30 C 51/2022-144 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobci se žalobou doručenou soudu dne 17. 2. 2022 domáhali vydání rozsudku uvedeného ve výroku. K odůvodnění uvedli, že žalobce i žalobkyně jsou každý vlastníkem podílu o velikosti ½ na pozemku [parcelní číslo] a pozemku p. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba rodinného domu [parcelní číslo], v [katastrální uzemí], obci [obec]. Spoluvlastnické podíly žalobci nabyli na základě dědictví po svých rodičích, kteří je získali na základě rozhodnutí o přidělení pozemků do osobního užívání a navazující kupní smlouvy ze dne 10. 9. 1966 mezi rodiči žalobců a Československým státem jednajícím prostřednictvím Domovní správy [obec]. Nemovitosti jsou již od okamžiku jejich převzetí ze strany rodičů žalobců, tedy již od roku 1966, užívány a drženy v rozsahu vymezeném v nákresu užívání, který byl přiložen k žalobě. Tímto rozsahem užívání je však zasahováno do sousedních pozemků, a to pozemku p. [číslo] jehož vlastníkem je žalovaný [číslo] do pozemků p. [číslo] p. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba vystavěná žalobcem, ve vlastnictví žalovaného č. 2. U dotčených pozemků žalovaných tak docházelo a stále dochází v rozsahu zobrazeném v nákresu užívání k dlouhodobému výkonu držby, jak právních předchůdců žalobců, tedy jejich rodičů, tak následně samotných žalobců, a to v dobré víře dle toho jak došlo k předání domu [adresa] a okolních pozemků v roce 1966 O tom, že žalobci užívají i pozemky, které mají v katastru nemovitostí zapsané jiné vlastníky (tj. žalované), se žalobci dozvěděli až na základě geodetických prací, které proběhly před necelými 4 lety. Právní předchůdci žalobců, tedy jejich rodiče, o této skutečnosti zjevně nevěděli vůbec, a to především proto, že v katastru nemovitostí byla až do provedení zmíněných geodetických prací nesprávně zanesena budova [adresa], kdy proto z katastru nemovitostí nebylo možné rozpoznat, že hranice pozemku končí hned za touto budovou. Tato skutečnost nebyla zjištěna ani v rámci dědických řízení, v rámci kterých spoluvlastnické podíly na pozemcích [parcelní číslo] a p. č. st. [anonymizováno] v katastrálním území Souvrať nabyl nejprve žalobce, a následně i žalobkyně. Právní předchůdci žalobců nabyli vlastnické právo k předmětným pozemkům v roce 1966, a již od počátku je užívali v rozsahu vymezeném v nákresu užívání. Vzhledem uvedenému mají žalobci za to, že ze strany jejich právního předchůdce, tedy jejich otce, došlo k vydržení částí dotčených pozemků p. [číslo] p. [číslo] celého pozemku p. č. st. [anonymizováno], a žalobcům proto v současné chvíli svědčí k těmto vydrženým pozemkům vlastnické právo. Naléhavý právní zájem na určení vyžadovaný § 80 o.s.ř. je dán již samotnou existencí rozporu ve vlastnictví předmětných nemovitostí podle stavu vyplývajícího ze zápisů v katastru nemovitostí a podle stavu skutečného. 2. Žalovaný [číslo] ve vztahu k lesnímu pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], který je ve vlastnictví České republiky s právem hospodařit pro žalovaného [číslo] navrhl zamítnutí žaloby. Namítal neurčitost uplatněného nároku, kdy žalobci se domáhají určení vlastnictví„ vymezených částí“ pozemků. Předmětem prodeje manželům [příjmení] na základě smlouvy z 10. 9. 1966 byl pouze rodinný dům [adresa] v [obec], pozemky do jejich vlastnictví nepřecházely, když jim byly pouze přiděleny do osobního užívání. Držba opírající se o jiný titul, než o vlastnické právo, není pro nabytí vlastnictví vydržením podstatná. Žalovaný [číslo] poukázal na ustanovení lesního zákona, zakazující provádění terénních úprav, narušování půdního krytu nebo stavbu oplocení v lesích. Podle žalovaného nemohli být žalobci ani jejich předchůdci objektivně v dobré víře, že jim část pozemku náleží, nebyly proto naplněny zákonné podmínky vydržení. 3. Žalovaný č. 2 uvedl, že žalobci ani jejich právní předchůdci dotčené pozemky nikdy do vlastnictví nenabyli. Tvrzení žalobců o dobré víře a užívání pozemků je jednoznačně zpochybněno rozhodnutím o přidělení pozemků do osobního užívání ze dne 13. 1. 1966 a kupní smlouvou ze dne 10. 9. 1966, kde je specifikován předmět koupě pouze na rodinný domek [adresa] v [obec], osada [anonymizováno], stojícího na stavební parcele čkat. [anonymizováno] o výměře 201 m² a dále zahrady čkat. [anonymizováno] ve směs kat. území Souvraty, ve vložce [číslo] o výměře 3.365 m². Dotčené pozemky, tedy pozemek [parcelní číslo] který má výměru 931 m², pozemek [parcelní číslo] s výměrou 25 m² a pozemek [číslo] s výměrou 1.754 m² ve smlouvě uvedeny nejsou. Už samotným porovnáním výměr pozemků, které byly v té době předmětem prodeje a výměry dotčených pozemků je jednoznačně zpochybněná dobrá víra uživatelů. Značný rozdíl všech výměr dotčených pozemků, který činí 2.710 m², nelze za žádných okolností považovat za omluvitelný omyl, který by nebyl všem předchozím uživatelům, včetně žalobců, znám a musel v nich samozřejmě vyvolat pochybnosti o oprávněnosti držby dotčených pozemků. Žalovaný č. 1 popsal okolnosti předcházející zápisu stavby kůlny vystavěné žalobcem a) na pozemku parc. [číslo] do katastru nemovitostí. Uvedl, že účastníci na základě žádosti žalobce z 1. 11. 2018 jednali o pronájmu pozemku parc. [číslo] v katastrální území Souvrať žalobci. Žalobce byl ochoten nájemní smlouvu včetně dohody o zaplacení úhrady za užívání nemovité věci podepsat jen v případě, že nedošlo k vydržení vlastnického práva k pozemku. Žalovaný č. 2 zdůraznil, že pouhé připlocení pozemků nemůže znamenat změnu vlastnického práva. Kupní smlouvou nabyli žalobci pouze pozemky uvedené ve smlouvě, nikoliv pozemky ve vlastnictví žalovaného 1. a žalovaného 2. Kromě kupní smlouvy, kde je jasně stanovena i výměra pozemků, si žalobci mohli ověřit kdykoliv v evidenci nemovitostí nebo v katastru, jaké pozemky nabyli. 4. Žalobci k odstranění neurčitosti žaloby předložili geometrický plán pro rozdělení pozemku xanon [číslo] vyhotovený společností [anonymizováno] [právnická osoba] a ověřený [stát. instituce], [stát. instituce]. Tím upřesnili, že se domáhají určení vlastnictví k pozemku p. [číslo] odděleného z pozemku žalovaného [číslo] p. [číslo] pozemku p. [číslo] odděleného z pozemku žalovaného [číslo] [parcelní číslo]. Setrvali na požadavku určení vlastnictví pozemku č. st. [anonymizováno], který je zastavěn stavbou kolny ve vlastnictví žalobce. 5. Stav vlastnických práv účastníků řízení k dotčeným nemovitým věcem v [katastrální uzemí], obci [obec], zapsaný v katastru nemovitostí, byl zjištěn následovně: Žalobce a) a žalobkyně b) jsou každý vlastníkem podílu o velikosti ½ na pozemku [parcelní číslo] a pozemku p. č. st. 402, jehož součástí je stavba rodinného domu [parcelní číslo]. Žalobce nabyl spoluvlastnický podíl na nemovitostech o velikosti ¼ po úmrtí své matky [jméno] [příjmení], [datum narození], zemř. 4. 11. 1987, na základě rozhodnutí o dědictví Státního notářství [obec] sp. zn. D 8/1988 ze dne 13. 6. 1988. Žalobce a žalobkyně nabyli spoluvlastnický podíl na nemovitostech po svém zesnulém otci panu [celé jméno žalobce], [datum narození], zemř. 9. 2. 2003, na základě usnesení Okresního soudu v Trutnově o schválení dědické dohody 18 D -262 2003 ze dne 8. 7. 2003. Žalobce se stal dědicem dalšího podílu na nemovitostech o velikosti ¼, žalobkyně podílu o velikosti ½. Právní mocí soudního rozhodnutí tj. dnem 5. 8. 2003 se tak žalobci stali rovnodílnými spoluvlastníky společných nemovitostí. S pozemkem ve spoluvlastnictví žalobců [číslo] sousedí pozemky ve vlastnictví České republiky; právo hospodařit s pozemkem [číslo] má žalovaný [číslo] právo hospodařit s pozemkem [číslo] pozemkem č. st. 403 přísluší žalovanému [číslo]. Uvedené skutečnosti byly osvědčeny z příslušných listů vlastnictví a ze sbírky listin katastru nemovitostí (nabývací tituly žalobců) a mezi účastníky jsou nesporné. 6. K okolnostem nabytí nemovitostí právními předchůdci žalobců, tj. rodiči žalobce a) a žalobkyně b), má soud rozhodnutím o přidělení pozemků do osobního užívání ze dne 13. 1. 1966 [značka automobilu] [číslo] - [číslo] za prokázané, že [celé jméno žalobce], [datum narození], a [jméno] [příjmení], [datum narození], byly do osobního užívání za úhradu přiděleny stavební parcela čkat. 89 o výměře 201 m² a zahrada čkat. 480 o výměře [číslo] m² v katastrálním území Souvrať, které byly ve vlastnictví státu a správě Místního národního výboru v [obec]. V kupní smlouvě uzavřené mezi Československým státem – Domovní správou [obec] a manžely [příjmení] dne 10. 9. 1966, je specifikován předmět koupě rodinný domek [adresa] v [obec], osada [anonymizováno], stojící na stavební parcele [anonymizována dvě slova] o výměře 201 m² s tím, že současně jsou do společného osobního užívání manželům [příjmení] předávány stavební parcela [anonymizována dvě slova] a zahrada čkat. 480 a kupující uvedené pozemky přejímají. 7. Mezi účastníky je nesporné, že žalobci jako spoluvlastníci pozemku parc. [číslo] dlouhodobě drží a užívají část pozemku [číslo] část pozemku [číslo] celý pozemek č. st. [anonymizováno], který byl oddělen z pozemku [číslo] je zastavěn kůlnou ve vlastnictví ža