15 C 232/2025-33 — Okresní soud v Trutnově

Předmětem řízení bylo zaplacení shora uvedených částek. Žalobkyně uvedla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, , a žalovaným došlo dne 30. 1. 2023 k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 495825984, na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 27 554 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 22 715 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 12,75 % ročně sjednanou na straně 2 smlouvy o spotřebitelském úvěru, a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v 21měsíčních splátkách po 2 741 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 4. 11. 2024. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 4 541 Kč.Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 28. 4. 2025.Žalovanému byla doručena žaloba s výzvou ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, soud proto vycházel z toho, že žalovaný na nařízení jednání netrvá. Žalobkyně již v žalobě souhlasila s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání.Žalovaný se k uplatněnému nároku nijak nevyjádřil. Rozsudek byl vyhlášen veřejně dne 20. 11. 2025.Z obsahu listin předložených žalobkyní bylo prokázáno uzavření smlouvy i poskytnutí úvěru (viz shora).K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně odkázala na údaje ze zákaznické karty ze dne 28. 1. 2023 a dodala, že právní předchůdce žalobkyně ověřil před uzavřením smlouvy o zápůjčce č. 495825984 majetkovou situaci žalovaného z výplatních pásek (11,12/2022). Současně si z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřil, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Výplatní pásky soudu předloženy nebyly.Dle § 78 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) poskytovatel při poskytování spotřebitelského úvěru pořizuje dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jeho povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) poskytovatel uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele.Dle § 86 odst. 1, 2 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.Dle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Dle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Na posuzovaný spotřebitelský vztah mezi účastníky je nepochybně nutno vztáhnout ZSÚ. Žalobkyně tvrdila, že před poskytnutím úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně sice tvrdila, že před uzavřením smlouvy měla k dispozici výplatní pásky žalovaného za listopad a prosinec roku 2022, avšak tyto nebyla schopna soudu doložit. Skutečnými výdaji žalovaného se žalobkyně nezabývala vůbec. S požadavkem odborné péče podle § 78 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, souvisí i povinnost uchovávání dokumentů. Plní-li totiž věřitel zákonem uloženou povinnost, musí být vůči dohledovému orgánu (zde soudu) schopen její plnění náležitě prokázat (viz např. rozsudek Nejvyššího správní soudu 9 As 127/2024 – 34 ze dne 13. 8. 2024). Právní předchůdce žalobkyně se v projednávaném případě spolehl na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem. Podle již ustálené judikatury věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Soud uzavřel, že právní předchůdce žalobkyně nesplnil povinnost podle shora citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Smlouva o úvěru je dle § 87 ZSÚ neplatná a soud k této absolutní neplatnosti přihlédl.Právní předchůdce žalobkyně vyplatil žalovanému celkem částku 30 000 Kč, žalovaný zaplatil toliko částku 4 541 Kč. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že žalobkyni poskytl jakékoliv další plnění. Na základě neplatné smlouvy došlo k plnění bez právního důvodu, na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení, které je povinen vydat. \Žalobkyně tak má nárok na rozdíl mezi zapůjčenou částkou 30 000 Kč a částečnými platbami ze strany žalovaného ve výši 4 541 Kč. Tuto částku soud žalobkyni přiznal (výrok I.).Podle § 87 odst. 1 ZSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR čj. 33 Cdo 3675/2021-262 ze dne 20. 4. 2022 plyne, že „důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele je neplatnost smlouvy a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka.“S ohledem na uvedený závěr Nejvyššího soudu ČR je nutno mít za to, že žalovaný se doposud neocitl v prodlení, neboť nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnuta a je stanovována soudem až v tomto rozhodnutí. Žalovaný byl v řízení zcela nečinný, nedoložil tedy soudu své poměry tak, aby soud mohl posoudit, jaké jsou jeho možnosti. Lhůta k plnění byla proto stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. na 3 dny od právní moci rozsudku.Soud žalobu zamítl co do ostatních žalobkyní požadovaných nároků (výrok II.).O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že tuto nepřiznal žádnému z účastníků, neboť úspěch a neúspěch strany žalující a žalované byl vyrovnaný.