9 C 36/2023-36 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobou podanou dne 1. 11. 2022 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 34 349 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení 3 277,32 Kč, kapitalizovaného úroku 757,10 Kč a úroku z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 17 688,66 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení a úroku ve výši 25,26 % p. a. z částky 17 688,66 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [obec a číslo], a žalovanou došlo dne 28. 11. 2019 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 283547195. Dle smluvního ujednání byly nedílnou součástí této smlouvy smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Věřitel náležitě ověřil schopnost žalované spotřebitelský úvěr splácet. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce rovněž částku 19 449 Kč. Tato částka představovala součet kapitalizovaných úroků za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 9 891 Kč (úroková sazba 25,26 % p. a. sjednaná na straně 2 smlouvy) a částky za zpracování zápůjčky a další péči o zákazníka ve výši 9 558 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 24 měsíčních splátkách po 1 644 Kč Poslední splátka měla být uhrazena dne 28. 11. 2021. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední splátka z její strany byla zaplacena dne 2. 3. 2020. Žalovaná dlužila na jistině 17 688,66 Kč a na poplatku 16 660,34 Kč. Žalovaná do postoupení pohledávky celkem uhradila 5 100 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy se všemi právy s ní spojenými byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Po postoupení pohledávky nebylo na dluh uhrazeno nic. Ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství 34 349 Kč (jistina 17 688,66 Kč a poplatky 16 660,34 Kč). Příslušenství pohledávky představoval kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení a kapitalizovaný úrok z dlužné jistiny za dobu do postoupení pohledávky žalobci, dále zákonný úrok z prodlení a sjednaný úrok z dlužné jistiny za dobu do úplného zaplacení dluhu. Žalobce omluvil neúčast při nařízeném jednání soudu a souhlasil s projednáním věci ve své nepřítomnosti. 2. Žalovaná se k nařízenému jednání soudu nedostavila, i když předvolání k jednání jí bylo doručeno postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. na adresu uvedenou v záhlaví rozsudku dne 13. 2. 2023. Neúčast při jednání neomluvila, o odročení jednání nepožádala. Soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal v nepřítomnosti žalované. 3. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že společnost [právnická osoba] se sídlem [adresa], [IČO], a žalovaná uzavřely dne 28. 11. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdce žalobce ověřil úvěruschopnost žalované, zjištěné údaje zaznamenal do tzv. zákaznické karty. Vycházel z toho, že příjmem žalované je invalidní důchod. Na základě smlouvy poskytl věřitel žalované částku 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala splatit 23 měsíčních splátek po 1 644 Kč a poslední splátku 1 637 Kč, celkem tedy 39 449 Kč. Částka 19 449 Kč byla představována úrokem 9 891 Kč (dle smlouvy šlo o zápůjční úrokovou sazbu ve výši 42 %, která byla pevná po celou sjednanou dobu trvání smlouvy), a částkou za zpracování spotřebitelského úvěru, garanci celkové ceny a péči o zákazníka ve výši 9 558 Kč Smlouva byla uzavřena podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Dle článku 9.1. těchto podmínek byla smlouva uzavřena na dobu určitou a její účinnost trvala ode dne podpisu smlouvy oběma stranami do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky, případně prodloužené o udělené splátkové prázdniny. Aktuální výše dluhu žalované a výše jí zaplacených splátek byla doložena tzv. tabulkou umoření. Uvedené skutečnosti soud zjistil ze smlouvy o spotřebitelském úvěru se smluvními podmínkami, ze zákaznické karty a z tabulek umoření. 4. Původní věřitel postoupil mj. i uvedenou pohledávku za žalovanou žalobci. K postoupení došlo smlouvou ze dne 28. 1. 2022 O postoupení pohledávky byla žalovaná vyrozuměna v rámci oznámení ze dne 30. 1. 2022. V něm je specifikována výše pohledávky na 46 343,33 Kč (bez příslušenství). V předžalobní upomínce ze dne 6. 6. 2022 byla žalovaná vyzvána k zaplacení celkové částky 40 618,34 Kč Tyto skutečnosti soud zjistil ze smlouvy o postoupení pohledávek, ze seznamu pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky a z předžalobní upomínky s doklady o odeslání. 5. Soud při rozhodování ve věci postupoval dle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014, tedy v době uzavření smlouvy o úvěru. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 7. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Žalobce je v tomto řízení aktivně legitimován, protože mu vymáhaná pohledávka byla postoupena původním věřitelem [právnická osoba] Postoupení pohledávky bylo osvědčeno smlouvou o postoupení pohledávek, částí seznamu postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky a předžalobní upomínkou, v níž byla žalovaná o postoupení pohledávky rovněž informována. Žalovaná se nemůže dovolávat neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávek. Mohl by se bránit tím, že namísto žalobci plnila původnímu věřiteli. Taková obrana však uplatněna nebyla. 9. Předloženou smlouvou o úvěru bylo prokázáno uzavření smlouvy mezi žalovanou jako dlužnicí a společností [právnická osoba] jako věřitelem. Dle soudu bylo doloženo náležité ověření úvěruschopnosti žalované, když byly zjištěny údaje o jejích příjmech a výdajích, údaje o příjmech byly ověřeny (viz zákaznická karta). Žalované byl poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč, žalovaná se zavázala vrátit 39 449 Kč. Kromě dlužné jistiny se jednalo o poplatky, které zahrnovaly obchodní úrok z úvěru za dobu trvání smlouvy, dále poplatek za administrativní činnost. Zčásti šlo o sjednání úroku v souladu s platným ust. § 2392 o. z., ve zbývající části o sjednání poplatků za specifické činnosti věřitele. Sjednání takových poplatků dle soudu neodporuje platné právní úpravě. Celková výše poplatků se při sjednané lhůtě splacení (24 měsíců) může jevit jako nepřiměřeně vysoká. Na straně druhé výše poplatků byla ve smlouvě sjednána jednoznačným, určitým a srozumitelným způsobem. Žalovaná si tak musela být bez jakýchkoliv pochybností vědoma, jakou celkovou částku bude povinna věřiteli na základě smlouvy vrátit. Bylo pouze věcí žalované, zda za těchto podmínek smlouvu uzavře. Nerespektování takto uzavřené smlouvy by bylo popřením zásady smluvní volnosti účastníků soukromoprávních vztahů. Soud tudíž neshledal důvod, proč by na nezaplacenou část tzv. poplatku neměl mít věřitel nárok. 10. Žalovaná netvrdila a ani neprokázal, že žalobci (či jeho právnímu předchůdci) zaplatila vyšší než jím zohledněné částky (viz tabulka umoření). Z dlužné jistiny byl žalobci přiznán zákonný úrok z prodlení v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce tento úrok částečně kapitalizoval (za dobu do postoupení pohledávky), současně požadoval jeho přiznání až do doby zaplacení dluhu. Soud naopak neshledal oprávněným požadavek žalobce na přiznání kapitalizovaného úroku z úvěru za dobu do postoupení pohledávky a úroku ve výši 25,26 % p. a. z dlužné jistiny do doby zaplacení. Dle soudu bylo ve smlouvě dohodnuto úročení obchodním úrokem pouze na dobu sjednaného trvání smlouvy, přičemž úrok za tuto dobu byl určen pevnou částkou a byl zahrnut do tzv. poplatku za úvěr. Ze smlouvy při