119 C 19/2025-105 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobou podanou dne 9. 7. 2025 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 32 720 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 32 720 Kč od 21. 11. 2024 do zaplacení, částky 6 912,64 Kč, úroku ve výši 68,371 % ročně z částky 26 632,63 Kč od 21. 11. 2024 do 14. 12. 2024 ve výši 1 165,44 Kč, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 26 632,63 Kč od 15. 12. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 21. 11. 2024 dosáhne částky 95 270 Kč.2. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru č. 9103314129. Žalovaná smlouvu podepsala dne 9. 5. 2024. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 27 000 Kč a k vyplacení úvěru došlo dne 9. 5. 2024. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 68,37 % p. a. splatit ve 48 měsíčních splátkách po 1 885 Kč splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem červen 2024, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení věřitele o schválení úvěru. Součástí všech splátek byla vedle jistiny úvěru a úroku za poskytnutí úvěru i měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalované splácet úvěr ve výši 231 Kč. Oznámení o schválení úvěru bylo žalované následně zasláno na dodejku. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy o úvěru a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění byly ze strany žalované uhrazeny v době od 4. 6. 2024 do 30. 9. 2024 částky v souhrnné výši 5 955 Kč. V důsledku prodlení žalované vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši 998 Kč (499 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 30 dnů). Žalobci vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek č. 4, 5, u kterých se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů. Dále v důsledku prodlení žalované vzniklo žalobci právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši 400 Kč (200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů). Žalobci takto vzniklo právo na zaplacení této náhrady nákladů u splátek č. 4, 5, u kterých se žalovaná ocitla v prodlení o délce 15 dnů, tedy náhrady nákladů v celkové výši 2 x 200 Kč). V důsledku prodlení žalované následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3. smlouvy, dle kterého pokud se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná se takto dostala do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. 4 splatné 15. 9. 2024. K datu 19. 11. 2024 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4. smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 30 860,83 Kč byla žalovaná povinna uhradit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dle bodu 6.5. smlouvy měl žalobce právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalované s její úhradou, a to počínaje dnem 21. 11. 2024 do zaplacení. Žalobce požadoval tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši 6 912,64 Kč. Dále žalobce požadoval úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 26 632,63 Kč od 21. 11. 2024 do zaplacení. Žalobce požadoval tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 68,371 % p.a. za dobu od 21. 11. 2024 do 14. 12. 2024 a dále od 15. 132. 2024 do zaplacení v souladu s ustanovením § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve výši 12,75 % ročně. Konečně žalobce požadoval úhrady za pojištění schopnosti klienta splácet v celkové výši 462 Kč (podle přílohy č. 1 smlouvy činila úhrada 231 Kč měsíčně, tvořila součást splátek úvěru a nebyla uhrazena ve splátkách č. 4,5).3. K prověřování schopnosti žalované řádně hradit úvěr žalobce uvedl, že byla ze strany žalobce prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalované, atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalované v databázích SOLUS a NRKI (Nebankovní registr klientských informací). Na základě výše uvedených údajů, včetně informací z dotazovaných registrů, jakož i na základě provedeného tzv. scoringu klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka), bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Z důvodu vyloučení možných komplikací znemožňujících řádné čerpání a následné splácení úvěru bylo dále prověřeno, že žalovaná nebyla v době žádosti evidována v insolvenčním rejstříku, neměla u žalobce předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalované nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalované nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník jednající se žalovanou doporučil úvěr ke schválení. K výzvě soudu žalobce doplnil, že úvěruschopnost žalované byla řádně prověřena na základě dokladů o příjmech, výpisu z databáze NRKI, hodnocení klienta a prohlášení dlužníka. Z dokladů o příjmech plynulo, že celkový čistý měsíční příjem žalované činí 32 993 Kč, celkové měsíční náklady žalované pak činí 19 332 Kč a volné zdroje ke splácení (po odečtení tisícikorunové rezervy) činí 12 661 Kč. Byla ověřena úvěrová historie žalované v databázi NRKI. Dále byly zjišťovány informace týkající se jejího stavu, zaměstnání, vzdělání. K výdajové stránce, respektive k jejímu paušálnímu určení, vyjma splátek úvěrů či nákladů na bydlení, které se do části životního minima nezapočítávají, by měly zcela postačovat údaje, které poskytuje zákon č. 110/2006 Sb. o životním a existenčním minimu, kdy § 1 tohoto zákona definuje životní minimum, jako částku k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb, která byla v § 2 stanovena na částku 4 860 Kč. Z fotografie občanského průkazu bylo zjištěno, že občanský průkaz je platný a byla tak ověřena identita žalované. Byly předloženy informativní výpisy z bankovního účtu dokládající, že žalovaná je majitelem účtu, na který měl být úvěr vyplacen a na základě kterých bylo ověřeno, že žalovaná má pracovní poměr a má tak zajištěn stálý příjem v průměrné výši 32 993 Kč měsíčně. Žalovaná dále uvedla, že její náklady na bydlení činí 5 510 Kč (nájemné + inkaso). Žalobce nemá k dispozici doklad o výši nájemného anebo jiné potvrzení o nákladech žalované souvisejících s bydlením. Žalobce však vychází z premisy, že každý v právním styku jedná poctivě, a že z případného nepoctivého jednání nemůže nikdo těžit, a to v souladu s § 6 obč. zákoníku. Žalovaná neuvedla žádnou vyživovací povinnost. Žalovaná měla v době vzniku předmětné úvěrové smlouvy č. 9103314129 se žalobcem uzavřenou další souběžnou úvěrovou smlouvu s měsíční splátkou 8 962 Kč.4. V průběhu řízení vzal žalobce žalobu částečně zpět podáním ze dne 9. 7. 2025, a to co do částky ve výši 2 992 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 992 Kč od 21. 11. 2024 do zaplacení, co do úroku ve výši 48,37 % p. a. z částky 26 632,63 Kč od 21. 11. 2024 do 14. 12. 2024. Předmětem sporu po tomto částečném zpětvzetí žaloby zůstalo zaplacení částky 29 728 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 29 728 Kč ve výši 12,75 % ročně od 21. 11. 2024 do zaplacení, pohledávky ve výši 6 912,64 Kč, úroku ve výši 20 % p. a. z částky 26 632,63 Kč od 21. 11. 2024 do 14. 12. 2024, úroku ve výši 12,75 % p. a. z částky 26 632,63 Kč od 15. 12. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 21. 11. 2024 dosáhne částky 95 270 Kč Zdejší soud řízení usnesením ze dne 11. 7. 2025, č.j. 119 C 19/2025-53, v rozsahu odpovídajícím částečnému zpětvzetí žaloby zastavil. Usnesení nabylo právní moci dne 31. 7. 2025.5. K jednání dne 4. 11. 2025 se žalovaná bez omluvy nedostavila, o odročení jednání nežádala, proto soud dle § 101 odst. 3 o. s. ř. ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované. Žalovaná se k žalobě vyjádřila pouze v podání doručeném soudu dne 28. 8. 2025, kde uvedla, že si je vědoma svého závazku u žalobkyně. Uvedla, že je aktuálně v dlouhodobé pracovní neschopnosti, má další závazky jako jsou alimenty 6 000 Kč, nájem 8 500 Kč. Požádala o možnost povolení splátek soudem stanovené povinnosti žalované vůči žalobci.6. Ve věci byly provedeny listinné důkazy smlouvou o úvěru č. 9103314129 ze dne 9. 5. 2024, včetně dokladů o uzavření smlouvy „na dálku“, dále včetně oznámení o schválení úvěru ze dne 9. 5. 2024 ke smlouvě o úvěru č. 9103314129 a splátkového kalendáře ke smlouvě o úvěru č. 9103314129 s dodejkou, dodatkem č. 1 ke smlouvě o úvěru č. 91