15 C 302/2019-66 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobním návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 4.256 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení za užívání pozemku parc. [číslo] o výměře 266 m2, druh pozemku- zahrada, v katastrálním území a obci [obec], zapsaného na [list vlastnictví] vedeného u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Uherský Brod, (dále jen„ Pozemek“) ve vlastnictví žalobkyně, a to za období od [datum] do [datum], když toto užívání nebylo upraveno smluvně. Výše náhrady za užívání pozemku byla žalobkyní stanovena v souladu s § 27 odst. 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve výši 16 Kč/m2/rok. Žalovaný byl dopisem ze dne [datum] vyzván k úhradě žalované částky se splatností do [datum]. 2. Žalovaný s žalovanou částkou nesouhlasil, když považuje cenu nemovitosti vzhledem k její kvalitě a využitelnosti za nadhodnocenou. 3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 17.8.2020, č.j. 15C 302/2019-18, bylo řízení přerušeno do pravomocného skončení řízení vedeného zdejším soudem pod sp. zn. 15C 58/2018. Dne 8.9.2021 bylo pak rozhodnuto o pokračování v daném řízení, a to usnesením zdejšího soudu pod č.j. 15C 302/2019-21. 4. Dne [datum] učinila žalobkyně ve věci částečné zpětvzetí žalobního návrhu pro 52 Kč. Uvedla, že na žalobě co do základu nároku trvá, po zahájení daného řízení s ohledem na nesouhlas protistrany se stanovenou výší náhrady za užívání pozemku a s ohledem na průběh řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 15C 58/2018 zadala zpracování znaleckého posudku, jehož účelem bylo mimo jiné stanovení obvyklé ceny nájemného za předmětný pozemek v předmětném období. Znaleckým posudkem o ceně nemovitých věcí ze dne [datum], [číslo] zpracovaným společností [právnická osoba] – znaleckým ústavem v oboru [anonymizováno], [jméno] [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno], se sídlem [adresa], spolu s dodatkem [číslo] ke znaleckému posudku o ceně nemovitých věcí [číslo] ze dne [datum], byla stanovena cena nájmu předmětného pozemku obvyklá v daném místě a čase, která za žalované období činí 4.204 Kč. V důsledku této skutečnosti vzala žalobkyně co do částky 52 Kč žalobu zpět. 5. Žalovaný se závěry výše označeného znaleckého posudku nesouhlasil a poukázal na množství posudků již v dané souvislosti dotčenými subjekty zpracovanými. 6. Soud provedl v daném řízení tyto listinné důkazy: výpis z katastru nemovitostí listu vlastnického [číslo] pro k.ú. [obec], výpis z katastru nemovitostí listu vlastnického [číslo] pro k.ú. [obec] a kopii katastrální mapy, interní sdělení žalobkyně ze dne [datum], úřední záznam„ stanovení výše BSÚP – 19 zahrad v k.ú. [obec] od [datum] do [datum]“, výzvu ze dne [datum], včetně poštovní dodejky, urgenci ze dne [datum], včetně poštovní dodejky, vyjádření [územní celek] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], znalecký posudek o ceně nemovitých věcí ze dne [datum], [číslo] zpracovatele [právnická osoba] – znalecký ústav v oboru [anonymizováno], [jméno] [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno], se sídlem [adresa], spolu s dodatkem [číslo] ke znaleckému posudku o ceně nemovitých věcí [číslo] ze dne [datum], usnesení Státního pozemkového úřadu sp. zn. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum], včetně příloh, obsah spisu zdejšího soudu sp. zn. 4C 115/2018, zejména znalecký posudek znalce z oboru ekonomika – ceny a odhady [anonymizováno] [jméno] [jméno] ze dne [datum], [číslo] obsah spisu zdejšího soudu sp. zn. 15C 58/2018, zejména znalecký posudek znaleckého ústavu [role v řízení] [příjmení] [jméno] – [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] se sídlem v [obec] [anonymizována dvě slova] [číslo]. 7. Soud provedené důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a následně všechny provedené důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. 8. Při jednání dne [datum] žalobkyně a žalovaný učinili nesporným, že žalovaný užíval žalobou dotčený pozemek p. [číslo] v jeho plném rozsahu. Žalovaný dále vyslovil svůj nesouhlas se závěry znaleckého posudku, který předložila žalobkyně. 9. Na základě provedeného dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. V řízení bylo prokázáno, že vlastníkem pozemku p. [číslo] – zahrada v k.ú. [obec] je Česká republika, příslušnou osobou k hospodaření je žalobkyně. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaný předmětný pozemek v celé jeho rozloze užívá, tento bezprostředně sousedí s pozemkem [anonymizováno] [číslo] – zahrada v jeho vlastnictví, který navazuje na pozemek [anonymizována tři slova] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa]. Ohledně náhrady za bezesmluvní užívání bylo prokázáno, že tuto žalobkyně stanovila metodikou dle vyhlášky č. 441/2013 Sb. částkou ve výši 16 Kč/m2. Žalobkyně předložila soudu znalecký posudek, jímž znalec vyslovil závěr, že nájemné předmětného pozemku za dané období činí 4.204 Kč. Nicméně v obdobných řízeních vedených zdejším soudem pod sp. zn. 4C 115/2018 a sp. zn. 15C 58/2018 byly vypracovány taktéž znalecké posudky, a to znalecký posudek znalce z oboru ekonomika – ceny a odhady [anonymizováno] [jméno] [jméno] ze dne [datum], [číslo] ze kterého vyplynulo, že jednotková cena nájemného činí 6 Kč/m2/rok u předmětného pozemku, avšak za jiné období, dále pak posudek znaleckého ústavu [role v řízení] [příjmení] [jméno] – [anonymizováno 5 slov] se sídlem v [obec] [anonymizována dvě slova] [číslo], kdy za pozemek p. [číslo] který má obdobný charakter, bylo stanoveno nájemné na 5 Kč/m2/rok. 10. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle těchto zákonných ustanovení: <i>11. Podle § 2991 o.z. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2) téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>Podle § 2999 odst. 1 o.z. Není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.</i> <i>Podle § 9 odst. 2 písm. a) bod 3 zákona č. 151/1997 Sb. ve znění účinném k 1.1.2014 se Stavební pozemky pro účely oceňování dále člení na nezastavěné pozemky evidované v katastru nemovitostí v druhu pozemku zahrady nebo ostatní plochy, v jednotném funkčním celku. Jednotným funkčním celkem se rozumějí pozemky v druhu pozemku zahrady nebo ostatní plochy, které souvisle navazují na pozemek evidovaný v katastru nemovitostí v druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří se stavbou, se společným účelem jejich využití. V jednotném funkčním celku může být i více pozemků druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří.</i> <i>Podle § 9 odst. 5 z. č. 151/1997 Sb. Pro účely oceňování se pozemek posuzuje podle stavu uvedeného v katastru nemovitostí. Při nesouladu mezi stavem uvedeným v katastru nemovitostí a skutečným stavem se vychází při oceňování ze skutečného stavu.</i> 12. Soud při stanovení výše bezdůvodného obohacení nevzal v úvahu znalecký posudek znaleckého ústavu [anonymizována dvě slova], neboť vycházel z předpokladu, který neodpovídal skutkovým zjištěním, zejm. že je pozemek veden jako stavební, ovšem bez možnosti stavět. Takto postupoval zdejší soud i v dalším řízení pod sp. zn. 4C 115/2018, když dospěl k témuž názoru. Zdejší soud tak v rámci sjednocení rozhodovací praxe toto zjištění vzal za své. V souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 2003/2012 pak pro stanovení výše ceny nájemného použil znalecký posudek, který byl zdejším soudem vypracován právě v řízení vedeném pod sp. zn. 4C 115/2018, když vzhledem k výši uplatněného nároku a charakteru daného sporu se jevilo zcela neúčelným zatěžovat účastníky řízení dalšími náklady, které by zpracování dalšího nového posudku přinesly. 13. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala zčásti žalobu zpět o 52 Kč s příslušenstvím, soud v této části řízení zastavil, jak je shora uvedeno ve výroku I. 14. Pro vznik povinnosti k vydání bezdůvodného obohacení se vyžaduje existence obecných předpokladů, které musí být splněny v každém případě neoprávněného majetkového prospěchu. Jedná se o nabytí majetkových hodnot fyzickou nebo právnickou osobou (obohaceným),„ protiprávnost“ obohacení (nespravedlivý důvod), majetkovou újmu jiného subjektu (ochuzeného) a příčinnou souvislost mezi neoprávněným nabytím majetkového prospěchu obohaceným a majetkovou ztrátou ochuzeného. Musí být na jisto postaveno, kdo se obohatil na čí úkor (I. ÚS 2617/11). Protože v řízení bylo nade vší pochybnost prokázáno, že žalovaný užívá pozemek ve vlastnictví žalobkyně