14 C 102/2020-54 — Okresní soud v Uherském Hradišti

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 8 641,03 Kč úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 641,03 Kč od [datum] do zaplacení. K důvodům žaloby uvedla, že dne [datum] v obci [obec], před domem [adresa] žalovaný při provádění výkopových prací poškodil přípojku plynu [anonymizována dvě slova], čímž došlo k úniku plynu do ovzduší a žalobkyni tím vznikla škoda s náklady na opravu, únikem plynu a poplatek [anonymizováno] ve výši 8 641,03 Kč, kterou však žalovaný neuhradil, ačkoliv byl k zaplacení upomínán. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. V rámci provedeného dokazovaní soud z Protokolu o narušení ochranného nebo bezpečnostního pásma zjistil, že dne [datum] došlo při provádění výkopových pracích žalovaným před domem [adresa] k prokopnutí přípojky plynu a jeho úniku. Dále soud ze zápisu - Poškození plynárenského zařízení třetí stranou, podepsaného oběma účastníky, zjistil, že se žalovaný zavázal žalobkyni uhradit náklady vzniklé v důsledku prokopnutí přípojky plynu dne [datum] před domem [adresa] ve [obec], a to včetně úniku plynu a nákladů souvisejících s přerušením dodávky plynu dle následné faktury. Z faktur předložených žalobkyní včetně vrubopisu, podložených protokolem o úniku plynu a pracovním listem, bylo zjištěno, že žalobkyně vyčíslila náklady na opravu plynové přípojky před domem ve [adresa] celkově částkou 8 081,03 Kč a 560 Kč. Z upomínek žalobkyně včetně poštovních podacích archů bylo zjištěno, že žalovaný byl k úhradě dluhu opakovaně vyzýván, a to před [datum]. Z výzvy k úhradě pohledávky bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu i před podáním žaloby. Soud hodnotil důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 z. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) a konstatoval, že prokazují tvrzení žalobkyně, neboť žalovaný podpisem zápisu Poškození plynárenského zařízení stvrdil, že se dopustil jednání, v důsledku kterého vznikla škoda 8 641,03 Kč. Výši škody vzal soud za prokázanou fakturami, protokolem o úniku plynu, pracovním listem a vrubopisem, když přihlédl také k pasivnímu postoji žalovaného, který se ve věci nevyjádřil ani neuvedl žádné skutečnosti na svoji obranu, ačkoliv byl soudem k vyjádření vyzýván. Podle § 2910 věta první z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) platí škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozené, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Při právním hodnocení věci vyšel soud z ust. § 2910 o.z, dle kterého je povinností žalovaného, jako škůdcem, aby v případě, že vlastním zaviněním porušil povinnost stanovenou zákonem, a to počínat si tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na vlastnictví jiného viz. § 2900 o.z., nahradil škodu, kterou způsobil – náklady ve výši 8 641,03 Kč. Škoda, která vznikla žalobkyni, je v příčinné souvislosti s jednáním žalovaného, neboť bez jednání žalovaného spočívajícího v provádění výkopových pracích by k poškození nedošlo. Žalovaný také měl a mohl ve vztahu k místu, charakteru prací vědět, že může vyvolat škodlivý následek spočívající v poškození. Jelikož byly naplněny všechny předpoklady vzniku povinnosti žalovaného nahradit újmu, zavázal soud žalovaného k náhradě škody ve výši 8 641,03 Kč. Žalovaný, který nesplnil svoji povinnost škodu zaplatit ani poté, co byl vyzván, se dostal dnem následujícím do prodlení a dle § 1970 o.z. vznikl žalobkyni nárok na úroky z prodlení ve výši 10 % ročně dle nařízení vlády 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 534 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 641,03 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 400 Kč ve výši 1 134 Kč. O doplatku soudního poplatku rozhodl soud dle položky 2 bodu 2 Sazebníku poplatků z.č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, když ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz pro bydliště žalovaného nacházejícího se v cizině. Lhůtu plnění stanovil soud dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Soud vyhotovil odůvodnění rozhodnutí dle § 157 odst. 4 o.s.ř.