30 C 229/2025-36 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobce se v řízení zahájeném 12. 6. 2025 dne domáhal zaplacení částky 45 214,43 Kč s konkretizovaným úrokem a úrokem z prodlení s odůvodněním, že na základě žádosti ze dne 27. 6. 2022 poskytl jeho právní předchůdce společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, , podnikající v České republice prostřednictvím svého odštěpného závodu , Anonymizováno, , právnická osoba, , Anonymizováno, , a to pod obchodní značkou , Anonymizováno, !, žalované spotřebitelský úvěr č. 42411597572100. Na základě smlouvy došlo následně k poskytnutí revolvingového úvěru, kdy banka byla oprávněna kdykoliv po dobu 1 roku od data podpisu smlouvy v případě řádného splácení spotřebitelského úvěru akceptovat žádost žalované otevřít a umožnit průběžné čerpání až do určeného úvěrového rámce - naposledy ve výši 50 000 Kč. Žalovaná čerpala úvěr prostřednictvím kreditní karty dle doloženého přehledu transakcí a zavázala se splácet poskytnutý úvěr a sjednané úroky formou pravidelných měsíčních splátek ve výši minimálně 5 % z dlužné částky, nejméně pak vždy 500 Kč, a to aktuálně vždy k 17. kalendářnímu dni v měsíci. Na základě smlouvy byly dohodnuty specifické podmínky splácení poskytnutého úvěru, žalovaná aktuálně čerpala a zavázala se hradit bance úroky z poskytnutého úvěru se sjednanou úrokovou sazbou 26,28 % ročně. Žalobce však v soudním řízení uplatňuje smluvní úrok ve výši, která odpovídá právním předpisům upravujícím spotřebitelské úvěry, tj. ve výši 15 % ročně. Žalovaná ve smlouvě prohlásila srozumění s přehledem finančních důsledků nesplácení úvěru a s poplatky dle sazebníku, které si s bankou sjednala. V případě nesplácení úvěru se zavázala k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení, k náhradě nákladů spojených s vymáháním splatného závazku ve výši 600 Kč, poplatku za odeslání upomínky k úhradě ve výši 100 Kč a k placení zákonných úroků z prodlení ze splatného závazku v zákonné výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou více než 2 po sobě následujících splátek nebo 1 splátky po dobu delší než 3 měsíce, tím porušila závazek splácet úvěr řádně a včas. Banka proto využila svého práva, od smlouvy odstoupila a dlužnou částku zesplatnila. Odstoupení bylo žalované oznámeno dopisem banky a nabylo účinnosti dne 31. 10. 2023. Dlužná částka nebyla ze strany žalované v plné výši uhrazena.2. Pohledávka za žalovanou byla nejprve postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 11. 2023 v rámci portfolia na společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, , která ji následně postoupila žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 10. 2024, a to s účinností ke dni 1. 11. 2024. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne 25. 11. 2024. Za období od postoupení pohledávky na žalobce ke dni sepisu žaloby nebylo na pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje zaplacení jistiny úvěru ve výši 44 141,93 Kč, poplatků ve výši 1 072,50 Kč, kapitalizovaného neuhrazeného úroku splatného ke dni zesplatnění ve výši 4 827,29 Kč, smluvního úroku ve výši 15 % ročně z jistiny úvěru ve výši 44 141,93 Kč od 1. 11. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky ve výši 45 214,43 Kč (jistina úvěru ve výši 44 141,93 Kč plus poplatky ve výši 1 072,50 Kč) ode dne 1. 11. 2023 do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobcem písemně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění, na kterou žalovaná nereagovala.3. K otázce prověření úvěruschopnosti doplnil žalobce v podání ze dne 20. 6. 2025, že poskytovatel úvěru splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 84 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Vycházel ze zjištění, že žalovaná je od roku 2022 zaměstnána jako odborný pracovník u zaměstnavatele , Anonymizováno, , a že výše jejích měsíčních příjmů činí 24 000 Kč. Žalovaná byla před podpisem smlouvy svobodná, neměla vyživovací povinnost k žádné další osobě a žila v nájemním bytě. Celkové náklady domácnosti včetně ostatních finančních závazků žalované byly oceněny na částku 5 000 Kč měsíčně. S ohledem na dodané a ověřené informace a s ohledem na výši požadovaného úvěru dospěl právní předchůdce žalobce k názoru, že schopnost žalované splácet úvěr je dostatečná.4. Žalované byla uložením s účinností dne 20. 10. 2025 doručena žaloba s výzvou ke sdělení, zda žalovaná souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání. Žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila, soud proto vycházel z toho, že žalovaná na nařízení jednání netrvá. Žalovaná se k uplatněnému nároku nijak nevyjádřila. Rozsudek byl vyhlášen veřejně dne 12. 11. 2025.5. Na základě předložených důkazů (zjm. výpis z úvěrového účtu s přehledem čerpání úvěru žalovanou od , Anonymizováno, , právnická osoba, , odstoupení od úvěrové smlouvy z 26. 9. 2023, smlouva o postoupení a oznámení o postoupení pohledávky z 25. 11. 2024, předžalobní výzva) vzal soud za zjištěné, že žalované bylo ze strany původního věřitele umožněno počínaje dnem 26. 6. 2022 získat úvěr až do výše 50 000 Kč. Žalovaná vyčerpala sjednaný úvěrový rámec ke dni 3. 10. 2022, následně přestala věřiteli platit splátky předepisované vždy k 17. dni v měsíci ve výši 2 500 Kč, do září 2023 vrátila pouze 18 397 Kč. Předchůdce žalobce z důvodu prodlení žalované od smlouvy odstoupil dopisem ze dne 26. 9. 2023 a vyzval žalovanou k úhradě pěti dlužných měsíčních splátek, zesplatněné jistiny, smluvní pokuty a nákladů na vymáhání, celkový nárok vyčíslil ke dni odstoupení na částku 50 042 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobci, který je ve věci aktivně legitimován.6. Žalobce uvedl, že jeho právní předchůdce před poskytnutím prostředků žalované řádně přezkoumal její úvěruschopnost. Žalobce odkázal na údaje sdělené svým předchůdcem, který vycházel z toho, že klientka na žádosti o úvěr uvedla příjem 24 000 Kč, banka počítala s jejími měsíčními příjmy v uvedené výši. Soud žalobce upozornil, že podle judikatury nelze vycházet z objektivně nepodloženého prohlášení dlužníka o jeho poměrech. Vyzval žalobce k doložení konkrétních podkladů, které žalovaná předkládala věřiteli k posouzení své způsobilosti splácet úvěr. Žalobce v podání ze dne 23. 10. 2025 odkázal na své předchozí vyjádření s tím, že každé posouzení musí být přiměřené povaze úvěru a musí vycházet ze získaných vnitřních i vnějších zdrojů. Povinností žadatele o úvěr je uvádět pravdivé údaje v žádosti, žalobce rovněž zdůraznil možnost využití automatizovaných modelů. Soud z reakce žalobce uzavřel, že poskytovatel úvěru bez dalšího ověření vyšel z prohlášení žalované o dosahovaném pravidelném příjmu 24 000 Kč měsíčně a to tom, že nemá žádné další peněžité závazky. Soud z úřední povinnosti přihlédl ke zjištěním učiněným v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 16 C 262/2024 – 57, jehož předmětem byl dluh žalované u jiného věřitele přesahující částku 200 000 Kč na základě smlouvy z 15. 7. 2022. Smlouva z 15. 7. 2022 byla uzavřena za účelem konsolidace dvou předchozích spotřebitelských úvěrů žalované u , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ., které byla žalovaná povinna hradit splátkou ve výši 4 939 Kč (smlouva ze dne 6. 10. 2021) a ve výši 2 209 Kč (smlouva ze dne 28. 10. 2021). Tvrzení o neexistenci závazků žalované před 27. 7. 2022 se ukázalo jako nepravdivé. Předchůdce žalobce se před uzavřením smlouvy a poskytnutím peněžních prostředků spokojil pouze se souhrnným údajem o výdajích žalované, aniž rozlišil, jaká část směřuje na přímé uspokojení jejích životních potřeb (nejsou přitom postačující pouze „fiktivní“ výdaje dovozované ze statistických modelů a publikovaných údajů o životním minimu) a jaká část je případně určena na peněžité závazky žalované. Soud dospěl k závěru, že pokud předchůdce žalobce závazky žalované ze dvou úvěrů v celkové výši přesahující 7 000 Kč vůbec nezjistil a tedy k nim nepřihlížel, neověřil dostatečně úvěruschopnost žalované. Žalobci se tedy nepodařilo prokázat, že by mezi jeho předchůdcem a žalovanou došlo k uzavření platné smlouvy o úvěru.7. Dle § 86 odst. 1, 2 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu