3 C 69/2022-35 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč s příslušenstvím představující poplatek a zákonný úrok z prodlení a náhradu nákladů řízení. Právním titulem žalobního návrhu je nevrácení poskytnutých peněžních prostředků od právního předchůdce žalobkyně obchodní společnosti [právnická osoba], [IČO] na základě smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum]. Na základě smlouvy byla žalované poskytnuta částka 10 000 Kč v hotovosti, kdy spolu s jistinou měla žalovaná vrátit poplatek ve výši 6 960 Kč, to vše v 53 týdenních splátkách po 320 Kč. Žalovaná na dluh uhradila 1 370 Kč, tedy žalobkyně požadovala v tomto řízení úhradu jistiny výši 10 000 Kč a poplatku 5 590 Kč a zákonný úrok. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě výzvou ze dne [datum]. K výzvě soudu dle ustanovení § 118a o.s.ř. ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy žalobkyně uvedla, že půjčku bylo možné poskytnout pouze žadateli s prokazatelným nenulovým příjmem, kdy žadatel dokládal písemná potvrzení o příjmech. Výše příjmů byla uvedena v Kartě zákazníka, kdy tuto si ponechával vždy žadatel, tedy žalovaná. Žalobkyně předložila pouze formulář karty zákazníka bez vyplnění údajů žalované. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoli jí byla žaloba řádně doručena v souladu s ustanovením § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř. 3. Jelikož účastníci konkludentně souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř., pouze na základě předložených listinných důkazů, mezi které patří smlouva o půjčce [číslo] ze dne [datum] uzavřená mezi žalovanou jako dlužníkem a právním předchůdcem žalobkyně obchodní společností [právnická osoba], [IČO] jako věřitelem, jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o půjčce. Z této smlouvy soud zjistil, že žalovaná se zavázala kromě vrácení půjčce ve výši 10 000 Kč uhradit také poplatek ve výši 6 960 Kč. Ze smlouvy také vyplynulo, že žalovaná převzala půjčku v hotovosti při podpisu smlouvy. Jelikož žalovaná nereagovala na výzvy žalobkyně k plnění svých smluvních závazků a dlužnou pohledávku neuhradila, byla jí zaslána dne [datum] výzva před podáním žaloby, o jejímž odeslání svědčí podací arch. Žalovaná v průběhu řízení nijak neprokázala a ani z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by dlužnou částku žalobkyni do dnešního dne uhradila v plné výši. Z formuláře Karty zákazníka soud nezjistil žádné skutečnosti, neboť tato nebyla vyplněna. 4. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána Smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. občanského zákoníku ze dne [datum], jež byla uzavřena mezi [právnická osoba], [IČO] jako postupitelem a [právnická osoba] S.á.r.l. jako přechodným věřitelem a dne [datum] mezi [právnická osoba] [anonymizováno] a žalobkyní, jako postupníkem, z níž vyplývá, že byly postoupeny pohledávky uvedené v příloze [číslo] smlouvy včetně pohledávky za žalovanou obsažené na řádku [číslo]. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum], o jehož odeslání svědčí poštovní podací arch. Vzhledem ke skutečnosti, že postupitel oznámil dlužníkovi postoupení pohledávky, je dlužník povinen v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 občanského zákoníku poskytnout plnění přímo postupníkovi. 5. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.”), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni uzavření smlouvy je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 7. Podle ustanovení § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný pouze zčásti. V dané věci uzavřela žalobkyně s žalovanou smlouvu o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 a násl. občanského zákoníku Smlouva však nebyla s ohledem na ustanovení § 9 zákona č. 145/2010 Sb. shledána platnou. Zákon pod sankcí neplatnosti stanovuje věřiteli povinnost s odbornou péčí zkoumat a posoudit, zda je budoucí dlužník v pozici spotřebitele schopen úvěr, popř. zápůjčku splatit. V tomto případě žalobkyně ke zkoumání úvěruschopnosti uvedla pouze to, že poskytovatel poskytoval půjčky pouze osobám s nenulovým příjmem, což měla i žalovaná a odkazovala na informace z Karty zákazníka, kterou však předložila pouze jako nevyplněný formulář. Žalobkyně nijak neuvedla, jaké příjmy žalovaná měla ani jaké měla výdaje. Je tedy zřejmé, že žalobkyně neprokázala, že právní předchůdce žalobkyně zkoumal tuto okolnost řádně. Co bylo prokázáno, je to, že ze strany právního předchůdce žalobkyně byla poskytnuta částka 10 000 Kč v hotovosti k rukám žalované. Z této částky žalovaná uhradila pouze 1 370 Kč. Soud s ohledem na ustanovení § 9 zákona č. 145/2010 Sb. posoudil smlouvu o půjčce jako neplatnou a vztah mezi účastníky jako bezdůvodné obohacení na straně žalované. Vzhledem k tomu, že byla poskytnuta částka 10 000 Kč, na kterou žalovaná plnila 1 370 Kč, pak soud zavázal žalovanou k úhradě zbývající části nevrácené jistiny. Ve zbytku žalobu zamítl s ohledem na neplatnost smlouvy o půjčce. 9. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, je povinna v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Je na místě stanovit výši úroku z prodlení v souladu s předpisy občanskoprávními. Při stanovení doby a počátku prodlení soud vycházel z ustanovení § 1968 o. z., kdy počátek prodlení stanovil na den následující po lhůtě, kterou stanovila žalobkyně v předžalobní výzvě ze dne [datum], tj. od [datum] do zaplacení. Požadované úroky do tohoto data soud s ohledem na výše uvedené právní posouzení zamítl. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen„ o.s.ř.”), kdy sice žalobkyně byla částečně úspěšná, ale její neúspěch uvedený v zamítacím výroku II. byl v celkovém součtu (včetně úroku z prodlení) vyšší než úspěch v žalobě. Zároveň žalované žádné náklady nevznikly. Soud tedy rozhodl tak, že žádné ze stran náklady řízení nepřiznal.