ročně. Žalovaný neplnil sjednané povinnosti řádně a včas (viz. výše). Žalobce proto oznámil zesplatnění úvěru dnem 26.12.2022. Dle čl. IV. bod 2. písm. c) Smlouvy o úvěru bylo mezi žalobcem a žalovaným dohodnuto na každý jednotlivý případ, kdy se žalovaný dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru, zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 499 Kč s omezením jejího uplatnění do okamžiku, kdy se úvěr v důsledku prodlení žalovaného stane splatným (čl. IV. bod 1. Smlouvy o úvěru) Žalovaný do okamžiku zesplatnění úvěru tj. do 26.12.2022 se dostal do prodlení se splátkami úvěru a to v počtu 4 neuhrazených měsíčních splátek, kdy se jedná o neuhrazené splátky dle Bonity smlouvy, čímž žalobci vznikl v souladu s čl. IV. bod 2 písm. c) Smlouvy o úvěru nárok na úhradu 4 smluvních pokut, které jsou splatné okamžikem prodlení žalovaného se zaplacením jednotlivé měsíční splátky úvěru, tedy den následující po 20. dni splatnosti příslušné měsíční splátky. Celkem je tedy žalovaný povinen z titulu smluvních pokut, které vznikly neuhrazením měsíčních splátek úvěru, zaplatit žalobci částku ve výši 4x499Kč, tedy 1996 Kč. Podle žalobce žalovaný neuhradil částky uvedené ve výroku shora shora. Žalovaný byl v řízení nečinný, netvrdí a neprokazuje, že by uhradil vyšší částku, než uvádí žalobce. <i>5. Dle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> <i>6. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> 7. Na základě shora prokázaných skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky byla po prověření úvěruschopnosti žalovaného platně uzavřena smlouvy o úvěru. Na základě této smlouvy žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve sjednané výši, které se žalovaný zavázal spolu s úrokem vrátit ve sjednaných splátkách. Žalovaný neprokázal splnění povinnosti dlužníka vrátit poskytnuté prostředky a zaplatit sjednané úroky a poplatky. Protože žalovaný porušil smluvní povinnost, vznikl žalobci nárok na sjednanou smluvní pokutu. Žalobcem uplatněný nárok má oporu v úvěrové smlouvě a úvěrových podmínkách. Z uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, dostal se do prodlení, proto je dle § 1970 o. z. povinen uhradit žalobci požadovaný úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 o. s. ř. Ve věci úspěšný žalobce zaslal žalovanému výzvu k plnění ve smyslu § 142a o. s. ř., proto má nárok na náhradu nákladů řízení. Žalobce na nákladech řízení vynaložil částku 1 294 Kč za zaplacený soudní poplatek a hradil náklady právního zastoupení. Při určení výše odměny advokáta a nákladů zastoupení soud postupoval podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen a. t.). Dle tohoto ustanovení činí odměna za úkon právní služby z žalované částky bez příslušenství 500 Kč a paušální náhrada výdajů za každý úkon právní služby 100 Kč Tyto částky přísluší za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby) a představují celkem 1 800 Kč. Zástupce žalobce doložil registraci plátce DPH, proto je nutno do nákladů řízení dle § 137 odst. 3 o. s. ř. zahrnout také 21% DPH z částky 1 800 Kč. S ohledem na výsledek řízení je žalovaný povinen nahradit žalobci náklady řízení v této výši, které jsou dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatné k rukám zástupce žalobce. 9. Žalobce se domáhal, aby odměna za 1 úkon právní pomoci byla stanovena dle § 7 advokátního tarifu, nikoliv dle § 14b tohoto předpisu. Soud dovodil, že v konkrétním sporu jsou splněny podmínky pro aplikaci § 14b a. t. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobce vymáhá dlužné spotřebitelské úvěry soudní cestou ve větším množství případů ročně. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobným způsobem. Rovněž právní odůvodnění uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno shodně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobce soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. Nelze přehlédnout, že Ústavní soud před účinností § 14b vyhlášky č. 177/96 Sb. opakovaně konstatoval, že je nepřiměřeně vysoká sazba mimosmluvních odměn (§ 7 vyhlášky) a v nálezu sp. zn. I ÚS 3923/11 ze dne 29. 3. 2012 judikoval, co považuje za řízení zahájené tzv.„ formulářovou“ žalobu, když uvedl, že„ v takovém řízení, jež je zahájeno„ formulářovou“ žalobou, nárok je uplatňován vůči spotřebiteli, přičemž ten vznikl ze smlouvy, anebo jiného právního důvodu, avšak spotřebitel je fakticky vyloučen z možnosti sjednat si podmínky plnění s jiným obsahem (typicky půjde zejména o smlouvu o přepravě, dodávce tepla nebo energií, spotřebitelském úvěru, běžném účtu, o poskytování služeb informační společnosti, o poskytování služeb elektronických komunikací, o pojistnou smlouvu, o regulační poplatek podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů)“. I z výše uvedeného je zřejmé, že nárok žalobce na zaplacení dlužného spotřebitelského úvěru, uplatněný formou vyplnění návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, je typicky nárokem, který má namysli § 14b advokátního tarifu. 10. Lhůta k zaplacení žalované částky a k náhradě nákladů řízení byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když s ohledem na nečinnost žalované v řízení nebyly soudu tvrzeny důvody pro delší lhůtu splatnosti.