111 C 14/2025-72 — Okresní soud v Trutnově

1. V projednávané věci se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 48 838 Kč s příslušenstvím jako nároku vyplývajícího ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 9103319763 uzavřené mezi účastníky řízení dne 29. 5. 2024. Na základě úvěrové smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 32 000 Kč a žalovaný se jej zavázal splatit spolu se sjednaným úrokem za poskytnutí úvěru ve výši nominální úrokové sazby 87,51 % ročně, pojištění schopnosti splácet a poplatků s úvěrem souvisejících v pravidelných 48 měsíčních splátkách po 2 416 Kč splatných vždy ke každému 17. dni v měsíci počínaje měsícem červenec 2024, dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru. Žalovaný neuhradil žádnou splátku a již počínaje první splátkou splatnou dne 17. 7. 2024 se ocitnul v prodlení se splácením úvěru. Tímto žalovaný své platební povinnosti dle smlouvy porušil, přičemž v důsledku kvalifikovaného prodlení žalovaného s úhradou splátky splatné ke dni 17. 7. 2024 delším než 65 dní byl úvěr dle ujednání čl. 6.3. smlouvy o úvěru zesplatněn ke dni 22. 9. 2024.Žalobkyně po zohlednění plateb uhrazených žalovaným do doby zesplatnění úvěru a po zesplatnění úvěru a dále po částečném zpětvzetí žalobního návrhu a částečném zastavení řízení usnesením ze dne 19. 5. 2025, pod č.j. 111 C 14/2025-52, pravomocným ke dni 23. 7. 2025, požaduje zaplacení částky 42 283,12 Kč sestávající z jistiny úvěru ve výši 32 000 Kč, úroku z úvěru přirostlého ke dni zesplatnění ve výši 1 595 Kč, smluvní pokuty za prodlení s každou splátkou po dobu delší než 30 dní ve výši 998 Kč (2 x po 499 Kč), nákladů za vymáhání ve výši 400 Kč za prodlení s každou splátkou po dobu delší než 15 dní (2 x po 200 Kč) a smluvní pokuty v sazbě 0,1% denně při prodlení s úhradou zesplatněného úvěru ve výši 7 290,12 Kč, včetně příslušenství. Dluh nebyl uhrazen ani na základě předžalobní výzvy.Úvěruschopnost žalovaného byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného, atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI. Na základě výše uvedených údajů, včetně informací z dotazovaných registrů, jakož i na základě provedeného tzv. scoringu (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka), bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Z důvodu vyloučení možných komplikací znemožňující řádné čerpání a následné splácení úvěru, bylo dále prověřeno, že žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, jednající s žalovaným, doporučil úvěr ke schválení.2. Žalovaný se k podané žalobě se nevyjádřil.K jednání nařízenému na den 11. 11. 2025 se žalovaný bez omluvy nedostavil, ač mu bylo předvolání spolu s žalobou doručeno zásilkou určenou do vlastních rukou postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne 20. 10. 2025. Soud proto dle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodnul v nepřítomnosti žalovaného.3. Skutkový stav věci byl v řízení zjištěn v rozsahu potřebném pro meritorní rozhodnutí z listinných důkazů, na jejichž základě soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.Ze smlouvy o úvěru a listin tvořících její nedílnou součást (dodatek návrhu smlouvy o úvěru, příloha návrhu smlouvy o úvěru, oznámení o schválení úvěru, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, prohlášení klienta, listiny stvrzující identifikaci žalovaného a podpis návrhu smlouvy o úvěru a dodatku smlouvy o úvěru, splátkový kalendář, přihláška k pojištění vč. pojištění úvěru) bylo zjištěno, že dne 29. 5. 2024 byla mezi účastníky řízení prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva o úvěru č. č. 9103319763, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 32 000 Kč, který se žalovaný se zavázal splatit spolu se sjednaným úrokem za poskytnutí úvěru ve výši nominální úrokové sazby 87,51 % ročně, pojištění schopnosti splácet a poplatků s úvěrem souvisejících v pravidelných 48 měsíčních splátkách po 2 416 Kč splatných vždy ke každému 17. dni v měsíci počínaje měsícem červenec 2024, dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru. Pro případ prodlení delšího než 15 dní s úhradou splátky úvěru bylo ujednána povinnost žalovaného hradit náklady spojené s vymáháním pohledávky (upomínací náklady) po 200 Kč v každém jednotlivém případě, pro případ prodlení delšího než 30 dní s úhradou splátky úvěru bylo ujednána povinnost žalovaného hradit jednorázovou smluvní pokutu po 400 Kč v každém jednotlivém případě, pro případ prodlení delšího než 65 dní s úhradou splátky úvěru bylo ujednáno právo žalobkyně úvěr zesplatnit, pro případ prodlení žalovaného se splácením nové jistiny úvěru po zesplatnění byla ujednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky.Z dokladu o vyplacení úvěru a karty klienta bylo zjištěno, že žalovanému byla na základě úvěrové smlouvy poskytnuta částka v celkové výši 32 000 Kč, která byla žalovanému vyplacena bezhotovostním převodem na jeho bankovní účet č.ú. , č. účtu, dne 29. 5. 2024. Dále z karty klienta bylo zjištěno, že žalovaný neuhradil žádnou ze sjednaných splátek úvěru.Z upomínek ze dne 19. 8. 2024, 17. 9. 2024 a oznámení o zeplatnění úvěru ze dne 22. 9. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně v důsledku řádného neplnění platebních povinností žalovaného z titulu smlouvy o úvěru a prodlení žalovaného s úhradou splátek úvěru prohlásila úvěr za splatný a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě pohledávek vyplývajících z úvěrové smlouvy.Z předžalobní výzvy ze dne 17. 4. 2025 bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním návrhu na zahájení řízení vyzván k úhradě dlužné částky.Z dokumentace k úvěruschopnosti žalovaného (hodnocení klienta, doklad totožnosti žalovaného, potvrzení zaměstnavatele za období 1. 2. – 30. 4. 2024, výpis transakce – výplata mzdy za 5/2024, výplatní pásky za 5/2024, výpis SOLUS, výpis NRKI) bylo zjištěno, že žalovaný před uzavřením úvěrové smlouvy deklaroval svůj měsíční příjem ze zaměstnaneckého poměru v částce 31 044 Kč, celkové měsíční výdaje včetně životního minima byly deklarovány částkou 10 045 Kč, splátky úvěrů byly deklarovány jako nulová položka. Z potvzení zaměstnavatele o příjmu bylo zjištěno, že průměrný měsíční výdělek za měsíce únor až duben 2024 činí částku 32 910 Kč, průměrný měsíční výdělek za měsíc duben 2024 činí částku 31 044 Kč, shodné zjištění ohledně příjmu v měsíci dubnu 2024 bylo učiněno z výplatní pásky a výpisu transakce. Z výpisu NRKI vyplývá, že žalovaný měl před uzavřením úvěrové smlouvy aktivní úvěrové produkty, kdy součet celkové zbývající částky kreditních karet a celkového čerpání úvěrového rámce nesplátkových operací a celkové zbývající částky splátkových operací je představován částkou 64 794 Kč, součet celkového úvěrového rámce nesplátkových operací a celkového limitu kreditních karet je představován částkou 125 000 Kč a dluh po splatnosti jako součet celkové nesplacené částky splátkových operací, celkového přečerpání úvěrového rámce nesplátkových operací a celkové nesplacené částky kreditních karet je představován částkou 19 997 Kč. V registru SOLUS je žalovaný bez záznamu.V řízení nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně řádném ověření úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy; žalobkyně v tomto směru neunesla břemeno důkazní.Východiskem pro rozhodování a právní posouzení je tedy následující v řízení zjištěný skutkový stav věci. Na základě uzavřené úvěrové smlouvy byla žalovanému bezhotovostním převodem na jeho bankovní účet poskytnuta částka 32 000 Kč, kterou žalovaný ani zčásti nevrátil do výše 11 024 Kč, k úhradě byl naposledy upomenut předžalobní upomínkou dne 17. 4. 2025.4. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle právních norem platných a účinných v době vzniku žalobou uplatněného nároku, tedy podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.) a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (ZSÚ). Soud vycházel rovněž z ustálené judikatury Nejvyššího soudu vztahující se k problematice posuzování úvěruschopnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, jakož i problematice splatnosti a výše bezdůvodného obohacení v případě nikoliv řádného posouzení úvěruschopnosti.Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.Dle § 1813 odst. 1 o. z. jsou zneužívající ta u