15 C 100/2022-54 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobním návrhem podaným ku zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky v celkové výši 17 158,72 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. [anonymizováno], kterou uzavřela dne [datum] se žalovaným právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba], [IČO] (dále také jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“). Na základě uvedené smlouvy byl žalovanému poskytnut bezhotovostní úvěr ve výši 16 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit formou 12 měsíčních splátek v částce 2 268 Kč, když součástí splátky byly také poplatek za poskytnutí úvěru v částce 10 141,03 Kč a kapitalizovaný smluvní úrok 1 069,73 Kč. Žalovaný však na poskytnutý úvěr ničeho nehradil, proto mu vznikla povinnost uhradit také smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, tedy v částce 1 158,72 Kč (počítáno z částky 26 141,03 Kč ode dne následujícího po splatnosti poslední splátky do [datum]). Aktivní věcnou legitimaci dovozuje žalobkyně ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], když postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Ke dni postoupení činila dlužná částka 28 849,34 Kč (nesplacená jistina 16 000 Kč, nesplacený poplatek 10 141,03 Kč, smluvní úrok 992 Kč, smluvní pokuta 1 158,72 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok 273,59 Kč, náklady na vymáhání 284 Kč). Protože žalovaný ani po oznámení postoupení předmětné pohledávky na tuto ničeho neuhradil, obrátila se žalobkyně se svým nárokem na soud. 2. Žalovaný se k podanému žalobnímu návrhu nijak nevyjádřil. 3. Protože účastníci, žalovaný konkludentně a žalobkyně již v žalobním návrhu, souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud v souladu s § 115a o.s.ř., pouze na základě předložených listinných důkazů, ze kterých učinil skutková zjištění a z nich závěr o skutkovém stavu: Smlouvou o spotřebitelském úvěru číslo [anonymizováno] ze dne [datum] bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným úvěrovou smlouvu, na jejímž základě poskytla žalovanému bezúčelový úvěr ve výši 16 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit spolu s úrokem ve výši 12 % p.a. a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 10 141,03 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 268 Kč (doloženo také splátkovým kalendářem), kdy poslední splátka byla splatná dne [datum]. Dle článku VII. bod 3. smlouvy měla právní předchůdkyně žalobkyně právo požadovat uhrazení smluvní pokuty ve výši 0,1 denně z částky, se kterou je žalovaný v prodlení. Nedílnou součástí smlouvy byl také formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Úvěr ve výši 16 000 Kč byl žalovanému vyplacen bezhotovostně na účet č. [bankovní účet], a to dne [datum] (potvrzení o platbě). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] pak byla prokázána aktivní věcná legitimace žalobkyně. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum] (podací arch ze dne [datum]), když byl zároveň vyzván k uhrazení částky ve výši 28 849,34 Kč. Žalovaný byl posledně vyzván k uhrazení dlužné částky ve výši 28 743,20 Kč spolu s úrokem výzvou ze dne [datum] (podací arch ze dne [datum]). 4. Soud důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval, ani je nikterak nezpochybnil. 5. Po právní stránce posoudil soud zjištěný skutkový stav podle těchto zákonných ustanovení: <i>6. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.</i> <i>7. Podle § 122 odst. 1 písm. c) zákona viz výše, může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze smluvní pokutu. Dle odstavce 2 věta první uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Dle odstavce 3 souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.</i> <i>8. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne, na jeho požádání a v jeho prospěch, peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>9. Podle § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> <i>10. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>11. Dle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> 12. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že uplatněný nárok žalobkyně je důvodný. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru podle § 2395 o.z., jež ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. naplňuje znaky spotřebitelského úvěru a vedle úpravy v občanském zákoníku se ni vztahují i zvláštní ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. v platném znění. Žalovanému byl poskytnut bezhotovostní úvěr ve výši 16 000 Kč. Žalovaný však svým závazkům ze smlouvy nedostál, když řádně a včas, tj. do sjednaného data poslední předepsané splátky dne [datum], nevrátil poskytnuté peněžní prostředky se smluveným příslušenstvím. Žalobkyně v řízení prokázala svoji aktivní věcnou legitimaci, stejně jako vznik pohledávky za žalovaným a její výši s příslušenstvím, včetně výše smluvní pokuty a jejího nároku, když tato byla vyčíslena v souladu se smlouvou. V souladu s ustanovením § 1970 o. z. je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni rovněž zákonný úrok z prodlení ve výši ke dni prodlení a podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z jistiny úvěru za dobu od [datum] do zaplacení, rovněž také kapitalizovaný zákonný úrok. (výrok II) 13. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. soud žalobkyni, jako zcela úspěšnému účastníku, přiznal právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč a dále nákladech právního zastoupení, tj. odměna právního zástupce dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve výši 1 500 Kč (3 x 300 Kč dle § 14b odst. 1 bod 3. ve spojení s § 11 odst. 1 a) a d) této vyhlášky), 3 x 100 Kč režijní paušál dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění a 21% DPH, tj. v součtu včetně soudního poplatku celkem částku ve výši 2 252 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 14. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výrocích I. i II. na základě § 160 odst. 1 o.s.ř, když neshledal podmínky k jejímu prodloužení.