3 C 372/2019-72 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhá po žalovaných úhrady částky 5 424 Kč s příslušenstvím, která byla na základě částečného zpětvzetí ponížena na částku 5 358 Kč s příslušenstvím, z titulu bezdůvodného obohacení za užívání pozemku ve vlastnictví žalobce pozemku p. č. dle dřívějšího označení [číslo], katastrální území Strání, a to za období od [datum] do [datum]. Žalovaní jsou vlastníky sousedního pozemku p. č. st. [číslo] a pozemku [číslo], zahrada, na které navazuje pozemek ve vlastnictví žalobce p. [číslo]. Žalovaní užívají předmětný pozemek bez právního titulu a žalobce vyčíslil výši bezdůvodného obohacení na straně žalovaných dle svého výpočtu na částku 5 424 Kč, tj. 16 Kč za 1 m2 a rok užívání. Žalovaní byli vyzváni k úhradě dluhu výzvou ze dne [datum]. 2. Žalovaní s podanou žalobou nesouhlasili s tím, že sice nerozporovali to, že užívají předmětný pozemek, ale zpochybňovali výši bezdůvodného obohacení, které vyčíslil žalobce. Žalovaní odkázali na další řízení vedená u zdejšího soudu, a to konkrétně ve věci jejich pozemku, který je předmětem i tohoto řízení, kdy pod č. j. [spisová značka] a [spisová značka] bylo provedeno několik znaleckých posudků, které se lišily oceněním vzniklého bezdůvodného obohacení, nicméně všechny tyto byly nižší než částka požadovaná žalobcem. 3. V průběhu řízení předložil žalobce nový znalecký posudek dle ustanovení § 127a o.s.ř. společnosti [právnická osoba] spolu s dodatkem [číslo] k tomuto posudku [číslo] [rok], kdy znalci ocenili částku za užívání pozemku bez právního důvodu celkem ve výši 5 358 Kč a z tohoto důvodu byla žaloba vzata částečně co do částky 66 Kč včetně úroku z prodlení zpět. Co se týká posudků v jiných soudních řízeních, žalobce namítal, že tyto posudky nelze v daném řízení procesně použít. 4. S ohledem na to, že v dané věci je vedena žaloba o částku cca 5 000 Kč a zejména s ohledem na to, že u zdejšího soudu proběhlo několik desítek sporů týkajících se stejné věci, pouze s tím, že se měnili žalovaní a pozemky, nicméně jednalo se stále o pozemky žalobce, které vedou podél koryta řeky [název], má soud za to, že zejména s ohledem na ekonomii řízení je možné využít důkazy zjištěné v rámci těchto soudních řízení, a to zejména znalecké posudky, které byly v rámci těchto řízení provedeny. Především se jedná o spis č. j. [spisová značka], který se týká přímo předchozího období, stejného pozemku a stejných žalovaných, jako v právě řešeném sporu. Tento spor byl již pravomocně ukončen, kdy odvolací soud dal za pravdu soudu I. stupně, který za řádné vyčíslení bezdůvodného obohacení přijal znalecký posudek ústavu [název znalkyně], číslo posudku ZU [číslo]. Vzhledem k výše uvedenému a také s ohledem na to, že vypracování nového znaleckého posudku na stejný pozemek považoval soud za neekonomické, požádal daný ústav [název znalkyně] pouze o podání znalecké informace, o kolik mohly vzrůst ceny pozemků v dané lokalitě v následujících letech, kdy tuto informaci hodlal soud využít i v dalších soudních řízeních týkajících se stejných žalovaných za následující období. Zároveň soud z připojených spisů zjistil, že znalec ze znaleckého ústavu [právnická osoba], tedy znaleckého ústavu použitého pro zpracování znaleckého posudku žalobcem byl vyslechnut v rámci jiného soudního řízení k danému znaleckému posudku, a to ve věci č.j. [spisová značka] dne [datum rozhodnutí]. Na základě listinných důkazů založených do spisu a připojených z jiných soudních řízení vedených ve skutkově zcela obdobných věcech u zdejšího soudu učinil soud následující skutková zjištění: Z výpisu z katastru nemovitostí a z nesporných tvrzení bylo prokázáno, že žalobce je vlastníkem pozemku dříve označeného jako p. [číslo] k.ú. [obec], a že žalovaní v žalovaném období, tedy v roce [rok], užívali tento pozemek. Mezi stranami taktéž není sporu o tom, že tento pozemek navazuje na pozemky ve vlastnictví žalovaných. Z listin, a to fotografií, sdělení stavebního úřadu, Městského úřadu v Uherském Brodě, sdělení Lesů a Povodí Moravy soud zjistil, že daný pozemek se nachází v oblasti, která bývá zaplavována korytem řeky [název], byť v té době nebyl tento pozemek zařazen do tzv. záplavové oblasti. Z daných listin také soud zjistil, že daný pozemek není možné zastavět, byť je, nebo byl, v daném období v katastru obce Strání veden jako pozemek stavební. Ze znaleckého posudku předloženého žalobcem, vypracovaného ústavem [právnická osoba] a z dodatku k tomuto znaleckému posudku soud zjišťuje, že dle tohoto posudku byla částka za užívání daného pozemku ohodnocena na částku 5 358 Kč pro rok [rok], tj. 15,80 Kč/m2/rok. Z protokolu o jednání ze spisu č. j. [spisová značka], který si soud nechal připojit, vyplývá, že v dané věci byl ke stejnému znaleckému posudku vyslechnut znalec, pověřený zaměstnanec společnosti [právnická osoba] [jméno] [příjmení], který v rámci svého znaleckého výslechu k dotazům soudu sdělil, „ že se daný posudek netýkal jen pozemku řešeného ve věci [senát] [anonymizováno], ale i okolních pozemků v této lokalitě, které je dle názoru znalce nutné oceňovat jakožto součást funkčního celku k rodinným domům žalovaných, které na pozemky navazují. Toto je dle znalce nutné zohlednit a pozemek byl oceňován ve vztahu ke scelení s tím, že znalec uvedl, že pokud by pozemek šel do prodeje na běžný trh, tak by pro případné zájemce neměl takovou hodnotu, jako byla stanovena ve znaleckém posudku jeho obvyklá cena by pak byla stanovena nižší. Dále znalec uvedl, že jimi stanovená obvyklá cena odpovídá tržní ceně pouze v případě, že by se pozemek prodával žalovaným, zatímco kdyby se prodával jiným, třetím osobám, jeho obvyklá cena by byla nižší. [příjmení] by být zohledněno to, že např. nemá přístupovou cestu a tedy by neměl takové využití. Co se týká námitek žalovaných, že se jedná o povodňové území, toto dle znalců není zásadní omezení, lze hovořit maximálně o nepříjemnosti, neboť povodně nezasahují do zastavěné oblasti.“ Ze znaleckého posudku, který byl vypracován v rámci řízení vedeného u zdejšího soudu pod č. j. [spisová značka], číslo znaleckého posudku [číslo] soud zjistil, že užívání pozemku, který je řešen i v dané věci, ohodnotil znalecký ústav na částku 5 [spisová značka] za předchozí období, tedy roky [rok] až [rok]. V dané věci byl taktéž vyslechnut zástupce znaleckého ústavu [název znalkyně] [příjmení] [příjmení], a to v rámci jednání dne [datum]. Z tohoto protokolu soud zjistil, že při zpracování znalecký ústav vycházel z cenové mapy, v níž se odrážel prodej asi osmdesáti srovnatelných pozemků. Dle těchto znalců byl:„ pozemek hodnocen jako pozemek nikoliv vhodný k zastavení. Důvodem takového přístupu je fakt, že tento se nachází v záplavové oblasti a ani z pohledu stavebních předpisů není k zástavě vhodný.“ K metodice použité Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových namítal znalecký ústav to, že:„ byl použit ke stanovení žalované částky pouze cenový průměr zpracovaný Českým statistickým úřadem, ačkoliv je možné použít i jiné zdroje informací, např. metodu srovnání nájemních smluv realizovaných v daném místě a čase pozemku.“ Z rozsudku ve věci č. j. [spisová značka], který se týkal stejného pozemku, soud zjistil, že v dané věci bylo rozhodnuto právě s ohledem na znalecký posudek znaleckého ústavu [název znalkyně], tedy byla přiznána žalobci částka 5 Kč za 1 m2 a rok při využívání stejného pozemku. Z rozsudku odvolacího soudu vydaného na základě odvolání žalobkyně soud zjistil, že odvolací soud dal za pravdu soudu I. stupně s tím, že správně použil znalecký posudek znaleckého ústavu [název znalkyně] V odůvodnění tohoto rozsudku, a to konkrétně z bodu [číslo] odvolací soud akcentoval, že při určování výše obvyklého nájemného není možné zohledňovat, že daný pozemek je užíván subjekty, které současně vlastní a užívají pozemky navazující. Předmětem ocenění je pouze daný pozemek, nikoliv též pozemky, které s ním snad mohou i tvořit funkční celek. Jednotný funkční celek, jak jej prosazuje žalobce, by mohl být zohledněn pouze, pokud by předmětem ocenění byly všechny pozemky jednotný funkční celek tvořící. Z odborné informace, kterou nechal soud zpracovat v rámci prováděného řízení, zjistil, že znalecký ústav [název znalkyně] při zjišťování, jakým způsobem rostla cena pozemků v dané oblasti, dospěl k závěru, že v obci [obec] v letech [rok] až [rok] nedošlo prakticky k žádným změnám cen pozemků. Neprojevuje se zde nárůst jednotkových kupních cen stavebních pozemků ve srovnatelných a větších obcích v České republice. Znalci konstatovali, že nárůst jednotkové obvyklé ceny zájmového pozemku by mohl sledovat pouze míru inflace v České republice. Z podané informace dále vyplývá, jaká byla míra meziroční inflace za období let [rok] až [rok]. Konkrétně v roce [rok] byla míra meziroční inflace ve výši 2,5 %. Odborná informace byla ze strany znaleckého ústavu zpracována řádně, přehledně a je z ní patrné, jakým způsobem se vyvíjely ceny v dané lokalitě, a to konkrétně u daného pozemku. Soud nemá pochybnosti o kvali