6 C 322/2023-36 — Okresní soud v Trutnově

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k soudu dne 29. 6. 2023 se po částečném zpětvzetí žaloby ze dne 17. 7. 2023, na jehož základě bylo řízení částečně zastaveno usnesením zdejšího soudu ze dne 19. 7. 2023 č. j. EPR 168701/2023-10, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení celkem částky 37 535,34 Kč, která sestávala z dlužné jistiny 18 626,97 Kč a poplatku 18 908,37 Kč. Dále žalobkyně požadovala příslušenstvím pohledávky tj. úrok a úrok z prodlení, které byly částečně kapitalizovány do 14. 12. 2022. K odůvodnění žaloby uvedla, že mezi jejím právním předchůdcem společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ [právnická osoba]“) a žalovanou byla dne 24. 8. 2020 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. 100163474. Před jejím uzavřením [právnická osoba] posoudila úvěruschopnost žalované, přičemž vyhodnotila informace získané od žalované ohledně jejích rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrů, tyto ověřila oproti vyžádaným dokladům a zapsala do zákaznické karty žalované. Na základě uzavřené smlouvy poskytla [právnická osoba] žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit spolu s poplatkem 27 655 Kč, který zahrnoval úrok 19 282 Kč, poplatek za zpracování úvěru 1 500 Kč, službu komfortního a flexibilního splácení 4 164 Kč a pojištění 2 709 Kč Celkem se tak žalovaná zavázala uhradit 47 655 Kč formou 21 měsíčních splátek po 2 270 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, když od uzavření smlouvy uhradila celkem pouze 7 300 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina dále úrokem 24,36 % ročně. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022, což bylo žalované písemně oznámeno. 2. Vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána. Soud proto dle § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal v její nepřítomnosti. 3. Žalobkyně byla soudem vyzvána k označení a doložení důkazů k prokázání tvrzení, že byla řádně prověřena úvěruschopnost žalované, a byla poučena, že jinak bude soud věc posuzovat podle ustanovení o bezdůvodném obohacení a žalobkyně bude ve věci částečně neúspěšná. Na výzvu soudu žalobkyně reagovala přípisem ze dne 23. 11. 2023, ve kterém zopakovala, že má za to, že úvěruschopnost žalované byla řádně posouzena s tím, že právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, které ke smlouvě ze dne 28. 4. 2020 uvedla a bylo zaznamenáno do zákaznické karty, tj. že má stálý příjem ze státní podpory, její měsíční příjem činí 43 300 Kč, žije ve spolubydlení rodiči, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti. Žalobkyně je toho názoru, že zejména u nižších půjček s kratší dobou splácení a nižším rizikem porušení nelze po věřiteli oprávněně požadovat hluboké a rozsáhlé prověřování pravosti a pravdivosti žalovanou sdělených informací a předložených dokladů. Žalobkyně nemá k dispozici doklady, které žalovaná předložila při žádosti o úvěr a které jsou zaznamenány v zákaznické kartě. Žalobkyně rovněž zopakovala právní názor, že neprokázání splnění této povinnost nezpůsobuje absolutní neplatnost smlouvy; nenavrhla další důkazy k prokázání tvrzené skutečnosti a odkázala na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, čj. 5 Co 231/2020-97. 4. Ve věci bylo provedeno dokazování listinami a to zákaznickou kartou – žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne 24. 8. 2020, smlouvou o spotřebitelském úvěru č. 100163474 ze dne 24. 8. 2020, smluvními podmínkami smlouvy o spotřebitelském úvěru, tabulkou umoření smlouvy, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 včetně seznamu postupovaných pohledávek, oznámením o postoupení pohledávek ze dne 16. 12. 2022 a výzvou k plnění ze dne 1. 6. 2023. Na základě provedených důkazů vzal soud za prokázané, že dne 24. 8. 2020 byla mezi [právnická osoba] a žalovanou uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, ve které je žalovaná označena jménem, příjmení, adresou a rodným číslem a je v ní výslovně odkazováno na ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“) a na smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru, které tvoří samostatnou listinu. V zákaznické kartě – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 24. 8. 2020 je uvedeno, že žalovaná žije u rodičů, je svobodná, na mateřské dovolené, má jednu vyživovací povinnost a příjem 8 500 Kč, další čisté příjmy domácnosti činí 34 800 Kč, nemá jiné splátky a odhadované měsíční výdaje žalované jsou 2 000 Kč. Jako ověřené dokumenty je zaznamenáno rozhodnutí o přiznání dávky. Označená listina nebyla soudu předložena. Na základě smlouvy byly žalované poskytnuty prostředky ve výši 20 000 Kč, které se zavázala vrátit spolu s poplatkem 27 655 Kč formou 21 měsíčních splátek po 2 270 Kč, přičemž poplatek zahrnoval úrok 19 282 Kč, částku za zpracování úvěru 1 500 Kč, částku za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení 4 164 Kč a částku pojistného 2 709 Kč. Žalovaná uhradila celkem pouze částku 7 300 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022, včetně seznamu postoupených pohledávek, bylo prokázáno, že pohledávka za žalovanou ze shora uvedené smlouvy byla postoupena žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 16. 12. 2022 Dne 1. 6. 2023 zástupce žalobkyně zaslal žalované předžalobní výzvu. 5. Dle § 86 odst. 1, 2 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 6. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovanou dne 24. 8. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytl žalované částku 20 000 Kč, kterou převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná je ve smlouvě označena jménem, příjmením, adresou a rodným číslem a nepochybně se tak jedná o spotřebitelské smlouvy, na které je nutno vztáhnout ZSÚ. Žalobkyně tvrdila, že před poskytnutím úvěrů její právní předchůdce řádně prověřil úvěruschopnost žalované. K prokázání tohoto tvrzení nepředložila jiné důkazy než kartu zákazníka. Údaje v zákaznické kartě nejsou blíže specifikovány ani žádným způsobem doloženy, zejména pokud se jedná o příjmy žalované a ostatní příjmy domácnosti. Příjmem žalované je přitom pouze dávka rodičovského příspěvku 8 500 Kč měsíčně. Ostatní příjmy domácnosti 34 800 Kč nejsou nijak blíže konkretizovány, tj. zda se jedná o příjmy ostatních členů domácnosti (např. rodičů, partnera apod.) příp. jiné příjmy. Nelze přitom přehlédnout, že žalovaná je svobodná a ostatní členové domácnosti tak neodpovídají za její závazky. Pokud se jedná o měsíční výdaje žalované, tyto rovněž nejso