30 C 138/2024 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 15 170 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 14 000 Kč od 6. 8. 2023 do zaplacení. K odůvodnění uvedl, že žalobce poskytuje úvěry prostřednictvím webové stránky www.rerum.cz, na níž žalovaný vyplnil registrační formulář, odsouhlasil smluvní dokumentaci a dokončil svou registraci zadáním verifikačního SMS kódu v žádosti o úvěr. Zároveň poskytl fotokopii svého dokladu totožnosti a uhradil ověřovací platbu, když variabilním symbolem bylo jeho rodné číslo. Žalovaný před uzavřením smlouvy poskytl žalobci k ověření výše dosahovaného příjmu výpisy ze svého bankovního účtu. Žalobce prověřil úvěruschopnost žalovaného, ohledně platební schopnosti žalovaného nedošlo k pochybám a žádost o úvěr mu byla schválena. Žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč dne 3. 3. 2023 převodem ze svého účtu na bankovní účet žalovaného, z něhož byla provedena ověřovací platba. Úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu neurčitou. Žalobcem požadovaná částka se skládala z nesplacené jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč, částky 4 000 Kč (kapitalizovaného) smluvního úroku ve výši 40 % měsíčně a částky 1 170 Kč smluvní pokuty za prodlení žalovaného s úhradou jistiny za období od 6. 8. 2023 do 1. 12. 2023.2. Žalovaný se k uplatněnému nároku nijak nevyjádřil. K nařízenému jednání se žalovaný bez omluvy nedostavil, ač mu bylo předvolání doručeno uložením do datové schránky s účinky dne 10. 6. 2024. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. soud ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného i v nepřítomnosti žalobce, který svou účast u jednání omluvil.3. Ve věci byly provedeny listinné důkazy smlouvou o úvěru č. 73555 ze dne , právnická osoba, . 2023, potvrzením o ověřovací platbě, dokladem o vyplacení úvěru na účet žalovaného dne , právnická osoba, . 2023, oznámením o zesplatnění ze dne 2. 8. 2023 a předžalobní výzvou ze dne 1. 12. 2023. Na základě uvedených důkazů vzal soud za prokázané, že dne , právnická osoba, . 2023 byla mezi žalobcem a žalovaným uzavírána smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které žalovaný od žalobce obdržel částku 10 000 Kč převodem na svůj účet č. , č. účtu, , variabilní symbol platby odpovídal rodnému číslu žalovaného. Žalovaný se zavázal za každý měsíc zaplatit úrok přirostlý k jistině za uplynulé období, měsíční úrok byl sjednán ve výši 40 %, což činilo částku 4 000 Kč z jistiny úvěru. Z důvodu porušování povinnosti žalovaného hradit v době splatnosti sjednaný úrok přistoupil žalobce k zesplatnění úvěru.4. Ke způsobu a rozsahu ověřování úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru žalobce uvedl, že žalovaný poskytl žalobci své osobní doklady a doklady ověřující příjmy a výdaje. Tyto doklady byly poskytovatelem úvěru zanalyzovány a verifikovány, mimo jiné i na základě lustrace žalovaného ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Žalobce k doložení svého tvrzení, že dostatečně přezkoumal majetkovou situaci žalovaného, předložil přehled pohybů na účtu žalovaného č. , č. účtu, za období předcházející uzavření smlouvy o úvěru. Z účtu žalovaného bylo podle žalobce zjištěno, že žalovaný měl dostatek disponibilních finančních prostředků pro splácení požadovaného úvěru. V případě, že by soud neměl nárok žalobce za prokázaný z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, navrhl žalobce přisouzení dlužné jistiny z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení, neboť dlužná částka byla převedena na účet žalovaného.5. Z výpisů z účtu žalovaného č. , č. účtu, za prosinec 2022, leden a únor 2023 soud zjistil, že na počátku prosince 2022 byl jeho účet nepatrně (60 Kč) v mínusu, na konci měsíce prosince 2022 (a tedy i na počátku ledna 2023) dosáhl zůstatek na účtu 11.803 Kč, ke konci měsíce ledna (a tedy i na počátku února 2023) poklesl zůstatek na 5.521 Kč a ke konci února 2023 vzrostl na 16 405 Kč. Po sledované období se tedy zůstatek na účtu žalovaného ke konci měsíce nedostával do záporných čísel. Zdrojem peněžních prostředků umožňujících kladný stav účtu však nebyla mzda žalovaného od společnosti , právnická osoba, ., která mu byla vyplacena v prosinci 2022 ve výši 26 687 Kč, v lednu 2023 ve výši 22 894 Kč a v únoru 2023 ve výši 18 121 Kč. Pravidelný příjem od zaměstnavatele nebyl způsobilý pokrýt výdaje žalovaného, o čemž svědčí např. platby přijaté na účet od společnosti , právnická osoba, ve výši 20 000 Kč dne 24. 1. 2023 a ve výši 20 000 Kč dne 27. 2. 2023, od společnosti , Anonymizováno, . ve výši 10 000 Kč dne 16. 1. 2023 a ve výši 13 500 Kč dne 27. 2. 2023, a zejména platba 100 000 Kč od společnosti , právnická osoba, . dne 16. 2. 2023. Žalovaný od jmenovaných nebankovních poskytovatelů úvěrů prostředky nejen čerpal, ale rovněž byl povinen je splácet. Žalobce výdaje žalovaného v souvislosti se závazky z úvěrových smluv nijak nezohlednil. Žalobce nekonkretizoval, jakým způsobem (kromě obstarání výpisu z účtu žalovaného) byly prověřovány rodinné a majetkové poměry zájemce o úvěr. Nebylo tudíž zjištěno, zda žalovaný žije sám či s jinými osobami, zda má nějakou vyživovací povinnost či jakým způsobem a s jakými náklady uspokojuje svou bytovou potřebu. Z výpisu z účtu přitom vyplývá, že žalovaný vynakládal na nájemné částku přesahující 20 000 Kč měsíčně. Soud dospěl k závěru, že majetkové poměry žalovaného před uzavřením smlouvy dokládané výpisy z jeho účtu nebyly odpovídající k tomu, aby mohl žalovaný úvěr poskytnutý žalobcem dne 3. 3. 2023 splácet.6. Dle § 86 odst. 1, 2 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.7. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Dle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.9. Žalobce poskytl žalovanému na základě smlouvy částku 10 000 Kč. Nepochybně se jednalo o spotřebitelskou smlouvu, na které je nutno vztáhnout ZSÚ. Žalobce tvrdil, že před poskytnutím úvěru řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného. K prokázání svého tvrzení žalobce odkázal na informace sdělené žadatelem o úvěr, na jeho povinnost jednat poctivě a na údaje z běžného účtu žalovaného. Soud z důvodů uvedených v odstavci 5. shora uzavřel, že nebylo prokázáno, že by žalobce řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného. Úvěr tedy nebyl žalovanému poskytnut v rozsahu přiměřeném jeho skutečným majetkovým poměrům.10. Dle konstantní judikatury je soud povinen zkoumat prověřování úvěruschopnosti a jeho vlivu na platnost úvěrové smlouvy z úřední povinnosti. Protože žalobce neprověřil řádně úvěruschopnost žalovaného, je smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 3. 3. 2023 dle § 87 ZSÚ neplatná a soud k její neplatnosti přihlédl. Žalobce se nemůže domáhat plnění sjednaného ve smlouvě - úroků přirostlých k jistině a smluvní pokuty. Ohledně smluvních úroků ve výši 40 % měsíčně má navíc soud značné pochybnosti o souladu požadované výše úroků s dobrými mravy. Protože žalobce vyplatil žalovanému finanční prostředky na základě neplatné smlouvy, došlo k plnění bez právního důvodu a na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen vydat. Z tvrzení žalobce vyplývá, že z poskytnutých prostředků 10 000 Kč nebyla vrácena žádná částka, v řízení nebyl prokázán opak. Žalovaný je proto povinen vydat bezdůvodné obohacení ve výši 10 000 Kč.11. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR čj. 33 Cdo 3675/2021-262 ze dne 20. 4. 2022 plyne, že „důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele je neplatnost smlouvy a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vrácení j