15 C 88/2021-84 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobním návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému, jakožto jejímu otci, stanovena povinnost hradit žalobkyni měsíční výživné ve výši 8 000 Kč s účinností od [datum], splatností k 15. dni v měsíci předem a dále, aby mu byla uložena povinnost uhradit žalobkyni dlužné výživné za období od [datum] do [datum] ve výši 71 500 Kč. Podanou žalobu následně změnila podáním s datem [datum] tak, že požadovala stanovení výživného počínaje dnem [datum] do budoucna, přičemž soud tuto změnu žaloby připustil při soudním jednání konaném dne [datum]. Ke zdůvodnění žalobního nároku uvedla, že v letech 2012 2016 studovala střední odbornou školu, na kterou navázala bakalářským studiem na [anonymizována dvě slova] v [obec], které úspěšně ukončila k [datum]. Konec navazujícího magisterského studia na [anonymizována dvě slova] v [obec], [anonymizována dvě slova], obor [anonymizováno], je plánován na [datum]. K majetkovým poměrům uvedla, že měsíční náklady na studium ji vyjdou minimálně na 8 000 Kč s tím, že v této částce jsou zahrnuty náklady na dopravu do [obec] a zpět, doprava po [obec], úhrada za ubytování a školní potřeby. Náklady na ošacení, stravování, hygienické potřeby stanovila částkou 10 000 Kč měsíčně a další náklady zahrnující náklady na léky, vitamíny, lékaře, sport, internet pak částkou 5 800 Kč. Doplnila, že veškeré výdaje hradí její matka, které finančně vypomáhají její rodiče. Poukázala na to, že žalovanému sice nikdy nebyla vyživovací povinnost stanovena soudním rozhodnutím, ale on ji, byť v nepravidelných výších měsíčních splátek plnil (v době od prosince 2014 do února 2016 přispíval na její výživu částkou 6 000 Kč měsíčně, od března 2016 do ledna 2017 částkou 7 000 Kč měsíčně, od února 2017 do února 2018 částku 9 000 Kč měsíčně, od března 2018 do května 2018 částkou 4 500 Kč, od června 2018 do května 2020 částkou 8 000 Kč měsíčně). Od měsíce června 2020 jí přispívá pouze částkou 1 500 Kč měsíčně. 2. Žalovaný uznal, že žalobkyni nárok na výživné náleží a doplnil, že je ochoten ho hradit ve výši 6 000 Kč měsíčně od [datum], s požadovanou částkou 8 000 Kč od [datum] však nesouhlasil. Doplnil, že uvedenou částku dceři hradil do května 2020, od června 2020 však měsíční výživné snížil na 1 500 Kč. Důvodem pro toto snížení byla skutečnost, že žalobkyni byly z rakouského sociálního systému vyplaceny přídavky na dítě ve výši 7 377 EUR, které si vyřídila přes sociální pojištění žalovaného, který v Rakousku pracuje. Následně byl žalovaný vyzván k vrácení části z takto poskytnutých prostředků ve výši 3 008 EUR (78 000 Kč), neboť byly vyplaceny neoprávněně, protože žalobkyně opomněla uvést, že její rodiče jsou rozvedení a nežijí ve společné domácnosti. Z tohoto podnětu požádal žalovaný žalobkyni o vrácení požadované části přídavků, na což žalobkyně reagovala tím, že mu sdělila, že je to jeho problém, ať si to vyřeší, jak chce. Přijaté finanční prostředky mu nevrátila a žalovaný byl požadované peníze nucen rakouskému finančnímu úřadu vrátit sám. Z důvodu negativního postoje žalobkyně k vrácení těchto prostředků pak učinil rozhodnutí ke snížení výživného, a to až do doby, která by odpovídala výživnému v částce 78 000 Kč (vratka na přídavcích). Od [datum] je ochoten hradit výživné v deklarované výši 6 000 Kč. Ke svým majetkovým poměrům uvedl, že v roce 2020 činil jeho průměrný výdělek 41 000 Kč, jinou vyživovací povinnost nemá, s přítelkyní a její rodinou se navštěvují o víkendech, pravidelné měsíční výdaje, včetně splátky výživného 1 500 Kč pro žalobkyni, se pohybují přibližně kolem 23 000 Kč. Doplnil, že má svoji dceru velmi rád, ale mrzí ho její vypočítavé a arogantní chování, ze kterého nabývá dojmu, že je pro ni jen prostředkem k zajištění si finančních prostředků. 3. Tvrzení žalovaného žalobkyně upřesnila stran rakouských sociálních dávek tak, že sdělila, že se nejednalo o přídavky na dítě, nýbrž o slevu na rodinnou daň, na kterou žalovanému zanikl nárok rozvodem manželství. Dále žalobkyně sporovala majetkové poměry žalovaného, o nichž tvrdila, že jsou vyšší, než žalovaný deklaruje a rovněž se ohradila proti výtkám vůči své osobě. 4. Z provedených důkazů učinil soud tato skutková zjištění: Žalobkyně je dcerou žalovaného (rodný list). Žalobkyně je nyní studentkou 2. ročníku magisterského navazujícího studia oboru [anonymizováno] na [anonymizováno] fakultě [anonymizováno] univerzity v [obec]. Studium probíhá od [datum] (potvrzení o studiu ze dne [datum], potvrzení o studiu ze dne [datum]). Za pronájem bytu žalobkyně uhradila v únoru 2020 částku 5 000 Kč (potvrzení o provedené platbě ze dne [datum]). Za zdaňovací období kalendářního roku 2020 měla matka žalobkyně příjem podle § 7 zákona o dani z příjmu ve výši 89 700 Kč (přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2020). Za rok 2020 nepodal žalovaný daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob (sdělení finančního úřadu ze dne [datum]). Výživné ve výši 8 000 Kč uhradil žalovaný žalobkyni naposled v měsíci květnu 2020, od června 2020 hradí výživné v částce 1 500 Kč (výpis z účtu žalovaného, výpis z účtu žalobkyně). Žalovanému byly ze systému sociálního zabezpečení Rakouska poskytnuty peněžní prostředky v částce 7 377 EUR (192 000 Kč), které žalovaný ve splátkách 3 x 50 000 Kč a 1 x 42 000 Kč zaslal na bankovní účet žalobkyně (instrukce k vyplnění žádosti o přídavky na děti z Rakouska, výpisy z účtu žalovaného ze dne [datum], [datum], [datum]). Finančním úřadem v [anonymizována dvě slova] byl dne [datum] žalovaný vyzván k vrácení neoprávněně pobíraných částek v celkové výši 3 008 EUR sestávající z odpočitatelné částky na dítě (KG) ve výši 817,60 EUR a vyrovnávací platby podle nařízení [příjmení] [číslo] (DZ) ve výši 2 190 EUR, neboť rozhodujícímu úřadu nebyly předloženy požadované doklady, a proto se má za to, že nárok na rodinné přídavky za dobu od června 2016 do srpna 2017 neexistoval (rozhodnutí Finančního úřadu [anonymizována dvě slova] ze dne [datum]). Finanční prostředky žalovaný splácel Finančnímu úřadu [anonymizována dvě slova] ve splátkách (přehled o platbách žalovaného). Žádost žalovaného ze dne [datum] o poskytnutí přídavků na dítě: [jméno] [celé jméno žalobkyně] byla zamítnuta Finančním úřadem [anonymizována dvě slova] dne [datum] s odůvodněním, že dítě nežije ve společné domácnosti s rodičem, který by měl, pro pobyt v Rakousku, nárok na přídavky na dítě (rozhodnutí Finančního úřadu [anonymizována dvě slova] dne [datum]). V lednu 2020 se žalovaný dotazoval žalobkyně na průběh jejího studia (obsah sms komunikace). V lednu 2020 uzavřela žalobkyně smlouvu o poskytování služeb s [jméno] [příjmení], kterou se tento za úplatu zavázal poskytovat žalobkyni služby v souvislosti s vyřizováním sociálních dávek v Rakousku, vyřizováním daňových přiznání v Rakousku a vyřizováním žádostí na úřadech. Tato iniciativa žalobkyně byla úspěšná a bylo jí na přídavcích pro dítě za období od [anonymizováno] [rok] do [číslo] vyplaceno 168 000 Kč (smlouva o poskytování služeb ze dne [datum], příjmový pokladní doklad ze dne [datum]). V červnu 2020 spolu účastníci opět komunikovali ohledně výše výživného, přičemž z této komunikaci vyplynulo, že žalovaný vytýkal žalobkyni, že musel vrátit Finančnímu úřadu 12 x 250 EUR, žalovaná mu vytýkala snížení výživného na částku 1 500 Kč a upozornila jej na soudní uplatnění výživného ve vyšší částce (obsah sms komunikace ze dne [datum]). Měsíční příjem žalovaného dosahuje částky 1 661 EUR (výpis z účtu žalovaného, doklad o mzdě). Výdaje na uspokojování životních potřeb žalobkyně doložila pokladními doklady (faktura za telefon na částku 557 Kč, doklady na nákup ošacení v částce 2 526 Kč, doklady na nákupy potravin, doklady za zdravotnické služby v částce 4 950 Kč, doklady k nákupu drogistického zboží). 5. Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že žije společně s matkou v [obec], náklady na bydlení se pohybují kolem 13 500 Kč měsíčně. Rodiče žalobkyně aktuálně prodali společný dům, z výtěžku prodeje žalovaný obdržel částku kolem 2,5 milionu korun. Ve školním roce 2020 2021 byly náklady žalobkyně související se studiem minimální, neboť po většinu roku probíhala výuka distančně. Ve školním roce 2021 [číslo] hodlá do [obec] z [obec] dojíždět, měsíční náklady na dopravu odhadla přibližně kolem 8 000 Kč (500 Kč cesta). Snaží se přivydělat si nějaké peníze příležitostnými studentskými brigádami. Připustila, že od žalovaného obdržela částku 192 000 Kč, z níž 100 000 Kč použila na nákup osobního automobilu v kupní ceně 150 000 Kč, kdy částkou 50 000 Kč jí přispěli prarodiče, zbytek peněz pak uložila na svůj účet. Doplnila, že žalovaný požadoval vrátit celou předmětnou částku, což neučinila. Prostřednictvím oslovené agentury následně požádala o vyplacení přídavků na dítě za období let 2016 [číslo] z rakouských sociálních dávek, s čímž byla úspěšná a tyto jí byly přiznány a vyplaceny v částce 168 000 Kč. 6. Z výpovědi žalovaného soud zjistil, že pracuje v Rakousku již 26 let, s aktuálním měsíčním příjmem 1 682,40 EUR,