14 C 14/2022-64 — Okresní soud v Uherském Hradišti

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 49 046,31 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. K důvodům žaloby uvedla, že uzavřela s žalovaným dne 19.4.2021 Rámcovou smlouvu [číslo] na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. Následně došlo mezi žalobkyní a žalovaným k uzavření smlouvy o úvěru č. [anonymizováno], na základě které poskytla žalovanému úvěr 50 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet společně s úrokem 17,9 % ročně. Žalovaný nesplácel splátky řádně a včas, žalobkyně pro prodlení žalovaného zesplatnila úvěr ke dni 18.10.2021. Žalovaný nadále dluží 49 046,31 Kč s úrokem ve výši 17,9 % ročně z částky 49 046,31 Kč od 18.10.2021 do 13.11.2021, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 49 046,31 Kč od 28.10.2021 do zaplacení, s úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 49 046,31 Kč od 14. 11. 2021 do zaplacení, s úrokem ve výši 2 276,96 Kč od 15.7.2021 do 17.10.2021 a náklady na vymáhání dluhu 472 Kč. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. V rámci provedeného dokazování soud z Rámcové smlouvy [číslo] ze dne [datum] uzavřené prostřednictvím komunikace na dálku a z obchodních podmínek, které byly její součástí zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytovat platební služby mimo jiné zřídit běžný účet [číslo] v měně CZK pro žalovaného a umožnit vložení na účet a výběr z účtu nebo provádět převod peněžních prostředků. Z Dodatku [číslo] k Rámcové smlouvě [číslo] ze dne [datum] uzavřeného prostřednictvím komunikace na dálku bylo zjištěno, že se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky 50 000 Kč připsáním na jeho bankovní účet a žalovaný se zavázal tyto prostředky průběžně splácet společně s úrokem 17,9 % ročně, s poplatky formou 96 měsíčních splátek po 982 Kč splatných vždy k 15. dni v každém měsíci, počínaje od 15. dne následujícím po měsíci, kdy došlo k čerpání úvěru. Žalovaný se smlouvou zavázal hradit také pojistné 86 Kč měsíčně za pojištění schopnosti splácet úvěr. Z podmínek pro používání úvěru, které byly součástí smlouvy, bylo zjištěno, že mezi stranami bylo smluveno oprávnění žalobkyně v případě prodlení žalovaného se splacením jakékoliv splátky, požadovat předčasné splacení všech úvěrů. Z ceníku bylo zjištěno, že mezi stranami byla sjednána cena za vymáhání 300 Kč jednou za 20 dnů. Z formuláře pro standardní informace bylo zjištěno, že žalobkyně vyhotovila informace dle § 95 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně před uzavřením smlouvy s žalovaným posuzovala úvěruschopnost žalovaného, přičemž vycházela z příjmu žalovaného ze zaměstnání [příjmení] [příjmení] 33 031 Kč (jak vyplynulo z výpisu z běžného účtu), z existence dalších splátek žalovaného v celkové výši 22 799 Kč (úvěrová zpráva) a z údajů od žalovaného o tom, že bydlí u rodičů a nemá vyživovací povinnost. Z přehledu žádostí bylo zjištěno, že další žádosti žalovaného o půjčky po 1.5.2021 byly žalobkyní zamítnuty. Z výpisu z bankovního účtu č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že žalovanému byla poskytnuta částka 50 000 Kč dne 21.4.2021 a ke dni 22.11.2021 žalovaný dlužil na účelně vynaložených nákladech na vymáhání 300 Kč a na pojištění 172 Kč. Z přehledu čerpání a splátkového kalendáře bylo zjištěno, že se žalovaný opožděně hradil platby na pojistné 86 Kč od splatnosti druhé splátky 15.6.2021 a od splatnosti páté splátky 15.9.2021 nebyly platby hrazeny vůbec. Ke dni 22.11.2021 žalovaný dlužil na jistině 49 046,31 Kč, úrok 2 276,96 Kč. Z dopisu ze dne 18.10.2021 bylo zjištěno, že žalobkyně z důvodu neplacení žalovaným, vyzvala žalovaného k předčasnému uhrazení celkového dluhu ve výši 51 795,27 Kč do 27.10.2021. Z poštovního podacího archu bylo zjištěno, že zásilka byla předána na poštu 19.10.2021. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně a ve vzájemných souvislostech v souladu s ust. § 132 z.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dál jen „o.s.ř.“) a vzal zjištění učiněná z listin, za prokázaná, neboť v řízení nebyly uplatněny námitka pravosti a správnosti a zjištění vzájemně korespondovala. Přestože rámcová smlouva i Dodatek [číslo] byly uzavřeny prostřednictvím komunikace na dálku, neměl soud pochybnosti o osobě žalovaného ani o obsahu tohoto právního jednání dle § 561 odst. 1 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, neboť listiny byly opatřeny osobními údaji žalovaného, byly podepsány v mobilním bankovnictví (podpis byl nahrazen mechanickými prostředky) a splátkový kalendář společně s přehledem plateb prokazovaly, že žalovaný na dluh také hradil splátky v dohodnuté výši (982 Kč včetně platby pojistného 86 Kč viz. první splátka 15.5.2021), tudíž obsahu uzavřené smlouvy odpovídalo i chování žalovaného po uzavření smlouvy. Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.), platí smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Při právním posouzení věci soud konstatoval, že žalobkyně a žalovaný platně uzavřeli smlouvou o úvěru dle § 2395 o.z., neboť žalobkyně se zavázala poskytnout ve prospěch žalovaného peněžní prostředky a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit společně s úroky 17,9 % ročně, poplatky a pojistným 86 Kč měsíčně. Platnost smlouvy konstatoval soud i ve vztahu k § 87 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, kterou soud posoudil ex offo s ohledem na výklad čl. 8 a čl. 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.4.2008, obsažený v rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5.3.2020 vydaného ve věci C -679/18 tak, jak uvedl Nejvyšší soud České republiky v usnesení ze dne 31.5.2021 čj. 29 ICdo 3/2021-55. Právní předchůdkyně žalobkyně neporušila svoji povinnost dle § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru posoudit úvěruschopnost žalovaného, neboť při porovnání příjmů a výdajů žalovaného, nezakládal ověřený příjem žalovaného ve výši 33 031 Kč důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného platit splátky 1 068 Kč měsíčně (včetně pojištění) společně s výdaji 22 799 Kč. Žalobkyně své povinnosti ze smlouvy splnila přenecháním peněz, avšak žalovaný svým povinnostem nedostál, když nesplácel splátky řádně a včas, v důsledku čehož vzniklo žalobkyni právo, požadoval úhradu celého dluhu. Žalobkyni vznikl nárok na zaplacení jistiny 49 046,31 Kč s úrokem ve výši 17,9 % ročně z částky 49 046,31 Kč od 18.10.2021 do 13.11.2021, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 49 046,31 Kč od 28.10.2021 do zaplacení, s úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 49 046,31 Kč od 13. 11. 2021 do zaplacení, s úrokem ve výši 2 276,96 Kč od 15.7.2021 do 17.10.2021 a náklady na vymáhání dluhu včetně pojištění 472 Kč. Požadovala-li žalobkyně od 14.11.2021 na místo úroku 17,9 % ročně jen úrok 8,5 % ročně, byl její nárok v souladu s § 122 odst. 4 z.č. 257/2016 Sb., neboť 90 dnů od splatnosti 15.9.2021 uběhlo 14.12.2021 a od této doby vznikl žalobkyni nárok na úroky jen ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení. Nároky žalobkyně byly důvodné, a proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 281 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 981 Kč a paušální náhrady dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. ve výši 300 Kč za jeden úkon. Lhůty plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř.