15 C 11/2020-90 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně vůči žalované domáhala zaplacení částky 250 000 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že se jako vlastnice nemovitostí, a to pozemku p.č. St. [anonymizováno], jehož součástí je stavba- rodinný dům [adresa] a pozemku p. [číslo] vše v obci a k.ú. [obec] (dále jen„ NEMOVITOSTI“), tyto rozhodla prodat, proto se sešla dne [datum] se zájemcem o koupi, [celé jméno svědka], v realitní kanceláři makléřky [celé jméno svědkyně], na adrese [ulice a číslo], v [obec]. Uvedenou schůzku zorganizovala žalovaná se svým přítelem, [jméno] [příjmení]. Jmenovaná realitní makléřka připravila smlouvu o složení blokovacího depozita pod [číslo] [rok], výše uvedeného dne se pak v realitní kanceláři sešly strany sporu za přítomnosti [jméno] [příjmení], otce žalobkyně- [jméno] [příjmení] a [celé jméno svědka]. Přítomnost žalované na schůzce byla realitní makléřkou odůvodněna zájmem jmenované o jiné nemovitosti v [obec], jejichž převod měla makléřka rovněž zprostředkovávat. V rámci schůzky pak došlo k podpisu Smlouvy o složení blokovacího depozita zajišťujícího převod NEMOVITOSTÍ. Zájemce o koupi, [celé jméno svědka], v souladu se smlouvou v hotovosti složil stanovené blokovací depozitum ve výši 250 000 Kč Tyto finanční prostředky pak ale vzala žalovaná, z nich si částku 50 000 Kč vložila do kabelky a částku ve výši 200 000 Kč předala realitní makléřce. Domněnkou žalobkyně nejprve bylo, že se na straně žalované jedná o půjčku, neb jmenovanou velmi dobře znal jak její otec, tak žalobkyně samotná. Krátce na to se však dozvěděla, že žalovaná peníze vrátit nechce a že je nemá. Pokud byla žalovaná žalobkyní vyzvána k vrácení uvedených finančních prostředků, reagovala tvrzením, že o převzetí peněz neví, proto žalobkyně na žalovanou podala trestní oznámení. Žalobkyni je dále známo, že v dané souvislosti probíhá také trestní stíhání [celé jméno svědkyně] pro trestný čin zpronevěry, a to na základě trestního oznámení žalované. Žalobkyně podotkla, že z uvedených trestních podkladů je zřejmé, že k předání peněz [celé jméno svědka] v realitní kanceláři [celé jméno svědkyně] dne [datum] došlo, tyto finanční prostředky však bezdůvodně a bez právního titulu použila žalovaná ke koupi rodinného domu pro sebe. Protože žalovaná požadované finanční prostředky dobrovolně nevrátila, obrátila se žalobkyně se svým nárokem na soud. 2. Žalovaná ve znění svého vyjádření s datem [datum] uvedla, že nikdy žádné peníze nevzala a tedy nemá žalobkyni co vracet a žalobkyně by se měla obrátit na toho, komu peníze dala. V neposlední řadě označila podání dle jejího názoru zjevně bezúspěšné žaloby za šikanózní jednání, kterému by neměla být poskytována ochrana a podotkla, že by žalobkyně měla být zodpovědnou za své konání. Žalobu označila za neprojednatelnou, pročež by měla být soudem odmítnuta a žalobkyni stanovena povinnost k náhradě nákladů řízení vzniklých straně žalované. 3. Žalobkyně se žádného z nařízených soudních jednání neúčastnila převážně s ohledem na tvrzený nepříznivý zdravotní stav. Proto soud ve všech případech jednal a rozhodl za splnění podmínek § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalobkyně, nadto u jednání soudu vždy zastoupené svým právním zástupcem. 4. U jednání soudu dne [datum] pak žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce doplnila, že proti realitní makléřce [celé jméno svědkyně] je u zdejšího soudu vedeno trestní řízení pod sp. zn. [spisová značka]. Nadto doplnila skutkové tvrzení o tom, že k faktickému převodu NEMOVITOSTÍ nedošlo, neb zdejší soud ve věci sp. zn. [spisová značka] vydal předběžné opatření na omezení jejich převodu. V dané právní věci pak je jako předběžná otázka posuzována platnost závěti, na jejímž základě nabyla žalobkyně k NEMOVITOSTEM své vlastnické právo. Nadto u Okresního soudu v Uherském Hradišti probíhá trestní řízení na základě obžaloby podané proti žalované, [jméno] [příjmení] a dalším osobám, kdy tito jsou obvinění ze spáchání trestného činu podvodu. 5. Soud v dané věci provedl rozsáhlé dokazování a učinil následující skutková zjištění: 6. Z nedatované výzvy žalobkyně adresované žalované je zřejmé, že žalovaná byla žalobkyní vyzvána k vrácení částky 250 000 Kč, které si měla vzít dne [datum] v realitní kanceláři [celé jméno svědkyně] v přítomnosti jmenované, dále žalobkyně, jejího otce [jméno] [příjmení], [celé jméno svědka] složitele zálohy 250 000 Kč na koupi domu [adresa] v [obec] a [jméno] [příjmení] Částku 50 000 Kč si měla žalovaná ponechat a částku 200 000 Kč předat [celé jméno svědkyně], protože měla zájem o blíže neidentifikovaný dům v [obec]. 7. Z podacího lístku s datem podání [datum] soud zjistil, že žalobkyně podala prostřednictvím České pošty, s.p., k doručení uvedeného dne zásilku adresovanou žalované. 8. Ze smlouvy o složení blokovacího depozita [číslo] 2019 s datem [datum] soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s [celé jméno svědka] smlouvu, jejímž předmětem byl deklarovaný zájem posledně jmenovaného uzavřít kupní smlouvu ohledně NEMOVITOSTÍ za stanovenou cenu, přičemž za účelem„ zablokování nemovitostí tak, že prodávající není oprávněn po dobu účinnosti této smlouvy zprostředkovat jejich koupi jinému kupujícímu, za účelem zahájení jednání a přípravy smluvních dokumentů vedoucích ke koupi nemovitostí a za účelem poskytnutí jistoty na splnění svých závazků..“ se jmenovaný zavázal složit k rukám prodávajícího blokovací depozitum 250 000 Kč. Tato částka měla být uhrazena při podpisu předmětné smlouvy kupujícím v hotovosti. 9. Vlastnické právo žalobkyně k NEMOVITOSTEM dokládá výtisk sjetiny portálu nahlížení do katastru nemovitostí ze dne [datum]. 10. Z podání adresovaného žalovanou žalobkyni s datem [datum] vyplývá, že žalovaná se ohradila proti výzvě žalobkyně doručené jí dne [datum], dle které si měla vzít dne [datum] v RK [celé jméno svědkyně] 250 000 Kč. Popřela ponechání si peněz, existenci důvodu, pro který by jí snad měly být dány a zcela vyloučila logičnost výzvy, na niž takto reagovala. Poukázala na fakt, že dosud věc nebyla žalobkyní řešena, ač od tvrzené události uplynuly 2 měsíce, kladla dotazy zda došlo ke krádeži či loupeži peněz a pokud ano, proč nebyla událost hlášena PČR. 11. Spisem zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] byl dokladován průběh nepravomocně skončeného řízení o určení vlastnického práva k NEMOVITOSTEM dle žaloby [jméno] [příjmení] ze dne [datum] měla žalobkyně nabýt své vlastnické právo na základě neplatné závěti, jmenovaný pak je jediným zákonným dědicem. Současně pak žalobce podal návrh na nařízení předběžného opatření zákazu dispozice žalobkyně s NEMOVITOSTMI, neb současně probíhají jednání o jejich úplatném převodu na [celé jméno svědka]. Tomuto návrhu bylo vyhověno. Soud podanou žalobu dosud nepravomocným rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], zamítl. V podstatných důvodech svého rozhodnutí uvedl, že ač byla posuzovaná závěť shledána neplatnou, není na straně žalobce dána věcná aktivní legitimace, neb byl shledán ve smyslu ustanovení § 1481 o.z. dědicky nezpůsobilým. 12. Ze smlouvy o úschově finančních prostředků ze dne [datum] uzavřené žalobkyní, v právním postavení prodávající a oprávněné z úschovy, [celé jméno svědka], v právním postavení kupujícího a složitele a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jako schovatelem, soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s [celé jméno svědka] kupní smlouvu ohledně NEMOVITOSTÍ, přičemž částku 1 000 000 Kč z kupní ceny se zavázal kupující a složitel uhradit bezhotovostním převodem na účet úschovy, a to do 5 pracovních dnů po podpisu kupní smlouvy. Dále strany ujednaly podmínky výplaty úschovy. 13. Z rezervační smlouvy ze dne [datum] uzavřené žalobkyní, jako budoucí prodávající a [celé jméno svědka], jako budoucím kupujícím, je zřejmé, že kupní cena NEMOVITOSTÍ byla navýšena o 125 000 Kč na 1 375 000 Kč. 14. Z kupní smlouvy ze dne [datum] [datum] vyplynulo, že podpisem smlouvy její strany, a sice žalobkyně, jako prodávající a [celé jméno svědka], jako kupující, mj. stvrdily, že část kupní ceny ve výši 250 000 Kč uhradil kupující před podpisem této kupní smlouvy. 15. Ze smlouvy o ukončení úschovy finančních prostředků ze dne [datum] uzavřené žalobkyní, v právním postavení prodávající a oprávněné z úschovy, [celé jméno svědka], v právním postavení kupujícího a složitele a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jako schovatelem vyplynulo, že smluvní strany se dohodly na vyplacení úschovy v rozsahu částky 1 000 000 Kč na účet kupujícího. 16. Ze smlouvy o úschově finančních prostředků ze dne [datum] uzavřené žalobkyní, v právním postavení prodávající a oprávněné z úschovy, [celé jméno svědka], v právním postavení kupujícího a složitele a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako schovatelem, je zřejmé, že se prodávající s kupující dohodli převést veškeré finanční prostředky složené v souvislosti s koupí NEMOVITOSTÍ, a sice částku 1 250 000 Kč, na účet úschovy ve smlouvě stanovený, a to v termínu od [datum] do [datum]. Ve smlouvě se výslovně uvádí, že protože [celé jméno žalobkyně] byla předána