14 C 186/2021-45 — Okresní soud v Uherském Hradišti

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 026 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 245,79 Kč, kapitalizovaného úroku 3 246,79 Kč, zákonného úroku z prodlení 8,05 % ročně z částky 3 996,58 Kč od 16.1.2021 do zaplacení a úroku 20,98 % ročně z částky 3 996,58 Kč od 16.1.2021 do zaplacení. K důvodům žaloby uvedla, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] uzavřel s žalovaným dne 26.5.2016 Smlouvu o půjčce [číslo] na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 4 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit společně s úrokem 364 Kč (s úrokovou sazbou 20,98 % ročně), s odměnou za administrativní činnost 800 Kč, s platbou za hotovostní inkaso splátek 1 200 Kč, vše formou 43 týdenních splátek po 148 Kč se splatností poslední splátky dne 23.3.2017 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15.1.2021 došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení 5 026 Kč (jistina 3 996,58 Kč, dlužné úhrady 1 029,42 Kč), kapitalizovaný úrok 3 246,79 Kč (20,98 % ročně z částky 3 996,58 Kč od 24.3.2017 od 15.1.2021), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 1 245,79 Kč (8,05 % ročně z částky 3 996,58 Kč od 24.3.2017 do 15.1.2021), úrok ve výši 20,98 % ročně z 3 996,58 Kč od 16.1.2021 do zaplacení, úroky z prodlení 8,05 % ročně z částky 3 996,58 Kč od 16.1.2021 do zaplacení. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Ze smlouvy o půjčce ze dne 25.5.2016 [číslo] smluvních podmínek vzal soud za prokázané, že se [právnická osoba] jako věřitel zavázala přenechat žalovanému jako dlužníku částku 4 000 Kč bez sjednaného účelu a žalovaný se zavázal poskytnuté peníze vrátit společně s úrokem 364 Kč, poplatkem za administrativní činnost 800 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek 1 200 Kč, vše formou 43 týdenních splátek po 143 Kč počínaje první splátkou splatnou sedmým dnem po uzavření smlouvy. Žalovanému byla částka 4 000 Kč předána v hotovosti při podpisu smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o půjčce, z jejichž čl. 1 vyplývalo, že roční úroková sazba činí 20,98 % a stanovuje se jako pevná s tím, že se strany dohodly, že v případě, že dojde dle čl. 9 věty druhé k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v obdobím překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Z čl. 9 smluvních podmínek vyplývalo, že se netýká prodloužení trvání smlouvy. Z čl. 9 smluvní podmínek, vzal soud za prokázané, že mezi stranami bylo dále smluveno, že účinnost smlouvy trvá ode dne podpisu do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky. Bude-li však žalovaný v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky. Při uzavírání smlouvy věřitel s odbornou péčí posuzoval úvěruschopnosti žalovaného, když vycházel z ověřeného příjmu 12 000 Kč měsíčně, který umožňoval žalovanému splácet jeho výdaje společně se splátkami. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15.1.2021 došlo k postoupení pohledávky [právnická osoba] na žalobkyni. Ačkoliv bylo postoupení pohledávky žalovanému oznámeno a byl vyzýván k zaplacení, k úhradě dluhu nedošlo. Podle § 2390 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) platí, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při právním hodnocení věci soud konstatoval, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce dle § 2390 o.z., neboť právní předchůdce žalobkyně přenechal žalovanému zastupitelnou věc (peníze), aby je užil podle libosti (ve smlouvě nebyl sjednán účel) a po čase vrátil věc stejného druhu společně s úrokem sjednaným dle § 2392 odst. 1 o.z. Závěr o platnosti smlouvy byl učiněn i ve vztahu k § 9 z.č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, účinném v době uzavření smlouvy, neboť právní předchůdce žalobkyně posuzoval úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Ačkoliv právní předchůdce žalobkyně přenechal žalovanému peníze, žalovaný svým povinnostem ze smlouvy nedostál, když nesplácel dluh řádně a včas a nadále dluží 5 026 Kč. V důsledku prodlení s úhradou sjednaných splátek vznikl právnímu předchůdci žalobkyně také nárok na úroky z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády 351/2013 Sb. vyčíslené částkou 1 245,79 Kč (8,05 % ročně z částky 3 996,58 Kč od 24.3.2017 do 15.1.2021), úroky z prodlení 8,05 % ročně z částky 3 996,58 Kč od 16.1.2021 do zaplacení. V této části byly nároky žalobkyně, která vstoupila do postavení věřitele žalovaného smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dle § 1879 o.z. důvodné. Nedůvodnými shledal soud nároky žalobkyně na zaplacení úroku 3 246,79 Kč (20,98 % ročně z částky 3 996,58 Kč od 24.3.2017 od 15.1.2021) a úrok ve výši 20,98 % ročně z 3 996,58 Kč od 16.1.2021 do zaplacení, neboť požadování úroků po splatnosti poslední splátky 23.3.2017 za období, které překračuje původně sjednanou dobu trvání smlouvy, odporuje ujednání stran, a to čl. 1 smluvních podmínek, v němž bylo ujednáno, že v období překračující původně sjednanou dobu trvání smlouvy nebude jistina úročena. Dle smlouvy žalobkyni tyto nároky nevznikly, a proto soud žalobu v této části žalobu zamítl výrokem II. rozsudku. Podle § 142 odst. 2 z.č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně měla ve věci úspěch jen částečný, a to do výše 62 % (vyčíslený také z kapitalizovaného příslušenství) a žalovaný byl úspěšný do 38 %. Žalobkyni náleží právo na náhradu nákladů řízení z 24 % z celkových nákladů 1 489 Kč, tj. 357 Kč Náklady žalobkyně představovaly zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna zástupce žalobce 600 Kč dle § 14b) odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby po 200 Kč (příprava a převzetí, sepis žaloby, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem), náhrada hotových výdajů za tři úkony po 100 Kč dle § 14b) odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., náhrada daně z přidané hodnoty 21% z částky 900 Kč 189 Kč. Při vyčíslení výše nákladů řízení žalobkyně soud použil ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť žaloba vykazuje znaky formulářové žaloby, výše plnění nepřevyšovala 50 000 Kč, množství postoupených pohledávek zjištěných z přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek i okolnost, že smlouva byla žalovaným uzavírána na formuláři nasvědčující závěru, že žalobkyně opakovaně žaluje ve skutkově i právně obdobných věcech. Lhůty plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému nahradit náklady řízení advokátu. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. bylo vyhotoveno odůvodnění rozsudku.