15 C 98/2022-41 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení souhrnné částky 1 365,50 Kč jako úhrady za doplňkové služby poskytované jí třetími stranami, jako tzv.„ Zprostředkovaný prodej“, na základě zákaznické smlouvy uzavřené s právním předchůdcem žalobkyně- společností [anonymizováno] [právnická osoba], sídlem [adresa]. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala žalované poskytovat uvedené služby u telefonního čísla [tel. číslo], žalovaná pak převzala povinnost platit řádně ceny v souladu se smlouvou v rámci pravidelného vyúčtování. Své povinnosti však žalovaná porušila, když neuhradila vyúčtování služeb [číslo] za období od [datum] do [datum], splatné dne [datum], tj. nárok a) v částce 770 Kč, ani vyúčtování služeb [číslo] za období od [datum] do [datum], tj. nárok b) v částce 595,50 Kč, a to ani přes výzvy. Věcnou aktivní legitimaci ve sporu doložila žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum], s účinností k [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. 2. Protože účastnice, žalovaná konkludentně, když se na výzvu soudu nevyjádřila, a žalobkyně již v samotném návrhu, souhlasily s rozhodnutím věci bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném a účinném znění (dále jen o.s.ř.), rozhodl soud pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil tento závěr o skutkovém stavu věci: Žalovaná byla uživatelkou mobilní telefonní stanice č. [tel. číslo] a právní předchůdkyně žalobkyně žalované v souladu s čl. 3 Všeobecných podmínek umožnila objednat si prostřednictvím sítě od třetích subjektů služby, které nejsou službami elektronických komunikací v souladu s § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění v době uzavření účastnické smlouvy (nyní § 2 odst. 3 písm. a)) (dále jen „zákon o el. komunikacích“). Cenu za tyto tzv.„ služby třetích stran“, zejména SMS na speciálně zpoplatněná čísla, dárcovské SMS, platby přes SMS, účtované ve vyúčtování služeb [číslo] za období od [datum] do [datum] a [číslo] za období od [datum] do [datum], žalovaná neuhradila. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je pak dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], jejíž nedílnou součástí je i seznam postoupených pohledávek jako příloha [číslo]. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Žalovaná ani přes opakované výzvy doložené i podacími lístky ničeho neuhradila. 3. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle těchto zákonných ustanovení: <i>4. Podle § 3028 odst. 3 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> <i>5. Podle § 269 odst. 2 z. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění do 31.12.2013 (dále jen„ ObchZ“) účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako typ smlouvy.</i> 6. Soud dospěl vzhledem ke zjištěnému skutkovému stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou účastnickou smlouvu dle § 269 odst. 2 ObchZ, na jejímž základě této poskytovala služby elektronických komunikací, přičemž byla žalovaná současně oprávněna využívat služby třetích osob zprostředkované jí právní předchůdkyní žalobkyně. Žalovaná využila technických možností své SIM karty a komunikační sítě právní předchůdkyně žalobkyně a jejich prostřednictvím si objednala služby třetích osob, za což byla povinna uhradit částku v celkové výši 1 365,50 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná svou smluvní povinnost řádně a včas nesplnila, má žalobkyně nárok na zaplacení jistin ve výši 770 Kč a 595,50 Kč. Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, pak soud přiznal žalobkyni také nárok na úrok z prodlení ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění ke dni prodlení, když respektoval stanovený den prodlení. 7. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. soud žalobkyni, jako zcela úspěšnému účastníku, přiznal právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč a dále nákladech právního zastoupení, tj. odměna právního zástupce dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve výši 600 Kč (3 x 200 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1. ve spojení s § 11 odst. 1 a) a d) této vyhlášky), 3 x 100 Kč režijní paušál dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění a 21% DPH, tj. v součtu včetně soudního poplatku celkem částku ve výši 1 489 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 8. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výrocích I. i II. na základě § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky k jejímu prodloužení. <b>9. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. obsahuje tento rozsudek zkrácené odůvodnění.</b>