14 C 48/2024-11 — Okresní soud v Trutnově

Předmětem řízení je zaplacení celkem částky 65.100 Kč se zákonným úrokem z prodlení shora a nákladů spojených s uplatněním pohledávky na základě příkazní smlouvy o provedení inženýrských činností ze dne 10. 7. 2023. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva shora, na základě které měl žalobce pro žalovaného zajišťovat výkon funkce koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na akci „Přestavba a změna stavby , Anonymizováno, , , adresa, .“ Ačkoliv žalobce provedl pro žalovaného v souladu se smlouvou sjednanou inženýrskou činnost, žalovaný neuhradil faktury č. 23VFV0994 na částku 10.140 Kč splatnou 14. 8. 2023, č. 23VFV1013 na částku 15.900 Kč splatnou 31. 8. 2023, č. 23VFV1158 na částku 15.900 Kč splatnou 30. 9. 2023, č. 23VFV1305 na částku 7.260 Kč splatnou 31. 10. 2023 a č. 23VFV1446 na částku 15.900 Kč splatnou 30. 11. 2023. Žalovaný neuhradil částku 65.100 Kč ani po upomínkách a po předžalobní výzvě zaslané 18. 12. 2023. Žalobce se proto domáhá dlužné částky se zákonným úrokem z prodlení shora a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč za každou fakturu.Elektronickým platebním rozkazem čj. , Anonymizováno, -24 ze dne 5. 2. 2024, který byl žalovanému doručen do datové schránky dne 5. 2. 2024, bylo žalobě vyhověno a žalovaný byl vyzván, aby se pro případ podání odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu k návrhu písemně vyjádřil s tím, že jestliže se ve lhůtě nevyjádří, má se za to, že nárok, který je po něm žalobou uplatňován, uznává (§ 114b odst. 5 o. s. ř.) a v tom případě soud rozhodne rozsudkem pro uznání, pro jehož vydání nemusí být nařízeno jednání.Žalovaný podal dne 19. 2. 2024 odpor, v němž pouze uvedl, že vyjádření zašle v zákonné lhůtě. Lhůta pro podání odporu uplynula dnem 20. 2. 2024. Lhůta pro podání vyjádření tak byla do 21. 3. 2024. K žalobě se žalovaný již ve stanovené lhůtě nevyjádřil.Dle § 114b odst. 1 o. s. ř. vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Dle odst. 5 citovaného ustanovení jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby.Dle § 153a odst. 1 o. s. ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Dle odst. 3 citovaného ustanovení rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6).V elektronickém platebním rozkaze byl žalovaný za splnění podmínek dle § 114b odst. 1, 2 o. s. ř. vyzván k vyjádření ve věci pro případ podání odporu. Žalovaný v odporu žalovanou částku s příslušenstvím neuznal, uvedl, že podává odpor, nevylíčil však žádné skutečnosti, na kterých staví svoji obranu a následně se k věci ve stanovené lhůtě nevyjádřil. O následcích nepodání řádného vyjádření ve formě fikce uznání byl žalovaný poučen. Má se tak za to, že žalovaný žalovanou částku i s příslušenstvím uznal co do výše a důvodu (fikce uznání).Protože se má za to, že v průběhu soudního řízení žalovaný uznal nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, a nejde o věc, ve které nelze vydat rozsudek pro uznání, soud dle § 153a odst. 1, 3 o. s. ř. uložil žalovanému rozsudkem pro uznání povinnost zaplatit žalobci částku ve výroku ad I. uvedenou, včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Rozhodnutí podle nastolené fikce uznání nemůže být vnímáno jako porušení práva na spravedlivý proces (k tomu viz judikaturu jak Ústavního soudu – rozhodnutí sp. zn. III. ÚS 91/06, tak Nejvyššího soudu – rozhodnutí sp. zn. 25 Cdo 300/2012 nebo 33 Cdo 578/2013). Ústavní soud v usnesení ze dne 16. 11. 2006 ve věci sp. zn. III ÚS 91/06 konstatoval, že „byla-li za řízení stanovena účastníku lhůta, v níž má provést stanovený procesní úkon, a spojuje-li zákon s jeho zmeškáním určité, zřetelně formulované právní následky, nemůže být v rozporu s právem na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) postup soudu, kterým s těmito následky spojuje procesní opatření, jež zákon předjímá. Jestliže se soudy důsledně pohybovaly v zákonném rámci a respektovaly zákonem stanovené podmínky výzvy podle § 114b o. s. ř., nelze mít vydání rozsudku pro uznání (ve smyslu § 114b odst. 5, § 153a odst. 3 o. s. ř.) za výraz „přepjatého formalismu“ ani za rozporné s pravidly spravedlivého procesu. Marné uplynutí lhůty stanovené v usnesení podle § 114b odst. 1 o. s. ř. znamená založení procesního stavu, že žalovaný žalobou uplatněný nárok uznal, a to bez ohledu na to, zda je též uznává „ve skutečnosti“.Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o § 142 odst. 1 o. s. ř. Ve věci úspěšný žalobce zaslal žalovanému výzvu k plnění ve smyslu § 142a o. s. ř., proto má nárok na náhradu nákladů řízení. Žalobce na nákladech řízení vynaložil částku 2.604 Kč za zaplacený soudní poplatek a hradil náklady právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen a. t.). Odměna za 1 úkon právní služby činí dle § 7 a. t. 3.740 Kč, paušální částka jako náhrada výdajů za každý úkon právní služby dle § 13 odst. 4 a. t. činí 300 Kč. Tyto částky přísluší za požadované 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) a činí celkem 8.080 Kč. Žalobci nebyla přiznána náhrada za úkon spočívající v upřesnění žaloby ohledně úroku z prodlení, neboť nejde o účelně vynaložené náklady řízení, když tvrzení ohledně příslušenství měla být uvedena v potřebném rozsahu již v žalobě. Zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Dle § 137 odst. 3 o. s. ř. proto patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající DPH ve výši 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 8.080 Kč. Daň činí 1.696,80 Kč. Náklady právního zastoupení tak činí 9.776,80 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení včetně zaplaceného soudního poplatku přiznáno 12.380,80 Kč (2.604 + 9.776,80 Kč). S ohledem na výsledek řízení je žalovaný povinen nahradit žalobci náklady řízení v této výši, které jsou splatné dle § 149 odst. l o. s. ř. k rukám zástupce žalobce.Lhůta k zaplacení žalované částky a k náhradě nákladů řízení byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soudu nebyly žalovaným tvrzeny důvody pro delší lhůtu splatnosti.Dle § 153a odst. 4 o. s. ř. nebylo pro vydání rozsudku pro uznání nařízeno jednání, rozsudek byl vyhlášen veřejně 26. 3. 2024.