9 C 282/2025-106 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobou podanou dne 24. 10. 2025 se žalobce domáhal vydání rozsudku, jímž by soud nahradil projev vůle žalované, konkrétně projev vůle směřující k uzavření dohody o narovnání, jejíž znění je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 27. 8. 2021, č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 18. 9. 2021. Žalobce dne 18. 9. 2024 podal žalobu, kterou se domáhá vypořádání zaniklého společného jmění manželů („SJM“). Žaloba je projednávána v řízení vedeném Okresním soudem v Trutnově pod sp. zn. , spisová značka, . V této věci mělo dne 6. 5. 2025 proběhnout jednání soudu. K žádosti právní zástupkyně žalované , tituly před jménem, , jméno FO, bylo toto jednání po dohodě se žalobcem odročeno, neboť jak , tituly před jménem, , jméno FO, ve své žádosti uvedla, strany sporu dospěly k dohodě. Obsah této dohody byl přitom přílohou žádosti , tituly před jménem, , jméno FO, , a sice v podobě e-mailová komunikace s právní zástupkyní žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, . , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, v této komunikaci za své klienty navzájem odsouhlasily obsah dohody o narovnání, přičemž jak , tituly před jménem, , jméno FO, uvedla ve své žádosti, tento obsah měli účastníci řízení písemně stvrdit v průběhu měsíce května 2025. Obsahem dohody a sdělení soudu bylo:„paní , jméno FO, je v rámci mimosoudního vyřešení sporu ohledně vypořádání zaniklého SJM ochotná přistoupit na to, že daruje společným synům následující nemovité věci:- spoluvlastnický podíl v rozsahu 3/4 na pozemku p.č.st. , číslo pozemku, , na pozemku p.č.st. , číslo pozemku, a p.č. , číslo pozemku, v k.ú. , adresa- pozemek p.č. , číslo pozemku, , budova bez čp/če stojí na pozemku p.č.st. , číslo pozemku, v k.ú. , adresa- pozemek p.č.st. , číslo pozemku, v k.ú. , adresa, (garáž)- spoluvlastnický podíl v rozsahu 1/6 na pozemku p.č. , číslo pozemku, a na pozemku p.č. , číslo pozemku, v k.ú. , adresa, (pozemek u garáže).“Toto si strany odsouhlasily a takto mělo být pouze formálně stvrzeno. V rámci revize žalobce doplnil chybějící nemovitosti k převodu na syny a následně stvrdil v rámci komunikace, že je připraven dohodu podepsat a bude zaslán finální návrh, který měl obsahovat pouze dohodnuté parametry mezi stranami. K takto avizovanému a mezi stranami navzájem smluvenému písemnému uzavření dohody však nedošlo, neboť žalovaná již odsouhlasený parametr této dohody bezdůvodně odmítla jako pro ni nepřijatelný, ačkoliv daný parametr sama prvotně navrhla. Důvod, který žalobkyně uvedla, jí navíc byl známý již dne 5. 5. 2025, tedy v době, kdy byla odsouhlasena přesná podoba dohody. Dohodu takto sjednanou potvrdila sama žalovaná i synům účastníků (vedlejším účastníkům) a řešila s nimi převod. Žalobce tak dovozoval, že k uzavření dohody mezi ním a žalovanou došlo již v rámci e-mailové komunikace jejich právních zástupců, tedy v zastoupení, kdy posléze měla být dohoda už jen dodatečně vyhotovena a podepsána, aby se dostálo písemné formě, jež byla nezbytná s ohledem na skutečnost, že součástí dohody o narovnání byly nemovité věci zapisované do veřejného seznamu. Současný postoj žalované je tak v rozporu s jednou z nejzákladnějších zásad soukromého práva „pacta sunt servanda“, tedy „smlouvy se mají dodržovat“. Pakliže by se soud neztotožnil s právním názorem žalobce, že k uzavření dohody došlo, zastává žalobce názor, že v rámci e-mailovou komunikace právních zástupců došlo k uzavření smlouvy o smlouvě budoucí. Z e-mailu , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 5. 5. 2025 vyplývá, že strany dospěly k dohodě, jejíž obsah byl zřetelně sjednán. Žalovaná prostřednictvím , tituly před jménem, , jméno FO, jasně navrhla způsob vypořádání, tj. darování majetku společným synům účastníků, a sama vytyčila, které nemovité věci mají být předmětem darování. V následném písemném vyhotovení návrhu dohody však žalovaná svůj vlastní návrh, který byl vzájemně potvrzen a zaslán soudu, pozměnila, a sice odmítla společným synům darovat nemovité věci, konkrétně spoluvlastnický podíl v rozsahu ¾ na pozemku p.č.st. , číslo pozemku, (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je budova s č.p. , číslo popisné, (rodinný dům), spoluvlastnický podíl v rozsahu ¾ na pozemku p.č.st. , číslo pozemku, (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba bez čp/če (stavba pro rodinnou rekreaci) a spoluvlastnický podíl v rozsahu ¾ na pozemku p.č. , číslo pozemku, (trvalý travní porost), to vše v k. ú. , adresa, , obci , adresa, . Skutečnost, že si žalovaná darování jedné z nemovitostí „rozmyslela“, natož z důvodu, který jí byl znám v době uzavření, ji nezbavuje povinnosti dodržet uzavřenou dohodu, resp. tuto již uzavřenou dohodu dodatečně stvrdit v písemné podobě, aby bylo možné provést převody v katastru nemovitostí, a žalobce mohl následně vzít žalobu na vypořádání SJM zpět. Žalobce se proto domáhal, aby soud nahradil projev vůle žalované, jež odmítá poskytnout nezbytnou součinnost s realizací jejího vlastního návrhu. Pokud by nebylo možné komunikaci mezi , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, chápat jako samotné uzavření dohody o narovnání, lze na tuto nahlížet alespoň jako na smlouvu o smlouvě budoucí ve smyslu § 1785 o. z., dle něhož platí, že „Smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem.“ Zákonodárcem stanovené náležitosti smlouvy o smlouvě budoucí byly v předmětném případě splněny – účastníci jsou zjevně vytyčeni (žalobce, žalovaná a jejich společní synové), obsah smlouvy je stanoven dostatečně specificky (převod nemovitostí, nemovitosti konkrétně specifikovány) a k výzvě také došlo. , tituly před jménem, , jméno FO, následně předložená písemná dohoda obsahově neodpovídala tomu, co si strany prostřednictvím svých zástupců sjednaly. Žalovaná prostřednictvím , tituly před jménem, , jméno FO, odmítla, že by nemovitosti, které původně sama navrhla darovat, darovala. Teprve s odstupem několika měsíců žalovaná prostřednictvím své právní zástupkyně prohlásila, že odmítá převod některých nemovitostí, s odůvodněním, že jde o majetek nabytý děděním. Takové tvrzení však nepředstavuje spravedlivý důvod ve smyslu § 1759 o. z., neboť okolnost, že jde o majetek nabytý dědictvím, byla žalované známa již v době, kdy návrh dohody formulovala. Následné „přehodnocení“ tak představuje účelové odvolání již projevené vůle, nikoli omluvitelný omyl či změnu okolností. Je proto zřejmé, že žalovaná svým pozdějším odmítnutím jednala v rozporu s principem poctivosti a legitimního očekávání. Smlouvu o smlouvě budoucí lze uzavřít nejen osobně, ale i v přímém či nepřímém zastoupení, a dokonce i ve prospěch třetí osoby. Právní zástupkyně žalované byla s ohledem na své zmocnění k zastoupení žalované v řízení o vypořádání SJM oprávněna uzavřít smlouvu o smlouvě budoucí, kdy smlouvou budoucí se zde rozumí dohoda o narovnání, a uzavření této smlouvy nebrání skutečnost, že je uzavírána ve prospěch třetích osob – společných synů účastníků. Žalovaná takto sjednanou dohodu odmítá uzavřít v rozporu s § 1786 o. z., dle něhož platí, že „Zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí.“ Žalobce je proto aktivně legitimován k podání návrhu na nahrazení vůle z ustanovení § 1787 odst. 1 o. z. Jsou splněny podmínky pro vyhovění žalobě, neboť mezi účastníky byla o všech podstatných náležitostech dohody dosažena shoda a žalovaná následně bez spravedlivého důvodu odmítla tuto dohodu podepsat.2. V souhrnu byla tedy argumentace žalobce následující: Právní zástupci účastníků v průběhu řízení intenzivně jednali emailem a dospěli k dohodě o kompletním vypořádání SJM. Z dohody byla zřejmá totožnost stran, předmět, rozsah vypořádání i podstatné náležitosti. Koncept dohody byl zaslán soudu s výslovnou informací, že strany dohodu v nejbližší době písemně stvrdí. Tento krok následoval až po vzájemném odsouhlasení textu oběma právními zástupci; právní zástupkyně žalované se k určitému znění výslovně přihlásila jménem své klientky, tj. žalované. Právní zástupkyně žalobce následně vyzvala protistranu k uzavření dohody, a to prostřednictvím e-mailové zprávy, kterou požádala o přípravu dohody o narovnání v písemné podobě. Právní zástupkyně žalované však v návrhu dohody jednostranně pozměnila část již odsouhlaseného obsahu, přestože dříve text za svou klientku odsouhlasila. Jednáním právních zástupců byla uzavřena smlouva o smlouvě budoucí, jejímž předmětem je budoucí písemná dohoda o narovnání ve sjednaném znění; žalovaná je proto povinna uzavřít budoucí smlouvu (přistoupit k písemnému stvrzení původně odsouhlaseného textu). Neučinilali tak, domáhá se žalobce nahrazení projevu vůle soudem. Právní zástupci jednali jménem účas