15 C 151/2022-37 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobním návrhem podaným ku zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky v celkové výši 10 108 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru [číslo] kterou uzavřela dne [datum] se žalovanou právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba], [IČO] (dále také jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“). Na základě uvedené smlouvy byl žalované poskytnut hotovostní úvěr ve výši 15 000 Kč, který se zavázala uhradit společně s příslušenstvím úvěru ve výši 12 888 Kč formou 14-ti měsíčních splátek ve výši 1 992 Kč, kdy splatnost poslední splátky a celková splatnost nastala dne [datum]. Žalovaná však v rámci splácení uhradila pouze částku 14 498 Kč (7 splátek). Proto byl úvěr zesplatněn, a to nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tedy ke dni [datum]. Ode dne [datum] je tak žalovaná v prodlení, v důsledku čehož jí vznikla povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Aktivní věcnou legitimaci dokladovala žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum]. Jelikož žalovaná ani po oznámení postoupení pohledávky ničeho neuhradila, požaduje žalobkyně uhrazení částky ve výši 7 526,43 (nesplacená jistina) s příslušenstvím, a to kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 583,5 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 6 924,49 Kč (nesplacený úrok 368,94 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru 3 528,99 Kč, nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru 669,27 Kč, nesplacený inkasní poplatek 1 296,37, postoupení smluvní úrok 1 060,92 Kč), náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a dále smluvní pokutu ve výši 2 581,57 Kč za období od [datum] do [datum]. 2. Žalovaná se k podanému žalobnímu návrhu nijak nevyjádřila. 3. Protože účastníci, žalovaná konkludentně a žalobkyně již v žalobním návrhu, souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud v souladu s § 115a o.s.ř. pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil tento závěr o skutkovém stavu věci: Žalovaná dne [datum] požádala právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši 15 000 Kč. V žádosti uvedla, že úvěr bude splácet ve výši 1 992 Kč měsíčně, a to po dobu 14 měsíců, uvedla, že je zaměstnaná a její mzda činí 5 280 Kč, vedle toho pobírá starobní důchod ve výměře 9 939 Kč. Mezi výdaje zahrnula částku 1000 Kč na bydlení, 3 410 Kč na dopravu, jídlo a ostatní náklady. Na základě uvedené žádosti byla se žalovanou dne [datum] uzavřena úvěrová smlouva [číslo]. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč, který se zavázala uhradit ve formě 14 splátek, a to společně s náklady spotřebitelského úvěru ve výši 12 888 Kč (úrok 1 444 Kč, úhrada za poskytnutí úvěru 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 1 394 Kč, inkaso plateb v hotovosti 2 700 Kč). Ve smlouvě pak byla dohodnuta také smluvní pokuta v případě prodlení, a to ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Nedílnou součástí smlouvy o úvěru byl také předpis splátek a formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] pak byla prokázána věcná aktivní legitimace žalobkyně. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum] (podací arch ze dne [datum]), když byla zároveň vyzvána k uhrazení částky ve výši 24 863,01 Kč. Žalovaná byla následně vyzvána k uhrazení dlužné částky ve výši 24 931,06 Kč výzvou ze dne [datum] a posledně výzvou ze dne [datum] k uhrazení částky 24 863,01 Kč (podací arch ze dne [datum]). 4. Soud důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval, ani je nikterak nezpochybnil. 5. Po právní stránce posoudil soud zjištěný skutkový stav podle těchto zákonných ustanovení: <i>6. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.</i> <i>7. Podle § 122 odst. 1 písm. c) zákona viz výše, může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze smluvní pokutu. Dle odstavce 2 věta první uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Dle odstavce 3 souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.</i> <i>8. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne, na jeho požádání a v jeho prospěch, peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>9. Podle § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> <i>10. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>11. Dle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> 12. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že uplatněný nárok žalobkyně je důvodný. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru podle § 2395 o.z., jež ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. naplňuje znaky spotřebitelského úvěru a vedle úpravy v občanském zákoníku se ni vztahují i zvláštní ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. v platném znění. Žalované byl poskytnut hotovostní úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaná však svým závazkům ze smlouvy nedostála, když řádně a včas, tj. do sjednaného data poslední předepsané splátky dne [datum] poskytnuté peněžní prostředky se smluveným příslušenstvím nevrátila. Žalobkyně v řízení prokázala vznik pohledávky za žalovanou a její výši, včetně výše smluvní pokuty a důvodnosti jejího nároku, přičemž tato byla vyčíslena v souladu se smlouvou a zákonnými limity. Prokázána byla také aktivní věcná legitimace žalobkyně ve sporu. V souladu s ustanovením § 1970 o. z. je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni rovněž zákonný úrok z prodlení ve výši ke dni prodlení a podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z jistiny úvěru za dobu od [datum] do zaplacení, rovněž také kapitalizovaný zákonný úrok. (výrok I) 13. Co se týče zkoumání úvěruschopnosti žalované, má soud za to, že tato byla dostatečně, legitimním způsobem, posouzena, a to na základě dokladů doložených žalovanou a jí učiněných prohlášení v žádosti o poskytnutí úvěru v poměru výše úvěru, o který si žádala. Proto soud rozhodl, jak shora uvedeno. 14. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. soud žalobkyni, jako zcela úspěšnému účastníku, přiznal právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč a dále nákladech právního zastoupení, tj. odměna právního zástupce dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve výši 1 500 Kč (3 x 300 Kč dle § 14b odst. 1 bod 3. ve spojení s § 11 odst. 1 a) a d) této vyhlášky), 3 x 100 Kč režijní paušál dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění a 21% DPH, tj. v součtu včetně soudního poplatku celkem částku ve výši 2 252 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 15. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výrocích I. i II. na základě § 160 odst. 1 o.s.ř, když neshledal podmínky k jejímu prodloužení.