9 C 197/2024-43 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobou podanou dne 17. 7. 2024 se žalobce domáhal vydání rozsudku, jímž by soud nahradil projev vůle žalovaného směřující k uzavření smlouvy, jejíž text je uveden ve výroku I. tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne 26. března 2019 Smlouvu o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene a dohodu o umístění stavby č. , Anonymizováno, /VB/15 (dále „SOBS“), jejímž předmětem byl rovněž závazek žalovaného uzavřít na výzvu žalobce smlouvu o zřízení věcného břemene. Žalobce vyzval v souladu s SOBS žalovaného k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene, nicméně žalovaný na výzvu žalobce nereagoval. V návaznosti na výše uvedené žalobci nezbylo, než se domáhat nahrazení projevu vůle žalovaného s uzavřením smlouvy o zřízení věcného břemene. Žalovaný je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , zapsaného v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na LV č. , hodnota, (dále „pozemek“). Žalobce je ve smyslu ust. § 25 energetického zákona provozovatelem distribuční soustavy na území vymezeném licencí na distribuci elektřiny, udělenou Energetickým regulačním úřadem. Žalobce a žalovaný uzavřeli dne 26. března 2019 SOBS. Účelem SOSB bylo sjednání podmínek pro budoucí uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene k pozemku, a to k naplnění ust. § 25 odst. 4 energetického zákona, tedy pro potřeby využití pozemku ke zřízení, umístění, provozování a opravám zařízení distribuční soustavy – kabelové vedení NN a rozpojovací skříň (dále „zařízení distribuční soustavy“). Předmětem SOBS byl (mimo jiné) závazek žalovaného uzavřít k výzvě žalobce se žalobcem budoucí smlouvu, tj. smlouvu o zřízení věcného břemene. Zcela konkrétně si strany v článku III. odst. 4 SOBS sjednaly, že: „Budoucí oprávněná se zavazuje zaslat výzvu dle odstavce 3. Budoucí povinné ve lhůtě do 6 kalendářních měsíců ode dne kolaudace Zařízení distribuční soustavy (popř. od jeho uvedení do provozu), nejpozději však do 5 let od uzavření této smlouvy. Budoucí povinná se zavazuje Vlastní smlouvu uzavřít nejpozději do 60 dnů ode dne doručení výzvy.“ Dne 2. prosince 2022 vydal , právnická osoba, , adresa, , odbor výstavby, kolaudační souhlas č. j. , Anonymizováno, (dále „kolaudační souhlas“). V návaznosti na kolaudační souhlas žalobce vyzval žalovaného v souladu se SOBS k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene, a to dopisem ze dne 19. května 2023. Pro nedostatek reakce žalobce žalovaného následně urgoval dopisem ze dne 14. června 2023 a dopisem ze dne 26. července 2023. Vzhledem k tomu, že žalovaný na výzvy žalobce nereagoval, zaslal žalobce žalovanému předžalobní výzvu ve smyslu ust. § 142a občanského soudního řádu, a to dopisem ze dne 6. února 2024. Protože žalovaný k oprávněné výzvě žalobce smlouvu o zřízení věcného břemene neuzavřel, ocitl se v prodlení, tudíž žalobci vzniklo právo domáhat se nahrazení projevu vůle žalovaného s uzavřením smlouvy o zřízení věcného břemene u soudu.2. Soud vyzval žalovaného usnesením ze dne 6. 8. 2024, č.j. 9 C 197/2024-33, podle ustanovení § 114a odst. 2 písm. a) o.s.ř., aby se k žalobě písemně vyjádřil ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení. Usnesení společně se žalobou bylo žalovanému doručeno do datové schránky dne 7. 8. 2024. Žalovaný na výzvu soudu nereagoval.3. Následně soud opětovně vyzval žalovaného, aby se k žalobě vyjádřil, kvalifikovanou výzvou podle ustanovení § 114b odst. 1 o.s.ř.. Výzva byla obsažena v usnesení ze dne 9. 9. 2024, č.j. 9 C 197/2024-34, které bylo žalovanému doručeno do datové schránky dne 10. 9. 2024. Pro podání vyjádření byla stanovena lhůtě 30 dnů. Žalovaný ani v tomto případě na výzvu nereagoval.4. Dle § 114b odst. 1, 2 a 5 o.s.ř. vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), a ve věcech uvedených v § 120 odst. 2. K podání vyjádření podle odstavce 1 předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, určí tuto lhůtu až ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu, elektronickému platebnímu rozkazu nebo evropskému platebnímu rozkazu. Jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby. Dle § 153a odst. 2 až 4 o.s.ř. rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6). Jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání.5. Žalovaný byl povinen na kvalifikovanou výzvu soudu k podání vyjádření k žalobě reagovat ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení usnesení. Usnesení bylo žalovanému doručeno dne 10. 9. 2024. Zákonná lhůta k podání vyjádření počala běžet dne 11. 9. 2024 a uplynula dne 10. 10. 2024 (čtvrtek). V tento den nejpozději tak měl žalovaný podat vyjádření ve věci samé. Žalovaný vyjádření k žalobě v uvedené lhůtě ani po jejím uplynutí nepodal. Uplynutím dne 10. 10. 2024 tak nastala fikce uznání žalobou uplatněného nároku. Povaha sporu nevylučuje vydání rozsudku pro uznání, protože ve věci by bylo možno uzavřít a schválit smír. Soud tudíž žalobě vyhověl tímto rozsudkem pro uznání, aniž by nařizoval jednání.6. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobci předně přiznal 2 000 Kč za zaplacený soudní poplatek. Soud postupoval při určení výše odměny advokáta a nákladů zastoupení podle občanského soudního řádu a vyhlášky č. 177/1996 Sb. Dle § 151 odst. 3 o.s.ř. účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku. Dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. v případech neuvedených v odstavcích 1 a 2 činí výše paušální náhrady pro účely § 151 odst. 3 občanského soudního řádu 300 Kč za každý úkon. Paušální náhrada v této výši byla přiznána za 1 úkon (předžalobní výzva k plnění podaná samotným žalobcem). Náklady zastoupení advokátem pak byly přiznány podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Dle ustanovení § 9 odst. 3 písm. b) vyhlášky činí odměna za úkon právní služby z tarifní hodnoty 25 000 Kč 2 500 Kč a paušální náhrada výloh za úkon právní služby činí 300 Kč (§ 13 odst. 4 vyhlášky). Tyto částky přísluší za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby). Zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen DPH). Dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. proto patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající DPH. Základní sazba DPH od 1. 1. 2013 činí 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 5 600 Kč. Daň činí 1 176 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno 9 076 Kč. Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůtu k plnění stanovil soud dle § 160 odst. 1 o.s.ř.