15 C 84/2021-33 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobním návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 9. 3. 2021 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 17 049,66 Kč z titulu smluvní pokuty sjednané smluvními stranami Smlouvy o podnikatelské půjčce [číslo] ze dne 13. 11. 2019 za porušení povinnosti dlužníka uhradit dluh řádně a včas. K závazku dlužníka [jméno] [příjmení], [IČO] přistoupila žalovaná na základě dohody o přistoupení k dluhu ze dne 18. 11. 2019. 2. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem ze dne 15. 3. 2012, č. j. EPR 58754/2021-6, který žalovaná napadla včasným odporem. K meritu věci uvedla, že s podanou žalobou nesouhlasí, když smluvní pokutu označila za lichvářskou. Vedle toho měla za to, že pro vymožení žalované pohledávky již existuje exekuční titul, jenž byl již také realizován v exekučním řízení. 3. Protože účastníci, žalovaná konkludentně a žalobkyně již v žalobním návrhu, souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř., pouze na základě předložených listinných důkazů, ze kterých učinil tato skutková zjištění: ze smlouvy o podnikatelské zápůjčce ze dne 13. 11. 2019, [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení], [IČO], [obec a číslo], bylo zjištěno, že se žalobkyně zavázala poskytnout [jméno] [příjmení], jako dlužníku, zápůjčku peněz ve výši 80 000 Kč, kterou měl věřiteli splatit v 48-ti měsíčních splátkách po 2 236 Kč, splatných k 20. dni v měsíci. Ve smlouvě bylo ujednáno, že při prodlení se zaplacením tří splátek se stává celá půjčka splatná ke dni následujícím po datu splatnosti třetí dlužné splátky a po zesplatnění má věřitel právo na smluvní pokutu za prodlení s úhradou půjčky ve výši 0,1 % denně z neuhrazené jistiny. Pro řešení sporů vyplývajících z dané smlouvy byla sjednána rozhodčí doložka. Na základě dohody o přistoupení dluhu ze dne 18. 11. 2019 přistoupila ke smlouvě o podnikatelské zápůjčce žalovaná, která se stala vedle původního dlužníka dalším, solidárně zavázaným dlužníkem. Z bankovního účtu věřitele bylo doloženo poskytnutí zápůjčky. Z přehledu splácení půjčky [číslo] vyplynulo, že dlužník neuhradil první tři splátky zápůjčky, třetí splátka byla splatná dne 20. 2. 2020. Dále touto listinou byla doložena výše sjednané smluvní pokuty. Předžalobní upomínkou ze dne 28. 1. 2021 byla žalovaná vyzvána k zaplacení kapitalizované smluvní pokuty za dobu 21. 2. 2020 do 26. 1. 2021 ve výši 17 049,66 Kč. Z exekučního příkazu k provedení exekuce přikázáním pohledávky povinného z účtu u peněžního ústavu ze dne 4. 12. 2020, č. j. 159 EX 00901/20-009, bylo zjištěno, že je vedena exekuce k vymožení pohledávky oprávněného [právnická osoba] na základě elektronického platebního rozkazu Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 8. 10. 2020, č. j. EPR 251101/2020-5, který nabyl právní moci dne 4. 11. 2020. Uvedeným elektronickým platebním rozkazem bylo vyhověno návrhu věřitele na přiznání peněžitého plnění vyplývajícího ze smlouvy o peněžité zápůjčce ze dne 13. 11. 2019, avšak mimo nároku na zaplacení smluvní pokuty ve výši 17 524,89 Kč. 4. Soud důkazy hodnotil podle ustanovení § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. 5. Po provedeném dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu věci: Žalovaná přistoupila k dluhu dlužníka [jméno] [příjmení] ze smlouvy o zápůjčce ze dne 13. 11. 2019. Splnění povinnosti uhradit dluh ze smlouvy o zápůjčce vůči věřiteli bylo utvrzeno smluvní pokutou ve výši 0,1 % z dlužné částky, přičemž právo na smluvní pokutu věřiteli náleželo ode dne následujícího po splatnosti nejméně tří splátek. Splatnost třetí splátky nastala dne 20. 2. 2020. Protože dluh ze smlouvy o zápůjčce nebyl věřiteli/žalobkyni řádně a včas uhrazen, uplatnila jej žalobkyně vůči žalované samostatným žalobním návrhem, v rámci kterého však neuplatňovala nárok na zaplacení předmětné smluvní pokuty. 6. Při právním hodnocení vycházel soud z těchto zákonných ustanovení: 7. Podle ustanovení § 1892 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném a účinném znění (dále jen o.z.) platí, že kdo bez dlužníkova souhlasu ujedná s věřitelem, že za dlužníka splní jeho dluh, stává se novým dlužníkem vedle původního dlužníka a je spolu s ním zavázán společně a nerozdílně. <i>8. Podle ustanovení § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> 9. Uzavřením dohody o přistoupení k dluhu se žalovaná stala solidárně zavázaným dlužníkem ze smlouvy o zápůjčce ze dne 13. 11. 2019 a vztahují se na ni stejné povinnosti jako na dlužníka původně zavázaného. Proto je žalovaná povinna uhradit žalobkyni i požadovanou smluvní pokutu ve smyslu ustanovení § 2048 o.z., kterou bylo zajištěno splnění povinnosti dlužníků uhradit dluh ze smlouvy řádně a včas. Výši požadované smluvní pokuty žalobkyně řádně doložila a v souladu se smlouvou ji požadovala až ode dne zesplatnění dluhu, tj. od 21. 2. 2020. K námitkám žalované nutno konstatovat, že vyhověním nároku žalobkyně elektronickým platebním rozkazem ze dne 8. 10. 2020, č. j. EPR 251101/2020-5, nevznikla překážka věci rozsouzené (tzv. res iudicata), která by bránila vedení tohoto řízení, neboť v daném řízení nebyl nárok na zaplacení smluvní pokuty vůbec uplatňován. Pokud žalovaná namítala rozpornost smluvní pokuty s dobrými mravy, pak soud konstatuje, že ustálenou soudní praxí soudů vyšších instancí, byla dovozena přijatelnost smluvní pokuty až do výše 0,5 % denně. Pro úplnost soud dodává, že k projednání a rozhodnutí věci nebyla dána pravomoc rozhodčího soudu, neboť žalovaná nevystupovala v postavení podnikatele (v tomto postavení vystupoval jen [jméno] [příjmení]) a rozhodčí doložku není podle platné právní úpravy (ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení) možné sjednat ve spotřebitelských sporech. Proto soud rozhodl, jak shora ve výroku I tohoto rozsudku uvedeno. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 400 Kč sestávající z náhrady zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a náhrady nákladů vypočtené dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. za dva úkony dle ustanovení § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky po 300 Kč úkon dle ustanovení § 2 odst. 3 vyhlášky, tj. celkem 600 Kč (výrok II) 11. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výrocích I. i II. na základě ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř, když neshledal podmínky k jejímu prodloužení.