12 C 152/2014-383 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala určení vlastnického práva k nemovitostem a to pozemku parc. č. [rok], ostatní plocha, manipulační plocha, o výměře 96 m2, pozemku parc. č. [rok], ostatní plocha, manipulační plocha, o výměře 379 m2, pozemku parc. č. [rok], zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 35 m2, nacházejících se v obci a katastrálním území Hluk a zapsaných na listu vlastnictví [číslo]. Pro účely odůvodnění tohoto rozsudku se pozemek parc. č. [rok] označuje jako Pozemek [rok], pozemek parc. č. [rok] jako Pozemek [rok] a pozemek parc. č. [rok] jako Pozemek [rok] nebo i jen jako Pozemky. V odůvodnění žalobkyně uvedla, že jako vlastníci Pozemků jsou v katastru nemovitostí duplicitně zapsáni jak žalobkyně, tak i žalovaný 1) a žalovaná 2). Pozemek [rok] vznikl oddělením dílu o výměře 100 m2 z parcely PK [číslo] dle geometrického plánu č. [tel. číslo] ze dne [datum], s tím, že tento pozemek nabyla žalobkyně na základě nabídky bezplatného odevzdání majetku do vlastnictví československého státu, kterou učinili dne [datum] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], oba bytem [adresa], bytem [adresa] [tel. číslo] ze dne [datum] společně s dalšími pozemky vykoupenými státem sloučeny do parcely st. [číslo] o výměře 1 426 m2 a následně byl pozemek parc. č. St. [číslo] odevzdán do trvalého užívání Okresního výstavbového bytového družstva [obec] za účelem výstavby 4 bytových jednotek pro JZD [obec]. Žalobkyně dále uvedla, že podle tehdy platného zákona nebylo zaznamenání převodu vlastnického práva podmínkou jeho vzniku, nebyla vyžadována ani registrace státním notářstvím a proto dnem podpisu smlouvy o převodu nemovitosti, došlo k přechodu vlastnického práva na žalobkyni. K zápisu v katastru nemovitostí ve vztahu k žalovaným uvedla, že vlastnické právo pro žalovaného 1) a žalovanou 2) k Pozemku [rok] je vyznačeno v katastru nemovitostí na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum] s [jméno] [příjmení], kterou měli žalovaní nabýt původní pozemek parc. [číslo] přičemž [jméno] [příjmení] nabyl spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2 na pozemku parc. [číslo] rozhodnutím Státního notářství v [obec] ze dne 15. 4. 1992 č. D 990/92-9, kterým bylo rozhodnuto o dědictví po [jméno] [příjmení]. Žalobkyně tvrdila, že [jméno] [příjmení] nebyla ke dni úmrtí vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti 1/2 na Pozemku [rok], neboť odpovídající spoluvlastnický podíl darovala v roce 1967 státu, proto ji nemohl v dědictví nabýt [jméno] [příjmení]. Protože druhou polovinu téže části Pozemku [rok] daroval [jméno] [příjmení] státu v roce 1967, nebyl vlastníkem předmětné části pozemku a nemohl ji v roce 1992 prodat kupní smlouvou žalovaným. K zápisům ohledně vlastnického práva žalovaných k Pozemkům [rok] a [rok] uvedla, že toto je zapsáno v katastru nemovitostí na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum] s [jméno] [celé jméno svědka], kterou měli žalovaní nabýt původní pozemek parc. [číslo]. [jméno] [celé jméno svědka] nabyl pozemek parc. [číslo] dle usnesení Okresního soudu v Uherském Hradišti č. D 330/93-12, kterým bylo rozhodnuto o dědictví po [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] se stala vlastníkem pozemku parc. [číslo] dle rozhodnutí Státního notářství v [obec] ze dne 21. března 1972 č. D 1325/71, v dědictví po [jméno] [příjmení]. Žalobkyně tvrdí, že [jméno] [příjmení] nebyla ke dni úmrtí vlastníkem pozemku parc. [číslo] (resp. jeho části o výměře 387 m2 dle výše uvedeného geometrického plánu), neboť jej smlouvou o převodu nemovitostí převedla v roce 1967 na stát. Proto nebyla vlastníkem uvedené části pozemku ani [jméno] [příjmení], nemohl ji tedy v dědickém řízení nabýt ani [jméno] [celé jméno svědka], a ten, protože nebyl vlastníkem, nemohl uvedenou část pozemku parc. [číslo] prodat v roce 1993 kupní smlouvou žalovaným. Naléhavý právní zájem na určení vlastnictví k Pozemkům žalobkyně spatřovala v samotné duplicitě zápisu, která jí brání v tom, aby na ni bylo pohlíženo jako na vlastníka Pozemků a aby mohla v plném rozsahu vykonávat vlastnická práva. 2. Žalovaní se k podané žalobě vyjádřili tak, že ve svém podání ze dne [datum] uvedli, že s nárokem žalobkyně nesouhlasí a navrhli, aby soud žalobu v plném rozsahu zamítl. Nadto uvedli, že Pozemky, jež jsou předmětem sporu, po celou dobu trvání jejich vlastnického práva užívali, hospodařili na nich a obdělávali je, neboť byli v dobré víře, že jim vlastnické právo k těmto Pozemkům svědčí. Z procesní opatrnosti vznesli námitku vydržení případného vlastnického práva. Žalovaní poukázali rovněž na to, že se žalobkyně o předmětné Pozemky fakticky nestarala. Žalobkyně spoléhala na to, že k nabytí vlastnického práva stačilo samotné uzavření smlouvy, aniž by třeba i dodatečně učinila kroky směřující k příslušnému katastrálnímu úřadu či dříve orgánu geodézie, aby oznámila právo hospodařit s majetkem státu. Po dobu téměř čtyřiceti let ničeho takového neučinila, nestarala se o Pozemky a o řádný výkon vlastnického práva a proto její jednání nelze považovat za jednání v dobré víře a vynaložené s péčí řádného hospodáře. 3. Zdejší soud ve věci rozhodl nejprve rozsudkem ze dne 20.7.2018 č.j. 12 C 152/2014-207 ve znění opravného usnesení ze dne 8.7.2019 č.j. 12 C 152/2014-233, kterým žalobu v plné rozsahu zamítl a uložil žalobkyni povinnost nahradit náklady řízení žalovaným. Uvedený rozsudek zdejšího soudu napadla žalobkyně včasným odvoláním. Na základě tohoto odvolání Krajský soud v Brně, pobočka ve [obec], jako soud odvolací, rozsudkem ze dne [datum] rozsudek Okresního soudu v Uherském v [obec] ze dne 20.7.2018 č.j. 12 C 152/2014-207 v části týkající se Pozemku [rok] změnil tak, že žalobu zamítl, ve vztahu k určení vlastnického práva k Pozemku [rok] a Pozemku [rok] uvedený rozsudek pro nepřezkoumatelnost zrušil a věc vrátil nalézacímu soudu k dalšímu projednání. V rámci závazného právního názoru uložil nalézacímu soudu, aby 1. doplnil dokazování o listiny vyžádané odvolacím soudem z katastru nemovitostí případně dalšími listiny navrženými účastníky, 2. vypořádal se se všemi námitkami účastníků včetně námitek odvolacích způsobilých založit jiný právní závěr ve věci, 3. vypořádal se s nesporným tvrzením účastníků o tom, že žalovaný byl členem družstva a zasadil se o výstavbu bytového domu a s tím, že z této vědomosti žalovaného mohla být zpochybněna jeho dobrá víra, 4. zabýval se otázkou dobré víry žalovaných v době uzavření kupní smlouvy k předmětným pozemkům ze dne [datum] s přihlédnutím ke skutečnostem, které vyplynuly při výslechu žalovaného před odvolacím soudem, 5. učinil jednoznačný skutkový závěr o tom, jak předmětné pozemky vypadají, co je na nich umístěno, jakým způsobem jsou ze strany žalovaných užívány, z jakého titulu a zda mohou být užívány i jinými osobami, 6. vypořádal se s neprovedenými důkazy a rozhodl na náhradě nákladů řízení včetně nákladů řízení odvolacího. 4. Vzhledem k tomu, že vlastnické právo k Pozemku [rok] bylo pravomocně vyřešeno, prováděl nalézací soud následné dokazování pouze ve vztahu k Pozemku [rok] a Pozemku [rok]. Na základě provedených důkazů učinil soud tato skutková zjištění: 5. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaný v době (tj. od poloviny 60. let minulého století), kdy počala výstavba bytového domu [adresa] v [obec], byl zaměstnán v Jednotném zemědělském družstvu [obec] na pracovní pozici ekonom a zasadil se o výstavbu uvedeného bytového domu, kde také žalovaní bydlí v bytě a mají na adrese [ulice] [adresa] trvalé bydliště. 6. Z výpisu z katastru nemovitostí pro katastrální území Hluk listu vlastnického [číslo] prokazující stav evidovaný k datu [datum] bylo zjištěno, že k Pozemku [rok] a Pozemku [rok] je zapsáno duplicitní vlastnictví jak ve prospěch žalobkyně (s tím, že příslušným hospodařit s majetkem státu je [název žalobkyně] se sídlem [adresa], Rašínovo nábřeží [číslo]), tak ve prospěch žalovaných. Rovněž bylo z výpisu prokázáno, že Pozemek [rok] a Pozemek [rok] vznikl při obnově katastrálního operátu z parcely PK [číslo]. Jako nabývací titul ve prospěch žalobkyně byla uvedena smlouva o převodu nemovitostí (parcela PK [číslo]) ze dne [datum]. Žalovaní nabyli Pozemky na základě smlouvy kupní ze dne [datum] (parcela PK [číslo]). Z výpisu bylo zjištěno, že [název žalobkyně] ohlásil svoji příslušnost hospodařit s majetkem státu dne [datum]. 7. Z geometrického plánu č. [tel. číslo] a výkazu výměr EN na oddělení stavební parcely [číslo] bylo zjištěno, že od parcely PK [číslo] byl oddělen díl o výměře 387 m2 s tím, že oddělená část byla sloučena do stavební parcely [číslo]. 8. Ze smlouvy o převodu nemovitostí ze dne [datum] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] převedla na československý stát díl o výměře 387 m2 z parcely [číslo] za 154,80 Kčs. Vedle toho bylo zjištěno, že stát měl provést ohlášení smlouvy podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona o evidenci nemovitostí č. 22/1964 Sb. a předložit smlouvu příslušnému středisku geodézie k zápisu právních vztahů. 9. Obdobný postup státu při výkupu části pozemků za účelem výstavby bytového domu byl doložen sm