14 C 11/2022-45 — Okresní soud v Uherském Hradišti

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 14 216,54 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. K důvodům žaloby uvedla, že uzavřela s žalovaným dne 6.5.2019 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytla žalovanému úvěr 20 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet společně s úrokem 9,4 % ročně formou 24 splátek po 954 Kč měsíčně se splatností poslední z nich do 25.4.2021. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli Dodatek ke smlouvě o úvěru dne 22.1.2020, kterým žalovaný uznal svůj dluh 15 888,91 Kč a současně se s žalobkyní dohodl na odkladu splátek v období od 25.1.2020 do 25.2.2020 s tím, že dluh uhradí měsíčními splátkami po 926 Kč nejpozději do 25.8.2021. Žalovaný nesplácel splátky řádně a včas, byl vyzván k úhradě dluhu do 16.6.2021, dluh nezaplatil a nadále dluží na jistině 13 876,54 Kč a poplatcích 340 Kč, úroku 1 895,67 Kč (9,4 % ročně z částky 13 876,54 Kč od 15.5.2020 do 3.11.2021), úrok z prodlení 571,70 Kč, úrok z prodlení 8,25 % ročně z částky 13 876,54 Kč od 4.11.2021 do zaplacení a úrok 9,4 % ročně z částky 13 876,54 od 4.11.2021 do zaplacení. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. V rámci provedeného dokazování soud z Žádosti o poskytnutí osobního úvěru [číslo] přijaté bankou 6.5.2019 a Smlouvy o úvěru [číslo] jejíž součástí byly všeobecné obchodní a úvěrové podmínky zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr 20 000 Kč a žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit společně s úrokem 9,4 % ročně, pojištěním 20 Kč měsíčně, formou splátek 954 Kč, splatných vždy do 25. dne v měsíci, se splatností poslední z nich 25.4.2021. Při uzavírání smlouvy s žalovaným žalobkyně vycházela z příjmu žalovaného ve výši 17 000 Kč, výdajů 3 700 Kč. Z interního účetního dokladu bylo zjištěno, že žalovaný vyčerpal peněžní prostředky 20 000 Kč dne 6.5.2019. Z Dodatku ke smlouvě o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 22.1.2020 včetně výňatku ze Sazebníku bylo zjištěno, že žalovaný uznal vůči žalobkyni svůj dluh 15 888,91 Kč vzniklý ze smlouvy o úvěru [číslo] účastníci se dohodli, že žalovaný dluh uhradí 17 anuitními splátkami po 926 Kč, splatných vždy do 25. dni kalendářního měsíce nejpozději do 25.8.2021. Z formuláře pro standardní informace bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému informace dle § 95 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, jak při sjednání smlouvy, tak při sjednání dodatku. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného ke dne 3.11.2021 bylo zjištěno, že žalovaný nesplácel splátky řádně a včas, poslední transakce jistiny 14.5.2020, celkově dluží na jistině 13 876,54 Kč, na poplatcích 340 Kč, úroku z prodlení 571,70 Kč, úrocích 1 895,67 Kč. Z výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne 28.4.2021 včetně dodejky pošty bylo zjištěno, že žalovaný nesplácel sjednané splátky řádně a včas, dlužil po splatnosti 5 862,48 Kč. Z předžalobní upomínky ze dne 13.8.2021 včetně poštovního podacího archu bylo zjištěno, že žalovaný byl o zaplacení dluhu upomínán před podáním žaloby 4.11.2021. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně a ve vzájemných souvislostech v souladu s ust. § 132 z.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dál jen „o.s.ř.“) a vzal zjištění učiněná z listin, za prokázaná, neboť v řízení nebyly uplatněny námitka pravosti a správnosti a zjištění vzájemně korespondovala. Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) platí smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Při právním posouzení věci soud konstatoval, že žalobkyně a žalovaný platně uzavřeli smlouvou o úvěru dle § 2395 o.z., neboť žalobkyně se zavázala poskytnout ve prospěch žalovaného peněžní prostředky a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit společně s úroky 9,4 % ročně, poplatky a pojistným. Platnost smlouvy konstatoval soud i ve vztahu k § 87 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, kterou soud posoudil ex offo s ohledem na výklad čl. 8 a čl. 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.4.2008, obsažený v rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5.3.2020 vydaného ve věci C -679/18 tak, jak uvedl Nejvyšší soud České republiky v usnesení ze dne 31.5.2021 čj. 29 ICdo 3/2021-55. Žalobkyně neporušila svoji povinnost dle § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru posoudit úvěruschopnost žalovaného, neboť při porovnání příjmů a výdajů žalovaného, nezakládal příjem důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného platit sjednané splátky. Žalobkyně své povinnosti ze smlouvy splnila přenecháním peněz, avšak žalovaný svým povinnostem nedostál, když nesplácel splátky řádně a včas. Jelikož žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni písemně uznal co do důvodu a výše dne 22.1.2020 Dodatkem ke smlouvě o spotřebitelském úvěru, měl soud dle § 2053 o.z. za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trval. Jelikož žalovaný nesplácel ani splátky sjednané Dodatkem ke smlouvě o spotřebitelském úvěru řádně a včas, vznikl žalobkyni nejen nárok na jistinu 13 876,54 Kč, poplatky 340 Kč, úroky 1 895,67 Kč (kapitalizované 9,4 % ročně v období od 15.5.2020 do 3.11.2021), ale také nárok na úroky 9,4 % ročně z částky 13 876,54 Kč od 4.11.2021 do zaplacení a v důsledku prodlení žalovaného také dle § 1970 o.z. nárok na úroky z prodlení 571,70 Kč (kapitalizované do 3.11.2021) a úroky z prodlení 8,25 % ročně z částky 13 876,54 Kč od 4.11.2021 do zaplacení. Nároky žalobkyně byly důvodné, a proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 216,54 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Při vyčíslení výše náhrad nákladů řízení použil soud ust. § 14b) a.t., neboť řízení bylo zahájeno návrhem na ustáleném vzoru, výše plnění nepřevyšovalo 50 000 Kč, smlouva byla uzavřena na formuláři, což nasvědčuje závěru, že je opakovaně žalováno ve skutkově a právně obdobných věcech. Lhůty plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř.