19 C 142/2024 — Okresní soud v Trutnově

Žalobou podanou dne 215. 2. 2024 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 20.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20.000 Kč od 10. 10. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.298,63 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4.650 Kč, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a smluvní pokuty ve výši 3.160 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne 27. 2. 2023 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , smlouvu o úvěru č. 512568003 Na základě smlouvy poskytla společnost Zaplo žalovanému úvěr ve výši 20.000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal věřiteli vrátit částku 24.600 Kč spolu s příslušenstvím do 28. 4. 2023. Lhůta splatnosti byla sjednána v posledním odstavci první strany smlouvy. Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě, když žalovaný svoji vůli smlouvu uzavřít projevil tzv. verifikační platbou. Částka ve výši 20.000 Kč byla žalovanému zaslána na účet, ze kterého dříve odeslal verifikační platbu. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Tím mu vznikla povinnost zaplatit společnosti Zaplo smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, a zároveň povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek žalovanému. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena ke dni 5. 10. 2023 na žalobce, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 27.830 Kč (nesplacená jistina ve výši 20.000 Kč, nesplacený úrok 4.600 Kč, nesplacená smluvní pokuta ve výši 3.180 Kč, neuhrazená paušální náhrada nákladů na upomínání ve výši 50 Kč. Žalobce požadoval i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.298,63 Kč (za období od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od 29. 4. 2023, do 4. 10. 2023, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 20.000 Kč). Žalobce dále požadoval zákonný úrok z prodlení od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 10. 10. 2023, z jistiny ve výši 20.000 Kč. Dále požadoval žalobce i náhradu za účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh nic. Protože žalovaný porušil svou povinnost splatit částku sjednanou ve smlouvě řádně a včas, vznikla mu povinnost zaplatit společnosti Zaplo smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Smluvní pokuta byla požadována od prvního dne prodlení dlužníka, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky. Po revizním přepočtu smluvní pokuty žalobce po žalovaném požadoval 3.160 Kč.Podáním ze dne 29. 5. 2024 vzal žalobce žalobu částečně zpět, a to z toho důvodu, že nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr. Žalobce proto vzal žalobu částečně zpět co do částky ve výši 7.810 Kč (kapitalizovaný úrok ve výši 4.650 Kč, smluvní pokuta ve výši 3.160 Kč). Nadále tak požadoval dlužnou jistinu 20.000 Kč, zákonný úrok z prodlení z této jistiny a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč.Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , jako věřitelem a žalovaným jako klientem byla dne 27. 2. 2023 uzavřena smlouva o úvěru č. 512568003, na jejímž základě věřitel poskytl žalovanému částku 20.000 Kč. Částka byla poukázána na účet označený žalovaným. Ten se zavázal vrátit věřiteli do 28. 4. 2023 částku 24.600 Kč. Právní předchůdce žalobce poukázal žalovanému dne 27. 2. 2023 částku 20.000 Kč. V rámci podmínek úvěru bylo sjednáno, že v případě porušení povinnosti klienta zaplatit jakoukoli část závazku dle smlouvy řádně a včas je povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu 0,1 % z jistiny, a to za každý den prodlení. Dále byl povinen hradit 50 Kč za každou písemnou upomínku s tím, že jde o účelně vynaložené náklady věřitele na vymáhání. Výše nákladů spojených s mimosoudním vymáháním byla doložena listinou „Výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky“. Dle této listiny byla dne 20. 11. 2023 provedena cesta pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka. Smlouvou o postoupení pohledávek postoupila společnost , právnická osoba, mj. i pohledávku za žalovaným žalobci. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisy ze dne 12. 10. 2023. Žalovaný byl vyzván k plnění rovněž předžalobní upomínkou ze dne 31. 1. 2024. Uvedené skutečnosti byly zjištěny ze smlouvy o úvěru s obchodními podmínkami, z výpisu z účtu dokládajícího poukázání předmětu úvěru žalovanému, ze smlouvy o postoupení pohledávek, z detailu pohledávky, z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, z oznámení o postoupení pohledávky a z předžalobní upomínky s doklady o odeslání.Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Podle § 87 odst. 1, 2 a 3 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Shora uvedený skutkový stav soud na základě uvedených ustanovení posoudil následovně:Žaloba je částečně důvodná. Žalobce je v řízení aktivně legitimován, neboť na něj byla žalobou uplatňovaná pohledávka postoupena. Rovněž prokázal, že právní předchůdce žalobce žalovanému poskytl na základě smlouvy o úvěru částku 20.000 Kč. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by poskytnutou částku vrátil. Netvrdil, že by smlouvu neuzavřel nebo že by mu uvedená částka nebyla poskytnuta.Právní předchůdce žalobce ovšem nesplnil povinnost řádně prověřit úvěruschopnost dlužníka (žalovaného). Splnění této povinnosti je přitom podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (obdobně např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39). Žalobce přitom ani netvrdil, že by úvěruschopnost žalovaného jeho právní předchůdce jakkoliv zkoumal, sám pak uvedl, že žádnými podklady k úvěruschopnosti žalovaného nedisponuje.Protože právní předchůdce žalobce neprověřil řádně úvěruschopnost žalovaného, je smlouva ze dne 27. 2. 2023 podle § 87 ZSÚ neplatná a soud je povinen k této neplatnosti přihlédnout z úřední povinnosti. Žalobce se proto nemůže domáhat plnění sjednaných v této smlouvě.V návaznosti na výzvu soudu, aby žalobce doložil, že byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného, a sdělení, že žalobce takovými podklady nedisponuje, vzal žalobce žalobu částečně zpět co do kapitalizovaného úroku a smluvní pokuty uvedených ve výroku I. Soud proto řízení v tomto rozsahu zastavil podle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. (výrok I.).Protože právní předchůdce žalobce vyplatil žalovan