2 C 53/2022-54 — Okresní soud v Uherském Hradišti

Žalobkyně se svou žalobou podanou dne 25. 4. 2022 domáhala po žalovaných 1) a 2) zaplacení společně a nerozdílně částky 156 307,34 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 12 657,24 Kč (za dobu od 13. 11. 2018 do 18. 7. 2019), s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 954,57 Kč (za dobu od 20. 12. 2018 do 18. 7. 2019) a příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku, s odůvodněním, že na základě Návrhu žalovaných 1) a 2) uzavřela dne 9. 2. 2015 právní předchůdkyně žalobkyně [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], [IČO] se žalovanými 1) a 2) Smlouvu o úvěru [číslo], na jejímž základě poskytla žalovaným 1) a 2) úvěr ve výši celkem 270 055 Kč, který se žalovaní 1) a 2) zavázali uhradit společně a nerozdílně v pravidelných měsíčních splátkách. Součástí citované smlouvy o úvěru byly Obecné obchodní podmínky, Produktové obchodní podmínky pro úvěry a Sazebník poplatků. Žalovaní 1) a 2) však nehradili sjednané splátky řádně a včas, proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 18. 7. 2019 zesplatnila a požadovala okamžitou úhradu dlužné částky ve výši 169 919,15 Kč, jež se skládala z dlužné částky na jistině ve výši 156 307,34 Kč, na úrocích ve výši 12 657,24 Kč a na úrocích z prodlení ve výši 954,57 Kč. Žalovaní 1) a 2) však na výzvy k úhradě nereagovali, proto žalobkyně podala tuto žalobu, když nabyla pohledávku, jež je předmětem tohoto řízení Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17. 12. 2021. Žalovaní 1) a 2) se k žalobě nevyjádřili. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. soud věc rozhodl bez nařízení jednání. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne 9. 2. 2015 akceptovala Návrh žalovaných 1) a 2) na uzavření Smlouvy o úvěru„ [anonymizována dvě slova]“ [číslo] ze dne 5. 2. 2015, čímž tato smlouva nabyla platnosti a účinnosti. Na základě této smlouvy pak právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovaným 1) a 2) spotřebitelský úvěr ve výši 270 055 Kč, který se žalovaní 1) a 2) zavázali splácet v 84 pravidelných měsíčních anuitních splátkách ve výši 4 753 Kč. Žalovaní 1) a 2) však nehradili řádně a včas sjednané splátky, proto právní předchůdkyně žalobkyně ke dni 18. 7. 2019 úvěr zesplatnila a vyzvala žalované 1) a 2) k jeho úhradě do 1. 8. 2019. Žalovaní 1) a 2) na dlužnou částku ničeho neuhradili, i když byli o úhradu upomínáni a to i předžalobní výzvou ze dne 12. 4. 2022 O postoupení pohledávky žalobkyni pak byli žalovaní 1) a 2) informováni dopisem ze dne 28. 12. 2021. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaní 1) a 2) uzavřeli dne 9. 2. 2015 Smlouvu o úvěru„ [anonymizována dvě slova]“ [číslo] podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ občanský zákoník“), na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující zavázala poskytnout žalovaným 1) a 2) jako úvěrovaným peněžní prostředky ve výši 270 055 Kč a žalovaní 1) a 2) se zavázali tyto peněžní prostředky vrátit v 84 pravidelných měsíčních anuitních splátkách ve výši 4 753 Kč včetně sjednaného úroku ve výši 11,90 % ročně. Právní předchůdkyně žalobkyně svůj závazek splnila – žalovaným 1) a 2) poskytla peněžní prostředky dle § 2398 občanského zákoníku, žalovaní 1) a 2) však svou povinnost – vrátit poskytnuté peněžní prostředky (ani sjednaný úrok) dle § 2399 občanského zákoníku nesplnili. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 občanského zákoníku. Jelikož se žalovaní 1) a 2) dostali s úhradou dlužné částky do prodlení, vzniklo žalobkyni právo ke dni 20. 12. 2018 na úhradu zákonného úroku z prodlení a to podle § 1970 o. z., ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., který stanoví výši úroku z prodlení. Žalobkyně tento úrok z prodlení ke dni 18. 7. 2019 (ke dni postoupení pohledávky) zkapitalizovala částkou 954,57 Kč. Následně již od 19. 7. 2019 požaduje tento úrok do zaplacení. Soud přiznal žalobkyni také úrok z úvěru ve výši 11,90 % ročně, který žalobkyně taktéž ke dni postoupení pohledávky zkapitalizovala a to částkou 12 657,24 Kč. Od 19. 7. 2019 pak požaduje tento úrok do zaplacení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 34 131,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 253 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 156 307,34 Kč sestávající z částky 7 380 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 23 040 Kč ve výši 4 838,40 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. jsou žalovaní povinni tyto náklady řízení uhradit společně a nerozdílně k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).