9 C 4/2021-44 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 30.10.2020 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 31 990 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh žalobkyně zdůvodnila tak, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] [číslo] na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku ve výši 15 000 Kč v hotovosti, kterou žalovaný převzal v den uzavření smlouvy. Žalovaný se pak zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobkyně částku v celkové výši 25 105,22 Kč, kdy tato částka byla tvořena jednak jistinou ve výši 15 000 Kč, jednak souhrnným poplatkem ve výši 10 105,22 Kč. Na tento dluh žalovaný ničeho neuhradil. Dále žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně dne 17.2.2009 smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku ve výši 15 000 Kč v hotovosti, kterou žalovaný převzal v den uzavření smlouvy. Žalovaný se pak zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobkyně částku v celkové výši 25 440 Kč, kdy tato částka byla tvořena jednak jistinou ve výši 15 000 Kč, jednak souhrnným poplatkem ve výši 10 440 Kč. Na tento dluh žalovaný uhradil celkem 18 555,22 Kč. Pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26.2.2016. Žalovaný byl o této skutečnosti vyrozuměn přípisem ze dne 26.2.2016. Žalovaný však dluh neuhradil ani na základě předžalobní upomínky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ) dne 12.4.2021. Usnesením zdejšího soudu ze dne 16.2.2021 č.j. 9 C 4/2021-35 byl žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzván ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu byla doručena do vlastních rukou dne 12.4.2021 spolu s žalobou, přičemž žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas již předem, v rámci návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. 3. Soud tak postupoval v souladu s § 115a OSŘ a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaný zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřil k podané žalobě, ani nijak nenamítal pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporoval veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně. 4. Na základě důkazů a tvrzení žalobkyně učinil soud ve věci skutková zjištění, z nichž učinil tento závěr o skutkovém stavu: ze smlouvy o půjčce ze dne 21.11.2009 [číslo] bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným smlouvu o půjčce, na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku ve výši 15 000 Kč v hotovosti, kterou převzal žalovaný v den uzavření smlouvy, což bylo potvrzeno i podpisem žalovaného na samotné smlouvě. Žalovaný se zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobkyně částku v celkové výši 25 105,22 Kč, kdy tato částka byla tvořena jednak jistinou ve výši 15 000 Kč, jednak souhrnným poplatkem ve výši 10 105,22 Kč, přičemž uvedená částka měla být vrácena v 45 týdenních splátkách po 585 Kč Součástí smlouvy byly i Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce. Žalovaný řádně nesplácel poskytnutou půjčku a právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dlužné částky k datu 8.3.2010 (uplynutím týdenní lhůty pro splatnost další splátky dle čl. 8 Smlouvy). Žalovaný dlužil právnímu předchůdci žalobkyně částku v celkové výši 25 105,22 Kč, kdy dlužná částka se skládala z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč a částky souhrnného poplatku ve výši 10 105,22 Kč. Ze smlouvy o půjčce ze dne 17.2.2009 [číslo] bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným smlouvu o půjčce, na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku ve výši 15 000 Kč v hotovosti, kterou převzal žalovaný v den uzavření smlouvy, což bylo potvrzeno i podpisem žalovaného na samotné smlouvě. Žalovaný se zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobkyně částku v celkové výši 25 440 Kč, kdy tato částka byla tvořena jednak jistinou ve výši 15 000 Kč, jednak souhrnným poplatkem ve výši 10 440 Kč, přičemž uvedená částka měla být vrácena v 53 týdenních splátkách po 480 Kč Součástí smlouvy byly i Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce. Žalovaný řádně nesplácel poskytnutou půjčku a právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dlužné částky k datu 4.3.2010 (uplynutím týdenní lhůty pro splatnost další splátky dle čl. 8 Smlouvy). Žalovaný dlužil právnímu předchůdci žalobkyně částku v celkové výši 6 884,78 Kč, kdy dlužná částka se skládala z dlužné jistiny ve výši 4 186,32 Kč a poměrné částky souhrnného poplatku ve výši 2 698,46 Kč. Pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26.2.2016. Žalovaný byla o této skutečnosti vyrozuměn přípisem ze dne 26.2.2016. Procesní subjektivita žalobkyně byla doložena výpisem z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze oddíl B, vložka [číslo]. Žalovaný neuhradil žalobkyni dluh ani na základě předžalobní upomínky ze dne 7.10.2020. 5. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval, nikterak je nezpochybnil. 6. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto: Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1.1.2014, (dále jen NOZ), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Z uvedeného ustanovení NOZ je pak zcela jednoznačné, že na projednávanou věc bylo třeba aplikovat předchozí právní úpravu ve vztahu k uzavřené smlouvě mezi účastníky, kdy závazkový vztah mezi účastníky se řídí režimem zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném a účinném do 31.12.2013, (dále jen ObčZ). Podle § 657 ObčZ smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Ve smyslu § 658 odst. 1 ObčZ při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Dále podle § 121 odst. 3 ObčZ příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení, poplatek z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. 7. Pokud šlo o otázku přechodu práva na žalobkyně z jeho právního předchůdce, pak došlo k platnému uzavření Smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. NOZ. 8. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu, zejména z listinných důkazů a s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že žaloba byla podána částečně důvodně, pakliže se jednalo o dlužnou částku půjčky i spolu se souhrnným poplatkem, stejně tak i ve vztahu k zákonnému úroku z prodlení, avšak pouze ve vztahu k tomuto zákonnému úroku z prodlení z žalované jistiny ve výši 15 000 Kč (dle smlouvy o půjčce ze dne 21.11.2009) a z žalované jistiny ve výši 4 186,32 Kč (dle smlouvy o půjčce ze dne 17.2.2009), a to až ode dne následujícího po dni, kdy vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo na zaplacení dluhu - vrácení půjčené částky a souhrnného poplatku (představujícího podle názoru soudu příslušenství v podobě smluvního úroku z půjčky, viz níže odůvodnění výroku II. rozsudku). V souzené věci totiž bylo jednoznačně prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena Smlouva resp. dvě smlouvy o půjčce ve smyslu výše citovaných ustanovení ObčZ, přičemž žalovaný podstatným způsobem porušil podmínky Smlouvy a právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo požadovat po žalovaném dlužnou částku odpovídající dosud nesplacené části dluhu. Neuhrazená část dluhu ze smlouvy o půjčce ze dne 21.11.2009 činila celkem 25 105,22 Kč, kdy tato částka byla složena z dosud neuhrazené jistiny ve výši 15 000 Kč a dále částky ve výši 10 105,22 Kč představující část souhrnného poplatku za poskytnutí půjčky. Neuhrazená část dluhu ze smlouvy o půjčce ze dne 17.2.2009 činila celkem 6 884,78 Kč, kdy tato částka byla složena z dosud neuhrazené jistiny ve výši 4 186,32 Kč a dále částky ve výši 2 698,46 Kč představující část souhrnného poplatku za poskytnutí půjčky. S ohledem ke skutečnosti, že žalobkyně požadovala i zákonný úrok z prodlení A) z celkové žalované částky 25 105,22 Kč od 27.2.2016, když do t