6 C 287/2023-59 — Okresní soud v Trutnově

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k soudu dne 16. 5. 2023 se žalobkyně domáhala proti žalovanému původně zaplacení částky 53 091,35 Kč se smluvním úrokem z úvěru a zákonným úrokem z prodlení. K odůvodnění návrhu uvedla, mezi účastníky byla uzavřena Rámcová smlouva, na jejímž základě byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. Dodatkem č. 5 Rámcové smlouvy bylo po předchozím vyhodnocení jeho úvěruschopnosti žalovanému na jeho žádost schváleno poskytnutí úvěru. Na základě smlouvy o úvěru č. HU01202805 byl dne 23. 6. 2022 na běžný účet žalovaného vyplacen schválený úvěr 52 177 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1 027 Kč počínaje dnem 23. 7. 2022. Počínaje splátkou splatnou dne 23. 9. 2022 nehradil žalovaný sjednané splátky řádně a včas. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností žalovaným přistoupila žalobkyně v souladu s ujednáním smlouvy o úvěru (čl. Ostatní ustanovení v závěru dokumentu) a ve spojení s Podmínkami pro používání úvěru dne 23. 11. 2022 k zesplatnění úvěru, o čemž byl žalovaný písemně informován v souladu s Obchodními podmínkami prostřednictvím zesplatňujícího dopisu - předžalobní výzvy ze dne 23. 11. 2022. Zesplatňujícím dopisem - předžalobní výzvou byl žalovaný vyzván k zaplacení celého dluhu, který byl tvořen dlužnou jistinou úvěru ve výši 51 676,35 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z úvěru ve výši 2 320,36 Kč, přičemž jejich výše byla stanovena ke dni 22. 11. 2022. Zesplatněním se stal závazek splatným v plné výši včetně příslušenství ke dni 23. 11. 2022. Žalovaný na výzvu k zaplacení nereagoval, žalobkyně proto v souladu s ustanovením § 122 odst. 4 zák. č. 257/2016 Sb. požaduje smluvní úrok a dále dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 zákonný úrok z prodlení a dále částku 1 415 Kč, která představuje dlužné pojistné a účelně vynaložené náklady na vymáhání. Žalobkyně byla soudem vyzvána k označení a doložení důkazů k prokázání tvrzení, že byla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného, a byla poučena, že jinak bude soud věc posuzovat podle ustanovení o bezdůvodném obohacení a žalobkyně bude ve věci částečně neúspěšná. Na výzvu soudu žalobkyně reagovala podáním ze dne 3. 11. 2023, ve kterém uvedla, že úvěrem č. HU01202805 byl doplacen jiný produkt žalovaného – kontokorent k běžnému účtu č. [bankovní účet], který mu žalobkyně poskytla na základě Dodatku č. 1 k Rámcové smlouvě č. 2231674. Žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného již před uzavřením smlouvy o kontokorentu, kdy vyhodnotila, že je schopen dostát svým závazkům až do výše 50 000 Kč. Úvěr č. HU01202805 byl žalovanému poskytnut na jeho běžný účet a žalobkyně tedy měla jistotu, že poskytnutým úvěrem dojde k doplacení kontokorentu. Poskytnutím úvěru tak nebylo zvýšeno celkové zadlužení žalovaného, naopak mu byla poskytnuta nižší úroková sazba. Při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházela žalobkyně ze skutečnosti, že žalovaný nebyl ženatý, neměl vyživovací povinnost, bydlel v nájmu, jeho příjem činil 35 000 Kč a výdaje 4 250 Kč. Žalobkyně dále vycházela z interních a externích databází (Bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík apod.); na běžných účtech žalovaného nebyly v době sjednávání předmětných úvěrů evidovány žádné exekuční příkazy, transakce spojené s hazardem nebo s jinou rizikovou činností a jiné transakce, ze kterých by žalobkyně mohla dovodit důvodnou pochybnost o schopnosti žalovaného úvěr splácet.; 2. Ještě před zahájením jednání ve věci samé vzala žalobkyně svůj návrh částečně zpět, když žalovaný po podání žaloby uhradil dne 29. 9. 2023 celkem částku 8 900 Kč. Řízení bylo částečně zastaveno usnesením zdejšího soudu ze dne 7. 11. 2023 č. j. 6 C 287/2023-53, které nabylo právní moci 12. 12. 2023. Předmětem řízení tak zůstalo zaplacení částky 45 733,81 Kč se smluvním úrokem a úrokem z prodlení, jak jsou specifikovány ve výroku I tohoto rozsudku. 3. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil, z účasti na jednání se žalobkyně i žalovaný omluvili. Soud proto dle § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. 4. Ve věci bylo provedeno dokazování Rámcovou smlouvou č. 2231674 – o našich službách včetně platebních ze dne 21. 6. 2021, dodatkem číslo 1 ze dne 25. 6. 2021, dodatkem č. 5 k Rámcové smlouvě č. 2231674 ze dne 23. 6. 2022, přihlášením k pojištění ze dne 23. 6. 2022, přehledem žádostí o úvěr, informacemi o zaměstnání žalovaného, úvěrovou zprávou ze dne 25. 6. 2021 a 23. 6. 2022, splátkovým kalendářem, obchodními podmínkami [právnická osoba], formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ceníkem služeb, přehledem plateb žalovaného, výpisem z běžného účtu žalovaného a výzvou k zaplacení dluhu – předžalobní výzvou ze dne 23. 11. 2022, přehledem žádosti o poskytnutí úvěru a úvěrovou zprávou. 5. Uvedenými listinnými důkazy bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli dne 21. 6. 2022 rámcovou smlouvu č. 2231674, na základě které se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému bankovní a platební služby, konkrétně byl žalovanému zřízen běžný účet č. [bankovní účet]. Následně žalovaný požádal o poskytnutí úvěru. Žalobkyně provedla posouzení a vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného v souladu s ustanovením § 86 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Vycházela přitom z informací, které jí poskytl žalovaný a dále z interních a externích databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti klienta (běžný účet, úvěrová zpráva z bankovního i nebankovního registru klientských informací, dále informace z některých společností patřících do skupiny PPF a insolvenční rejstřík). Při posuzování výdajů žalovaného stanovila žalobkyně částku, kterou interně vyhodnotila dle expertní analýzy, jako potřebnou na pokrytí výdajů na zajištění výživy a ostatních základních potřeb žalovaného. V rámci této analýzy žalobkyně vypočítává tzv. maximální limit splátky tj. maximální splátku, kterou je klient schopen pravidelně splácet s ohledem na svůj příjem a pravidelné měsíční výdaje. Dále žalobkyně zjistila, že na běžných účtech žalovaného nebyly v době sjednávání úvěru evidovány žádné exekuční příkazy, transakce spojené s hazardem nebo jinou rizikovou činností a jiné transakce, z nichž by žalobkyně mohla nabýt důvodnou pochybnost o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Na základě provedeného posouzení byl žalovanému schválen a poskytnut ve výši 52 177 Kč dodatkem č. 5 rámcové smlouvy – úvěrovou smlouvou č. HU01202805 ze dne 23. 6. 2022. Podle tohoto dodatku byly žalovanému poskytnuty prostředky ve výši 52 177 Kč převodem na jeho běžný účet. Žalovaný se zavázal čerpané prostředky splácet průběžně včetně smluvních úroků, které byly sjednány ve výši 17,90 % pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1 027 Kč. Pro případ neplnění smluvních podmínek byl žalovaný upozorněn na možnost zesplatnění úvěru a jeho další úročení aktuálním úrokem. Žalovaný porušil sjednané podmínky, když úvěr řádně a včas nesplácel. Žalobkyně proto v souladu se smlouvou a smluvními podmínkami přistoupila k zesplatnění kontokorentu přípisem ze dne 23. 11. 2022, kterým žalovanému vyčíslila dluh celkem ve výši 55 411,71 Kč, který sestával z nesplacené jistiny úvěru a smluvního úroku v částce 53 996,71 Kč a ostatních nákladů ve výši 1 415 Kč. Zesplatněním se stal závazek splatným v plné výši spolu s příslušenstvím ke dni 23. 11. 2022. Žalovaný na výzvu k zaplacení nereagoval, žalobkyně proto v souladu s ustanovením § 122 odst. 4 zák. č. 257/2016 Sb. požaduje smluvní úrok a dále dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 zákonný úrok z prodlení. Žalovaný byl v řízení nečinný, netvrdil ani neprokazoval, že by na úvěr zaplatil vyšší částku, než uvádí žalobkyně. 6. Dle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Na základě prokázaných skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Předloženými listinami bylo prokázáno, že na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 52 177 Kč, který žalovaný způsobem sjednaným ve smlouvě řádně nesplácel. Žalovaný neprokázal splnění povinnosti dlužníka vrátit poskytnuté prostředky a zaplatit úroky. Žalovanému bylo proto uloženo zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu úvěru ve výši 45 733,81 Kč s úrokem 17,9 % ročně z částky 51 676,35 Kč za dobu od 23. 11. 2022 do 22. 12. 2022, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 51 676,35 Kč za dobu od 3. 12. 2022 do 28. 9. 2023, úrokem 15 % ročně z částky 51 676,35 Kč od 23. 12. 2022 do 28. 9. 2023, úrokem 15 % ročně z částky 45 733,81 Kč za dobu od 29. 9. 2023 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně