9 C 311/2024-43 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobou podanou dne 1. 8. 2024 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 24 410 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za dobu od 13. 7. 2024 do 1. 8. 2024 ve výši 170,55 Kč a úroku z prodlení ve výši 12,75 % p. a. z částky 24 410 Kč od 2. 8. 2024 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný v souladu s ustanovením § 2395 a násl. zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, uzavřel dne 10. 11. 2023 se žalobcem úvěrovou smlouvu o bezúčelovém spotřebitelském úvěru. K uzavření smlouvy došlo prostřednictvím internetových stránek žalobce www., Anonymizováno, .cz v chráněném internetovém prostředí, které je přístupné jen na základě zvoleného hesla, případně v mobilní aplikaci žalobce k tomu určené. Zájemce o uzavření smlouvy vyplnil požadované údaje, po jejich vyplnění probíhal automatizovaný schvalovací proces. Pokud je žádost schválena, objeví se na internetových stránkách nebo mobilní aplikaci text smlouvy a na telefonní číslo, které zájemce uvedl v žádosti, je zaslán podpisový SMS kód. Při uzavírání první smlouvy o úvěru je ověřena identita žadatele prostřednictvím tzv. verifikační platby. Žalobce zároveň vždy hodnotí schopnost žadatele splácet. Žalobce zkoumá, zda žadatel o úvěr má u dalších společností jiné úvěry a zda tyto platí, to prostřednictvím registrů NRKI a BRKI. Dále zjišťuje, zda v případě, že již nějaké jiné závazky má, zda tyto hradí, a to prostřednictvím registru SOLUS, dále v centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Žalobce taktéž podrobuje klienty důslednému credit scoringu, posuzuje jejich příjmovou a výdajovou stránku, a dále přezkoumává několik podstatných ukazatelů, kterými jsou věk, rodinný stav, splátky u jiných společností a jiné. Na základě výsledků z daného procesu pak úvěr schválí či nikoliv. Na základě smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 660 Kč. Splatnost takto poskytnutého úvěru byla 24 měsíců. Částka 20 000 Kč byla zaslána dne 10. 11. 2023 na číslo účtu , č. účtu, . Sjednány byly také další volitelné služby za poplatky. Poplatek za expres výplatu ve výši 199 Kč urychluje poskytnutí úvěru na účet klienta. Žalovaný v tomto případě obdržel schválenou výši úvěru do 60 minut od ověření jeho identity. Jedná se o jednorázový poplatek hrazený v rámci první splátky. Poplatek za tzv. Bezpečnou splátku ve výši 99 Kč umožňuje klientovi v případě nečekané životní události odložit splatnost aktuální splátky o měsíc, a to konkrétně z důvodů uvedených ve smlouvě. Bezpečnou splátku je možné využít dvakrát za trvání smlouvy. Poplatek za SMS servis ve výši 49 Kč zajišťuje zasílání informací o každé důležité události prostřednictvím SMS na telefonní číslo, které žalovaný uvedl při uzavírání smlouvy. Poplatek se hradí měsíčně v rámci jednotlivých splátek. V rámci druhé až osmé splátky se vynáší úrok pevnou částkou ve výši 980 Kč, který byl sjednán ve smlouvě v části „Náklady úvěru“. V rámci první a deváté až dvacáté čtvrté splátky se úrok nevynáší. Žalovaný za trvání smlouvy uhradil dne 14. 12. 2023 částku 1 841 Kč a ve dnech 19. 1. 2024 a 22. 2. 2024 po 2 262 Kč. Platby byly započítávány v souladu se splátkovým kalendářem (pokud byly uhrazeny řásně a včas), jinak v následujícím pořadí: poplatek za online platbu, poplatek za odklad splatnosti, jistina, poplatek za poskytnutí úvěru, poplatek za SMS servis, poplatek za bezpečnou splátku, poplatek za expres výplatu, poplatek za výplatu v hotovosti, smluvní pokuta a jiné závazky, které vůči žalobci žalovaný měl. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, načež byl žalobcem informován o výši dluhu a vyzýván prostřednictvím SMS a e-mailu, které zadal při uzavírání první smlouvy, k jeho úhradě. V souladu s částí smlouvy „Náklady úvěru", konkrétně odstavcem „Sankce", byla žalovanému účtována smluvní pokuta, a to dne 13. 5. 2024 ve výši 500 Kč, dne 12. 4. 2024 ve výši 500 Kč a dne 26. 3. 2024 ve výši 500 Kč. Smluvní pokutu žalobce účtuje v případě, že se žalovaný dostane do prodlení s úhradou aktuálně splatné splátky. Výše pokuty byla stanovena pevnou částkou na 500 Kč. V případě, že by dlužná splátka byla nižší než 500 Kč, byla by účtována smluvní pokuta ve výši nesplacené splátky. Žalovanému byly dále účtovány účelně vynaložené náklady po 300 Kč ve dnech 15. 1. 2024, 19. 2. 2024, 18. 3. 2024, 15. 4. 2024 a 13. 5. 2024. V souladu se zněním smlouvy, konkrétně ustanovení části „Ukončení smlouvy z naší strany“, byla žalovanému dne 15. 4. 2024 zaslána výzva před zesplatněním celého úvěru formou doporučeného dopisu, ve které byl žalovaný vyzván k okamžité úhradě dlužné částky a upozorněn na možnost zesplatnění úvěru a v té souvislosti se vznikem nákladů na vymožení dlužné částky. V souladu se zněním smlouvy, konkrétně ustanovení části „Ukončení smlouvy z naší strany“, byl úvěr ke dni 31. 5. 2024 zesplatněn a žalovaný byl vyzván k zaplacení celého úvěru včetně smluvní pokuty, a to ve sjednané lhůtě. Tato výzva byla zaslána doporučeně. Žalobce tak celkem požadoval částku 24 410 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 17 498 Kč, z poplatků za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, z poplatků za SMS servis v celkové výši 196 Kč, z úroků v celkové výši 3 920 Kč, z účelně vynaložených nákladů v celkové výši 900 Kč a ze smluvních pokut v celkové výši 1 500 Kč.2. Žalobce současně popsal, jak byla ověřena úvěruschopnost žalovaného. Žalobce naplňuje svoji zákonnou povinnost prověřování bonity spotřebitele důsledným zjišťováním jeho kreditního skóre, neboli credit scoringu, které zajišťuje oddělení úvěrových rizik. Tímto procesem je posuzována spotřebitelova příjmová a výdajová stránka a dále jsou přezkoumávány klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení apod. Pro tento účel je využíván statistický model, jehož výstupem je pravděpodobnost dodržení úvěrových závazků ze strany klienta. Tento model je postaven na logistické regresi, kde se jednotlivé dichotomické proměnné opírají o další. Pro každou produktovou linii potom žalobce využívá odlišný model pro zjištění kreditního skóre klienta. Stejně tak jsou nastaveny hodnoty minimálního skóre, jehož nedosažením je posuzovaná žádost zamítnuta. Uvedené na základě parametrů, vytvořených odbornými zaměstnanci, vykonává automatizovaný systém. Výše nastíněný postup a jeho nutnost se ve své podstatě ničím neliší např. od situace v pojišťovnictví, kdy pojišťovny obdobným způsobem při kontraktaci vyhodnocují pomocí podobných matematických (statistických) operací pojistná rizika svých pojištěnců a jejich finanční krytí. Pro předcházení předlužení klienta zajišťuje žalobce Kontrolu bonity klienta, jejímž výsledkem je limit nejvyšší měsíční splátky (dále též jako „MLS“). V rámci něho je ověřována schopnost klienta splácet další finanční závazky a hradit nezbytné životní výdaje. Zohledňováno je rodinné postavení klienta, zejména vyživovací povinnosti, příjem partnera, případně další skutečnosti. Prostřednictvím výpočtu MLS tak žalobce ověřuje, zda měsíční příjmy a výdaje žadatele skutečně umožňují splácet částku odpovídající splátce úvěru dle aktuálně posuzované žádosti. MLS je vypočítáván vždy jak na žadatele, tak i na domácnost žadatele. Tyto dva výpočty se porovnají a využije se ten MLS, který je nižší. Existenci případných dalších pochybností ohledně bonity klienta minimalizuje žalobce rovněž kontrolou klienta v externích registrech. Využívány jsou úvěrové registry SOLUS a NRKI. S jejich pomocí jsou shromažďovány klientské informace, jako je např. existence závazků, jejich výše, historická platební morálka klienta. Hodnotu informací z těchto registrů je přitom potřeba považovat za význačnou s ohledem na skutečnost, že poskytují obraz o stavu závazků u velkého počtu věřitelů – dá se říci, že u naprosté většiny relevantních institucionálních věřitelů působících na trhu. Žalobce provedl lustraci žalovaného v registrech SOLUS, NRKI, CEE a ISIR. Popsaný statistický model je s odkazem na předložená výkladová stanoviska a příslušnou judikaturu zcela v souladu s právní úpravou, když je i mnohem spolehlivějším způsobem posouzení úvěruschopnosti, než je posouzení na základě vyžádaných dokladů. Praxe spočívající v doložení potvrzení zaměstnavatele se ukázala být nedostatečnou, a to jednak z důvodu možného pozměňování či padělání potvrzení, jednak z důvodu jeho zastarávání, když skutečnost, že klient v uplynulých několika měsících dosáhl určitého příjmu, neznamená, že tohoto příjmu bude dosahovat po celou dobu trvání úvěrového vztahu. Dokladování výdajů je pak ještě větším problémem než dokladování příjmů, když běžní spotřebitelé si často žádné doklady o svých výdajích neukládají. Pouhá skutečnost, že má klient v době poskytnutí úvěru určité příjmy a výdaje ho nedeterminuje k tomu, zda bude schopen po dobu trvání úvěrového vztahu úvěr splácet. Takovou informaci dá věřiteli pouze statistický model, který zohledňuje mimo jiné právě i statistická d