130 C 35/2025-140 – Okresní soud v Trutnově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 9. 12. 2025 ve znění částečného zpětvzetí ze dne 22. 12. 2025 domáhala, aby jí žalovaný zaplatil pohledávku ve výši 47 948 Kč spolu se specifikovaným zákonným úrokem z prodlení, úrokem a smluvní pokutou. K odůvodnění žalobkyně uvedla, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru č. 9300492988 prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, konkrétně prostřednictvím osobní zabezpečené stránky žalovaného v klientské zóně na adrese razdvapujcka.cz. Žalovaný tuto smlouvu podepsal dne 11. 12. 2024, a to svým jménem, příjmením a doplněním jedinečného kódu, který mu byl za tímto účelem ze strany žalobkyně předem poskytnut. Na základě smlouvy byl dne 11. 12. 2024 žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 45 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 66,06 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 2 682 Kč splatných vždy k 14. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem leden 2025, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení věřitele o schválení úvěru. Oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému následně zasláno do jeho osobní stránky v klientské zóně a na emailovou adresu uvedenou ve smlouvě. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byla žalobkyni uhrazena pouze částka ve výši 2 700 Kč dne 13. 1. 2025, částka ve výši 2 682 Kč dne 11. 2. 2025 a částka ve výši 2 682 Kč dne 10. 3. 2025. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut 998 Kč (Podle uzavřené smlouvy platí, že věřiteli vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobkyni takto vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty u splátek č. 4 a 5, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 2 x 499 Kč). Žalobkyni dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši 400 Kč. (Podle uzavřené smlouvy platí, že věřiteli vzniká právo na zaplacení této náhrady nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Žalobkyni takto vzniklo právo na zaplacení této náhrady nákladů u splátek č. 4 a 5, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů, tedy náhrady nákladů v celkové výši 2 x 200 Kč). V důsledku prodlení žalovaného došlo k datu 18. 6. 2025 v souladu se smlouvou k automatickému zesplatnění celého úvěru. Dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky se staly součástí nové jistiny úvěru (částka 51 617,97 Kč), kterou byl žalovaný povinen uhradit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Bylo ujednáno, že nezaplatí-li žalovaný v době splatnosti novou jistinu, vzniká mu povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení s její úhradou. Žalobkyně smluvní pokutu zkapitalizovala za období od 20. 6. 2025 do vyhotovení žaloby na částku 8 878,64 Kč.2. K prověření úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany věřitele prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Podle žalobkyně bylo zjištěno, že volné zdroje žalovaného ke hrazení úvěru jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI. Z důvodu vyloučení možných komplikací znemožňující řádné čerpání a následné splácení úvěru, bylo dále prověřeno, že žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, žalovaný neměl u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný a zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku. Žalovaný dosahoval pravidelného příjmu ze zaměstnání přes 40 000 Kč, což žalobkyně zjistila z výpisů z účtu žalovaného za období srpen až listopad 2024. Výdaje žalovaného zahrnovaly životní minimum a povinnou rezervu. Po porovnání příjmů a výdajů, po vyhodnocení matematického modelu pro kategorizaci rizik a provedeném scoringu bylo prokázáno, že lze poskytnout žalovanému úvěr ve sjednané výši.3. Soud v řízení provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní – předsmluvním formulářem, kartou klienta, návrhem na uzavření smlouvy, smlouvou o úvěru č. 9300492988 ze dne 11. 12. 2024, kopií občanského průkazu žalovaného, oznámením o schválení úvěru, dokladem o vyplacení úvěru, výzvou k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru, předžalobní výzvou. Z uvedených důkazů soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o úvěru částku 45 000 Kč, která byla žalovanému dne 11. 12. 2024 převedena na účet uvedený ve smlouvě. Žalovaný z poskytnutých prostředků vrátil pouze částky ve výši 2 700 Kč dne 13. 1. 2025, 2 682 Kč dne 11. 2. 2025 a 2 682 Kč dne 10. 3. 2025, celkem plnil částku 8 064 Kč. Žalobkyně poté, co se žalovaný dostal do prodlení, využila svého smluvního oprávnění, úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě všech dlužných splátek vyplývajících z úvěrové smlouvy, k náhradě nákladů v souvislosti s prodlením a k zaplacení smluvní pokuty.4. Soud provedl důkaz výpisy z účtu žalovaného č. , č. účtu, za měsíce srpen, září, říjen a listopad 2024, z nichž vycházela žalobkyně a učinila z nich závěr o úvěruschopnosti žalovaného. Soud z výpisu zjistil, že žalovanému na účet pravidelně přicházela výplata od zaměstnavatele , právnická osoba, . v průměrné výši 42 740 Kč. Účet žalovaného na konci srpna 2024 vykazoval záporný zůstatek 1 691 Kč, na konci září 2024 záporný zůstatek 1 967,90 Kč, na konci října 2024 záporný zůstatek 4 107,27 Kč a na konci listopadu 2024 záporný zůstatek 4 255,09 Kč. Disponibilní zůstatek žalovaného na účtu včetně kontokorentu činil na konci listopadu 258,31 Kč. Stav příjmů a výdajů na účtu žalovaného v jednotlivých měsících byl v podstatě vyrovnaný, v srpnu 2024 bylo na účet přijato a z účtu vydáno cca 213 000 Kč, v září 2024 cca 89 000 Kč, v říjnu 2024 cca 142 000 Kč a v listopadu 2024 cca 134 000 Kč. Soud považoval za významné zkoumat, jaké byly zdroje příjmů žalovaného, které mu umožňovaly udržovat vyrovnaný stav účtu odpovídající povolenému kontokorentu ve výši 5 000 Kč. Z výpisu za srpen 2024 soud zjistil, že žalovaný načerpal od společnosti , právnická osoba, . částku , právnická osoba, 000 Kč ve dnech 2. 8. a 3. 8., částku 5 000 Kč dne 4. 8., částku 5 000 Kč dne 5. 8., částku 2 000 Kč dne 6. 8., částku 6 990 Kč dne 7. 8., částku 4 000 Kč dne 12. 8., částku 6 000 Kč dne 14. 8., částku 3 000 Kč dne 15. 8., částku 1 000 Kč dne 16. 8., částku 3 000 Kč dne 17. 8., částku 6 500 Kč dne 18. 8., a částku 60 500 Kč dne 20. 8. 2024. Dne 21. 8. 2024 byla na účet žalovaného připsána částka 5 000 Kč jako prostředky z úvěru od společnosti , právnická osoba, . Peněžní prostředky žalovaného v měsíci srpnu 2024 získané z prostředků úvěru přesáhly částku 110 000 Kč, tedy více než 2,5 krát převýšily výši mzdy žalovaného, která mu byla v tomto měsíci vyplacena. Stejným způsobem získával žalovaný prostředky i v následujícím období, kdy v září a říjnu 2024 čerpal úvěry k zajištění vyrovnaného zůstatku na účtu především od věřitele , právnická osoba, . V měsíci listopadu se k věřitelům žalovaného přidávající poskytovatelé úvěru , Anonymizováno, , Anonymizováno, (dne 1. 11. 2024 byla čerpána částka 10 000 Kč), , právnická osoba, (dne 4. 11. 2024 čerpány částky 4 100 Kč a 6 200 Kč, dne 5. 11. 2024 částka 5 700 Kč) a , právnická osoba, (dne 8. 11. 2024 částka 25 000 Kč). Kromě toho žalovaný v 11 případech čerpal od , právnická osoba, . prostředky v celkové výši 17 900 Kč a od , právnická osoba, . 1 620 Kč. V měsíci listopadu žalovaný od nebankovních společností jako poskytovatelů úvěru vyčerpal částku cca 70 000 Kč, tedy částku podstatným způsobem přesahující výši jeho mzdy ze zaměstnání.5. Dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném ke dni uzavření posuzované smlouvy), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluh