16 C 203/2023-33 — Okresní soud v Trutnově

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným soudu dne 15. 8. 2023, se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 11.740,76 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného úvěru s poplatky dle Smlouvy o úvěru č. 22907043 ze dne 15. 7. 2022. Uvedená smlouva byla uzavřena distančním způsobem na adrese www. [webová adresa] a žalobce se zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 10.000 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím dle čl. IV a čl. IX smlouvy, a to k datu splatnosti dle čl. IX smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly mimo jiné Sazebník a Všeobecné obchodní podmínky. Žalovaný se zavázal, že poskytnuté finanční prostředky vrátí a zaplatí žalobci poplatek za poskytnutí úvěru a další poplatky za objednané volitelné služby, a to všechno za podmínek uvedených v čl. II, odst. 5 smlouvy a čl. 2 Sazebníku. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky [webová adresa] vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytl údaje, na základě kterých žalobce posoudil jeho úvěruschopnost, a to následujícím způsobem. Žalobce při ověřování úvěruschopnosti nejprve zjistil u žalovaného informace: o celkovém počtu členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, dále počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Dále žalobce ověřil, zda se žalovaný nenachází v registrech (centrální evidence exekucí, insolvenční rejstřík, registr neplatných dokladů, registr hledaných osob, registr politicky aktivních osob, katastrální rejstřík – kontrola platnosti adresy, registr„ sankční seznamy“ a interní registry historie klienta). Úvěr byl poskytnut v souladu se schváleným kreditním rámcem, který odpovídal disponibilnímu příjmu domácnosti žalovaného. Po vyplnění žádosti o poskytnutí úvěru a před poskytnutím úvěru žalobce shromáždil a zkontroloval informace uvedené žalovaným, jakož i jakékoliv jiné informace s ním související, včetně osobních informací (a to včetně informací získávaných prostřednictvím databází příslušných rejstříků, komerčních služeb a případně získaných prostřednictvím sociálních sítí), k čemuž poskytl žalovaný svůj předchozí souhlas. Žalobce provedl posouzení úvěruschopnosti žalovaného podle interní metodiky schválené ČNB a v souladu se zákonnými požadavky vymezenými v zákoně č. 257/2016 Sb., především § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobce nahlédl do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti dlužníka – spotřebitele – registru společnosti CNCB – Czech Non-Banking Credit Bureau, která provozuje a spravuje registr bankovních a nebankovních klientských informací (NRKI a BRKI registry), dále insolvenčního rejstříku, do centrální evidence exekucí, a to se závěrem, že dlužník byl a je schopen své závazky splácet, nebyl veden ani v insolvenčním rejstříku, ani v evidenci exekucí. Žalovaný následně správnost svých identifikačních údajů (jméno a příjmení, trvalý pobyt, e-mail, telefonní číslo a číslo bankovního účtu) potvrdil ve smlouvě a toto odsouhlasil podpisem úvěrové smlouvy. Smlouva se žalovaným byla uzavřena elektronicky. Úvěr byl žalobci vyplacen prostřednictvím bankovního převodu z bankovního účtu žalobce a dne 15. 7. 2022 mu bylo vyplaceno 10.000 Kč. 2. Žalovaný si při sjednání Smlouvy zvolil volitelné služby, a to službu„ Klidné spaní“ za poplatek ve výši 330 Kč, službu„ Presto“ za poplatek ve výši 165 Kč a informační SMS servis za poplatek ve výši 87 Kč. Žalovaný požádal 3x o odklad splatnosti úvěru celkově o 51 dní, splatnost úvěru nastala tedy dne 3. 10. 2022 Částky zaplacené žalovaným byly použity nejprve na úhradu výdajů, které je třeba nahradit, dále na úhradu úroků z prodlení, smluvních pokut, poté poplatků za doplňkové služby a nakonec na zaplacení jistiny úvěru. Žalovaný má ve vztahu k žalobci nesplacenou pohledávku ve výši 11.740,76 Kč (jistina 10.000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 1.158,76 Kč, poplatek za službu„ Klidné spaní“ ve výši 330 Kč, poplatek za službu„ Presto“ ve výši 165 Kč a poplatek za službu Informační SMS servis ve výši 87 Kč. Poplatek za sjednání úvěru byl dohodnut v původní výši 2.900 Kč (čl. IV smlouvy a čl. 1 Sazebníku). Žalovaný se do prodlení dostal dne 4. 10. 2022, kdy neuhradil částku ve výši 11.740,76 Kč. 3. Žaloba společně s výzvou k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalovanému doručena na adresu trvalého bydliště dne 18. 12. 2023 postupem dle § 49 o. s. ř. Ve výzvě k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byl žalovaný poučen o tom, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s navrhovaným postupem soudu souhlasí. Žalovaný se k žalobě ani na výzvu nijak nevyjádřil. Žalobce se k navrhovanému postupu soudu rovněž nevyjádřil, má se tedy za to, že s navrhovaným postupem souhlasil. Protože byly splněny podmínky dle ustanovení § 115a o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání. Rozsudek byl vyhlášen veřejně dne 24. 1. 2024. 4. Ještě před rozhodnutím ve věci samé soud vyzval žalobce, aby předložil listiny, které byly při uzavírání smlouvy žalovaným předloženy pro potřeby posouzení jeho bonity a úvěruschopnosti. Žalobci bylo současně sděleno, že nebude-li prokázáno, že úvěruschopnost klienta byla náležitě prověřena, ani že úvěr byl poskytnut v rozsahu přiměřeném skutečným majetkovým poměrům žalovaného klienta, pak je smlouva neplatná. V takovém případě se lze domáhat pouze nároku z titulu bezdůvodného obohacení, konkrétně nároku na vrácení toho, co bylo plněno, aniž tu byl platný závazek ze smlouvy. Žalobce však na výzvu soudu nereagoval. 5. V tomto řízení vzal soud na základě předložených důkazů za prokázané, že dne 15. 7. 2022 byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru. Před uzavřením smlouvy žalobce prověřoval úvěruschopnost žalovaného, když vycházel z informací, které mu žalovaný poskytl, dále žalobce žalovaného prověřoval v bankovních a nebankovních registrech. Vycházel z ověřeného čistého příjmu žalovaného 68.579 Kč, z minimálních výdajů 13.870 Kč. Dovodil, že disponibilní příjem činí 5.500 Kč a tyto údaje zaznamenal do listiny nazvané„ Výpis o posouzení úvěruschopnosti“. Ve smlouvě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr až do výše 10.000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru 2.900 Kč a poplatky za sjednané volitelné služby. Pro případ prodlení se zavázal platit úrok z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, jakož i náklady spojené s upomínáním, jichž se žalobce v tomto řízení nedomáhá. Žalovaný byl o zaplacení upomínán, naposledy předžalobní výzvou ze dne 20. 7. 2023. 6. Uvedená skutková zjištění soud učinil z údajů o poskytovateli spotřebitelského úvěru, ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, ze sazebníku, z údajů o poskytovateli spotřebitelského úvěru, ze všeobecných obchodních podmínek, z přehledu bankovních transakcí a identifikovaných příjmů, z dokladů o ověření totožnosti, z výpisu o posouzení úvěruschopnosti, z listiny nazvané Obecné principy posuzování a filozofie a z předžalobní výzvy k plnění s podacím lístkem. <i>7. Podle § 86 odst. 1, 2 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> 8. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitel