3 C 188/2021-51 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo, aby zaplatil žalobkyni [částka] s příslušenstvím a nahradil náklady řízení. Svoji žalobu zdůvodnila žalobkyně tak, že s žalovaným uzavřel právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) dne [datum] Smlouvu o zápůjčce [číslo] jejíž součástí byly obchodní podmínky. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku [částka], kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši [částka], odměnou za administrativní činnosti ve výši [částka] a hotovostní inkaso ve výši [částka], a to v 58 týdenních splátkách po [částka] do [datum] Smlouva byla uzavřena písemně. Peněžitá částka byla poskytnuta v hotovosti. Žalovaný uhradil na dluh částku [částka]. Žalobkyně požaduje vedle jistiny ve výši [částka], také nesplacený poplatek za administrativní činnosti ve výši [částka] a poplatek za hotovostní inkaso ve výši [částka]. Dále požadoval kapitalizované úroky z prodlení a úroky ze zápůjčky. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě výzvou ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu byla řádně doručena dle § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř. 3. Oba účastníci souhlasili s projednáním věci bez nařízení jednání dle § 115a o.s.ř. 4. Žalobkyně po výzvě soudu dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k dotvrzení a prokázání úvěruschopnosti žalovaného před podpisem smlouvy soudu uvedla, že úvěruschopnost žalovaného byla poskytovatelem zápůjčky prověřena z nájemní smlouvy a předložených dokladů SIPO o výdajích žalovaného. Toto je zaznamenáno v Kartě zákazníka. Z toho vyplynulo, že žalovaný měl pravidelný měsíční příjmem z podpory v nezaměstnanosti ve výši [částka] a měl další příjmy [částka], že je vlastník bytu/domu a neměl vyživovací povinnost ani jinou půjčku. 5. Soud po provedení žalobkyní předložených listinných důkazů dospěl k těmto skutkovým závěrům: strany mezi sebou dne [datum] uzavřely Smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které byla dne [datum] poskytnuta žalovanému částka [částka], a to v hotovosti, což prokazuje prohlášení ve Smlouvě. Tato částka byla splatná v 58 týdenních splátkách po [částka] do [datum]. Na dluh bylo ze strany žalovaného uhrazeno [částka]. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení úvěru písemnou upomínkou ze dne [datum], což prokazuje doklad o odeslání. Z Karty zákazníka soud zjistil, že žalovaný před uzavření smlouvy tvrdil, že má příjem [částka] z podpory, byl nezaměstnaný a jeho další nespecifikovaný příjem měl být [částka]. Mezi výdaje žalovaného dle tvrzení žalovaného patřily nájem ve výši [částka] a inkaso [částka]. Z karty vyplynulo, že žalovaný předložil občanský průkaz, nájemní smlouvu a doklad SIPO. Žalovaný zároveň tvrdil, že žije ve vlastní nemovitosti. Žádné z uvedených dokladů žalobkyně nepřeložila. 6. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána Smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. občanského zákoníku ze dne [datum], jež byla uzavřena mezi [právnická osoba], [IČO] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, z níž vyplývá, že byly postoupeny pohledávky včetně pohledávky za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Vzhledem ke skutečnosti, že postupitel oznámil dlužníkovi postoupení pohledávky, je dlužník povinen v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 občanského zákoníku poskytnout plnění přímo postupníkovi. <i>7. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc, tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § [číslo] lze při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.</i> <i>8. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni uzavření smlouvy je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.</i> <i>9. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 10. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný pouze zčásti. V dané věci uzavřel právní předchůdce žalobkyně s žalovaným smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. občanského zákoníku Smlouva však nebyla s ohledem na ust. § 9 zák. č. 145/2010 Sb. shledána platnou. Zákon č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru pod sankcí neplatnosti stanovuje věřiteli povinnost s odbornou péčí zkoumat a posoudit, zda je budoucí dlužník v pozici spotřebitele schopen úvěr, popř. zápůjčku splatit. Po poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. žalobkyně uvedla, že její právní předchůdce úvěruschopnost žalovaného zkoumal dle jejího názoru řádně a odkázala na dokumenty, které měly být předloženy žalovaným při sjednání smlouvy, ale tyto dokumenty nepředložila. Řádné zkoumání úvěruschopnost tedy nebylo prokázáno. Soud nemůže souhlasit s tvrzením žalobkyně, že postačuje vycházet pouze z tvrzení žalovaného. A to i s ohledem na to, že dle Karty zákazníka měla být předložena nájemní smlouva, ale žalovaný tvrdil, že žije ve vlastní nemovitosti. To samo o sobě není v souladu. Dále jeho příjem byl nedostatečný, když ani nebylo zřejmé, z čeho pochází jeho další nespecifikovaný příjem. Co bylo prokázáno, je to, že ze strany právního předchůdce žalobkyně byla poskytnuta částka [částka] v hotovosti žalovanému. Z této částky žalovaný uhradil [částka]. Soud s ohledem na § 9 zák. č. 145/2010 Sb. posoudil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou a vztah mezi účastníky jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Vzhledem k tomu, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku [částka], na kterou žalovaný plnil pouze částečně, pak soud zavázal žalovaného k úhradě zbývající nevrácené jistiny. Ve zbývajících nárocích byl návrh zamítnut při neplatnost smlouvy a nárok na ně tedy z tohoto důvodu nevznikl. 11. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, je povinen v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Je na místě stanovit výši úroku z prodlení v souladu s předpisy občanskoprávními. Při stanovení doby a počátku prodlení soud vycházel z ust. § 1968 o.z., kdy počátek prodlení stanovil na den následující po lhůtě, kterou stanovila žalobkyně v předžalobní výzvě, tj. od [datum] do zaplacení. Úrok z prodlení za období od [datum] do [datum] soud zamítl, neboť v té době s ohledem na neplatnost smlouvy o zápůjčce nebyl žalovaný v prodlení s úhradou. Lhůta pro plnění byla dle § 160 o.s.ř. stanovena jako třídenní. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náklady řízení, neboť s ohledem na zamítnutí větší části žaloby byla žalobkyně v žalobě neúspěšná a žalovanému, který byl úspěšnější, žádné náklady nevznikly.