6 C 159/2021-47 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo, aby zaplatil žalobci částku 9 250 Kč s příslušenstvím a nahradil náklady řízení. Svoji žalobu zdůvodnila žalobkyně tak, že žalobkyně a žalovaný mezi sebou distančně prostřednictvím elektronických prostředků uzavřeli dne 12.10.2020 smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na základě níž žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, a žalovaný se zavázal, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí žalobkyni poplatek za čerpání úvěru a úrok, a to vše za podmínek dále uvedených ve smlouvě. Smluvními stranami bylo sjednáno, že žalovaný je povinen do konce každého kalendářního měsíce uhradit minimální splátku úvěru, která činí 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však výše minimální splátky činí 300 Kč. Žalobkyně a žalovaný si v bodě [anonymizováno] úvěrové smlouvy dále ujednali, že je žalovaný povinen uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru, tj. celkem 1 000 Kč. V bodě [anonymizováno] a násl. smlouvy o úvěru je sjednáno, že je dlužník povinen zaplatit z peněžních prostředků, které mu byly věřitelem poskytnuty, úrok ve sjednané celkové výši 20 % měsíčně, a to za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení. V případě, že se stane celý dluh splatným postupem dle [číslo listu] smlouvy, je dlužník povinen zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok ve výši 15 % ročně místo sjednaného úroku ve výši 20 % měsíčně. Tento úrok činí celkovou částku ve výši 2 887 Kč. V bodě [anonymizováno] smlouvy bylo mezi žalobkyní a žalovaným sjednáno, že v případě, že je žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinen dále hradit žalobci smluvní pokutu ve výši 121 Kč za každý započatý měsíc prodlení. Součástí celkové dlužné částky je smluvní pokuta ve výši 363 Kč. Dle bodu [anonymizováno] smlouvy se celý dluh stává bez dalšího splatným v případě, že je žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části po dobu delší než dva měsíce. Celý dluh se tedy stal splatným ke dni 31. 1. 2021. Žalovanému byla zaslána výzva k úhradě dlužné částky - předžalobní upomínka. Žalovaný ovšem do dnešního dne dlužnou částku neuhradil. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: 4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [číslo] vyplynulo, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovaným jako klientem, a to pomocí prostředků komunikace na dálku. Žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky do výše úvěrového limitu 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úvěr pravidelnými měsíčními splátkami, jejichž minimální výše činila 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však výše minimální splátky činí 300 Kč. Dále byl účastníky sjednán poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru a úrok ve výši 20 % měsíčně. Pro případ splatnosti celého dluhu v důsledku prodlení, činí úrok výši 15 % ročně. Jako další důsledek prodlení se splacením dluhu či jeho části byla dohodnuta dle [číslo listu] úvěrové smlouvy smluvní pokuta ve výši 121 Kč za každých započatý kalendářní měsíc prodlení. Ke splatnosti celého dluhu bez dalšího dojde podle [číslo listu] smlouvy v případě prodlení po dobu delší než dva měsíce. Žalovaný obdržel formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Čerpání úvěru je zřejmé z výpisu z běžného účtu žalobkyně č. [rok]. Výše dlužné pohledávky vyplývá z výpisů z revolvingového úvěru [číslo]. Žalovaný byl vyzván k úhradě předžalobní upomínkou ze dne 8.4.2021. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 6. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne, na jeho požádání a v jeho prospěch, peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. Po skutkové stránce má soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru, podle níž byl žalovanému poskytnut úvěr, který však žalovaný řádně podle smlouvy nesplácel, proto věřitel prohlásil úvěr za splatný. Žalovaný vzniklý dluh neuhradil ani zčásti a žalobkyně se tak oprávněně domáhá zaplacení zbývající neuhrazené dlužné částky úvěru. 10. Po právní stránce posoudil soud nárok žalobkyně jako nárok věřitele na plnění ze smlouvy o úvěru, včetně povinnosti hradit úroky zejména podle § 2395 násl. občanského zákoníku a podle § 2399 občanského zákoníku. 11. Úrok z prodlení byl přiznán ve výši podle § 1970 občanského zákoníku, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví mj. výše úroku z prodlení. Mezi účastníky nebyly smluvně určeny úroky z prodlení. Výši úroku z prodlení stanoví prováděcí předpis, a proto je nutno vyjít z předpisů občanského práva. 12. Podle § 1968 věta první občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 13. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splacením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou vše takto stanovená. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 250 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 15. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v § 14b odst. 1 písm. a), b), c). V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích.