14 C 286/2023-41 — Okresní soud v Trutnově

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu 24. 7. 2023 se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky 52.742 Kč se smluvním úrokem z úvěru a zákonným úrokem z prodlení shora. K odůvodnění návrhu uvedla, mezi účastníky byla dne 24. 6. 2021 uzavřena Rámcová smlouva č. 2234133, na jejímž základě byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. Dne 31. 3. 2022 uzavřel žalovaný s žalobkyní Dodatek č. 2 k Rámcové smlouvě, ve kterém požádal o úvěr ve výši 51.606 Kč. Protože žalovaný splnil všechny předpoklady pro poskytnutí úvěru, byl mu úvěr č. HU01155489 schválen a 1. 4. 2022 vyplacen na běžný účet žalovaného v plné výši. Žalobkyně provedla vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele. Osobní údaje ověřuje žalobkyně z dokladů, údaje o klientově finanční situaci poskytuje sám klient a žalobkyně je podle potřeby ověřuje, posuzuje informace z interních a externích databází. Podle podmínek smlouvy byl žalovaný zavázaný měsíčně hradit pravidelnou splátku ve výši 2.555 Kč skládající se ze splátky jistiny a úroku 17,9 % p. a., jehož výše byla sjednána smlouvou, a to vždy k 24. dni měsíce počínaje dnem 24. 5. 2022. Počínaje splátkou ke dni 24. 5. 2022 nehradil žalovaný sjednané splátky řádně a včas. Žalobkyně neeviduje žádnou platbu žalovaného. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností žalovaným přistoupila žalobkyně v souladu s ujednáním smlouvy o úvěru (čl. Ostatní ustanovení v závěru dokumentu) a ve spojení s Podmínkami pro používání úvěru dne 25. 7. 2022 k zesplatnění úvěru – viz zesplatňující dopis - předžalobní výzva ze dne 25. 7. 2022. Ke dni zesplatnění byla dlužná částka tvořena jistinou úvěru ve výši 51.606 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z úvěru ve výši 2.845,43 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků ode dne načerpání úvěru do dne předcházejícího zesplatnění (do 24. 7. 2022). Zesplatňujícím dopisem byl žalovaný vyzván k zaplacení celého dluhu, ke kterému mu žalobkyně poskytla dostatečnou lhůtu. Žalovaný ji však nevyužil. Žalobkyně proto požaduje dlužnou jistinu, dlužný kapitalizovaný úrok, úrok z úvěru a zákonný úrok z prodlení. Dále požaduje žalobkyně částku 1.136 Kč, z toho částka 100 Kč odpovídá nezaplacenému měsíčnímu poplatku za výběry z bankomatů, částka 600 Kč nezaplaceným nákladům účelně vynaloženým na vymáhání dluhu a částka 436 Kč dlužnému pojistnému, které si žalovaný se žalobkyní sjednal dne 10. 11. 2021. 2. Vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo předepsaným způsobem doručit žalovanému. Žalobkyně byla soudem vyzvána k označení a doložení důkazů k prokázání tvrzení, že byla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného, a byla poučena, že jinak bude soud věc posuzovat podle ustanovení o bezdůvodném obohacení a žalobkyně bude ve věci částečně neúspěšná. Na výzvu soudu žalobkyně reagovala podáním ze dne 14. 11. 2023, ve kterém uvedla, že úvěrem č. HU01155489 byl doplacen jiný produkt žalovaného – kontokorent k běžnému účtu, který mu žalobkyně poskytla na základě Dodatku č. 1 k Rámcové smlouvě. Žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného již před uzavřením smlouvy o kontokorentu, kdy vyhodnotila, že je schopen dostát svým závazkům až do výše 50.000 Kč. Úvěr č. HU01155489 byl žalovanému poskytnut na jeho běžný účet a žalobkyně tedy měla jistotu, že poskytnutým úvěrem dojde k doplacení kontokorentu. Poskytnutím úvěru tak nebylo zvýšeno celkové zadlužení žalovaného, naopak mu byla poskytnuta nižší úroková sazba a bylo mu umožněno uhradit svůj dluh ve výhodných splátkách. Při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházela žalobkyně ze skutečnosti, že žalovaný byl ženatý, neměl vyživovací povinnost, bydlel v nájmu, jeho příjem od společnosti [právnická osoba] činil 32.675 Kč a výdaje 14.220 Kč. Žalobkyně dále vycházela z interních a externích databází (Bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík apod.); na běžných účtech žalovaného nebyly v době sjednávání předmětných úvěrů evidovány žádné exekuční příkazy, transakce spojené s hazardem nebo s jinou rizikovou činností a jiné transakce, ze kterých by žalobkyně mohla dovodit důvodnou pochybnost o schopnosti žalovaného úvěr splácet. 3. K jednání dne 15. 1. 2024 se žalobce omluvil a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Žalovaný se k jednání nedostavil bez omluvy, ač mu bylo předvolání se žalobou doručeno postupem dle § 49 odst. 2, 4 o. s. ř. dne 11. 12. 2023. Soud proto dle § 101 odst. 3 o. s. ř. ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Ve věci byly provedeny listinné důkazy Rámcovou smlouvou č. 2234133 – o našich službách včetně platebních ze dne 24. 6. 2021, včetně obchodních podmínek, ceníku služeb, pojistných podmínek, přehledu cen pojištění a podmínek pro používání úvěru, dodatkem číslo 1 k rámcové smlouvě ze dne 24. 6. 2021, přehledem žádostí o úvěr, úvěrovou zprávou, dodatkem číslo 2 k rámcové smlouvě ze dne 31. 3. 2022, včetně formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru a splátkového kalendáře, přihlášením k pojištění ze dne 10. 11. 2021, přehledem plateb žalovaného, výpisem z běžného účtu žalovaného, přehledem účelně vynaložených nákladů na vymáhání a výzvou k zaplacení dluhu – předžalobní výzvou ze dne 25. 7. 2022, včetně podacího archu. 5. Listinnými důkazy bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli dne 24. 6. 2021 rámcovou smlouvu č. 2234133, na základě které se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému bankovní a platební služby, konkrétně byl žalovanému zřízen běžný účet č. [bankovní účet]. Dodatkem č. 1 k rámcové smlouvě byl žalovanému povolen kontokorent. Následně žalovaný požádal o poskytnutí úvěru, který je předmětem sporu. Žalobkyně provedla posouzení a vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného v souladu s ustanovením § 86 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Vycházela přitom z informací, které jí poskytl žalovaný a dále z interních a externích databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti klienta (běžný účet, úvěrová zpráva z bankovního i nebankovního registru klientských informací, dále informace z některých společností patřících do skupiny PPF a insolvenční rejstřík). Při posuzování výdajů žalovaného stanovila žalobkyně částku, kterou interně vyhodnotila dle expertní analýzy, jako potřebnou na pokrytí výdajů na zajištění výživy a ostatních základních potřeb žalovaného. V rámci této analýzy žalobkyně vypočítává tzv. maximální limit splátky tj. maximální splátku, kterou je klient schopen pravidelně splácet s ohledem na svůj příjem a pravidelné měsíční výdaje. Dále žalobkyně zjistila, že na běžných účtech žalovaného nebyly v době sjednávání úvěru evidovány žádné exekuční příkazy, transakce spojené s hazardem nebo jinou rizikovou činností a jiné transakce, z nichž by žalobkyně mohla nabýt důvodnou pochybnost o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Na základě provedeného posouzení byl žalovanému schválen a dodatkem č. 2 k rámcové smlouvě poskytnut úvěr ve výši 51.606 Kč převodem na jeho běžný účet. Úvěr nezvýšil úvěrové zatížení žalovaného, neboť jím byl splacen kontokorent u žalobkyně. Žalovaný se zavázal čerpané prostředky splácet průběžně včetně smluvních úroků, které byly sjednány ve výši 17,90 % pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 2.555 Kč. Pro případ neplnění smluvních podmínek byl žalovaný upozorněn na možnost zesplatnění úvěru a jeho další úročení aktuálním úrokem. Žalovaný porušil sjednané podmínky, když úvěr řádně a včas nesplácel, nezaplatil žádnou splátku. Žalobkyně proto v souladu se smlouvou a smluvními podmínkami přistoupila k zesplatnění úvěru přípisem ze dne 25. 7. 2022, kterým žalovanému vyčíslila dluh celkem ve výši 55.587 Kč, který sestával z nesplacené jistiny úvěru a smluvního úroku v částce 54.451,43 Kč a ostatních nákladů ve výši 1.136 Kč. Zesplatněním se stal závazek splatným v plné výši spolu s příslušenstvím ke dni 25. 7. 2022. Žalovaný na výzvu k zaplacení nereagoval, žalobkyně proto v souladu s omezením dle ustanovení § 122 odst. 4 zák. č. 257/2016 Sb. požaduje smluvní úrok shora a dále dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 zákonný úrok z prodlení. Žalovaný byl v řízení nečinný, netvrdil ani neprokazoval, že by na úvěr zaplatil nějakou částku. <i>6. Dle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> 7. Na základě shora uvedených prokázaných skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Předloženými listinami bylo prokázáno, že po prověření úvěruschopnosti žalovaného poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 51.606 Kč se sjednaným úrokem 17,9 % ročně, který žalovaný způsobem sjednaným ve smlouvě řádně nesplácel,