3 C 10/2022-36 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo, aby zaplatila žalobkyni 50 000 Kč s příslušenstvím a nahradila náklady řízení. Svoji žalobu zdůvodnila žalobkyně tak, že s žalovanou uzavřel právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) dne [datum] Smlouvu o úvěru. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované částku 50 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s příslušenstvím do [datum] Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek [webová adresa], kdy po registraci a úhradě registračního poplatku došlo k uzavření smlouvy. Žalované byla poskytnuta bezhotovostním převodem částka 50 000 Kč, na kterou žalovaná uhradila pouze 6 000 Kč. Žalobkyně požaduje vedle jistiny také úrok z prodlení. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě výzvou ze dne [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí byla řádně doručena dle ustanovení § 49 odst. 2 o.s.ř. 3. Oba účastníci souhlasili s projednáním věci bez nařízení jednání dle ustanovení § 115a o.s.ř. 4. Soud po provedení žalobkyní předložených listinných důkazů dospěl k těmto skutkovým závěrům: strany mezi sebou prostředky dálkového přístupu dne [datum] uzavřely Smlouvu o úvěru, na základě které byla dne [datum] poskytnuta žalované částka 50 000 Kč, a to bezhotovostním převodem, což je prokázáno výpisem z účtu. Tato částka byla splatná dle [datum] ve 36 splátkách po 2 916,41 Kč. Na dluh bylo dle sdělení žalobkyně ze strany žalované uhrazeno celkem 6 000 Kč, což doložila přehledem úhrad. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení úvěru písemnou upomínkou ze dne [datum], což prokazuje poštovní podací lístek. 5. Žalobkyně byla vyzvána soudem dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k tvrzení a prokázání, jak před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumal právní předchůdce žalobkyně schopnost žalované splácet závazek. Žalobkyně na výzvu soudu uvedla, že poskytovatel úvěru nahlížel do veřejně dostupných databází a na základě toho neměl pochyb o úvěruschopnosti žalované. 6. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána Smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. občanského zákoníku ze dne [datum], jež byla uzavřena mezi [právnická osoba], [IČO] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, z níž vyplývá, že byly postoupeny pohledávky včetně pohledávky za žalovanou. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum], o čemž svědčí podací lístek. Vzhledem ke skutečnosti, že postupitel oznámil dlužníkovi postoupení pohledávky, je dlužník povinen v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 občanského zákoníku poskytnout plnění přímo postupníkovi. <i>7. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, se úvěrující zavazuje poskytnout úvěrovanému peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>8. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni uzavření smlouvy je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.</i> <i>9. Podle ustanovení § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 10. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný pouze zčásti. V dané věci uzavřel právní předchůdce žalobkyně s žalovanou smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku Smlouva však nebyla s ohledem na ustanovení § 9 zákona č. 145/2010 Sb. shledána platnou. Zákon č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru pod sankcí neplatnosti stanovuje věřiteli povinnost s odbornou péčí zkoumat a posoudit, zda je budoucí dlužník v pozici spotřebitele schopen úvěr, popř. zápůjčku splatit. V tomto případě žalobkyně ani po poučení dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. neuvedla, jak její právní předchůdce úvěruschopnost žalované zkoumal. Odkázala pouze na obecné projití databází. Soud tedy nemá za prokázané řádné zkoumání úvěruschopnosti žalované před podpisem smlouvy o úvěru a tedy splnění podmínky dle ustanovení § 9 zákona č. 145/2010 Sb. Co bylo prokázáno, je to, že ze strany žalobkyně byla poskytnuta částka 5 000 Kč na účet žalované, a to výpisem z účtu. Z této částky žalovaná neuhradila nic. Soud s ohledem na ustanovení § 9 zákona č. 145/2010 Sb. posoudil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou a vztah mezi účastníky jako bezdůvodné obohacení na straně žalované. Vzhledem k tomu, že žalobkyně poskytla žalované částku 5 000 Kč, na kterou žalovaná neplnila, pak soud zavázal žalovanou k úhradě celé nevrácené jistiny. Ve zbývajících nárocích, které vyplývaly ze smlouvy, byl návrh zamítnut, neboť smlouva byla soudem posouzena jako neplatná. 11. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, je povinna v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Je na místě stanovit výši úroku z prodlení v souladu s předpisy občanskoprávními. Při stanovení doby a počátku prodlení soud vycházel z ustanovení § 1968, § 1958 odst. 2 a § 573 o. z., kdy z předžalobní výzvy ze dne [datum] vyplynulo, že žalobkyně stanovila k úhradě dluhu lhůtu 3 dnů. Od [datum] tedy byla žalovaná v prodlení. Do tohoto data tedy soud úrok z prodlení z žalované částky zamítl, neboť v tomto období nebyla žalovaná ještě v prodlení. Dále pak zamítl úrok z prodlení z poplatku ve výši 1 400 Kč, neboť tento nárok nebyl přiznán vůbec. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen„ o.s.ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 193,87 Kč, přičemž tato částka představuje 13,02 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 56,51 % a úspěchu žalované v rozsahu 43,49 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 400 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v ustanovení § 14b odst. 1 písm. a), b), c). V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech u zdejšího soudu (např. [spisová značka], [spisová značka]). Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náklady řízení v celkové výši 193,87 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní.