4 C 13/2022-50 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo, aby zaplatil 122 429,76 Kč s příslušenstvím a nahradil náklady řízení. Svoji žalobu zdůvodnila tak, že uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec 120 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky k 20. dni kalendářního měsíce. Žalovaný čerpal celkem částku 166 238 Kč a na takto poskytnutý úvěr uhradil 53 788 Kč. V důsledku porušení závazku hradit poskytnutý úvěr řádně a včas žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Žalovaný byl vyzván ke splacení celého dluhu, ale ani po zesplatnění neuhradil žádnou splátku. Žalobkyně proto požaduje zaplacení částky 122 429,76 Kč sestávající z jistiny 119 999,11 Kč, poplatků 236 Kč, poplatků za pojištění 494,65 Kč, nákladů na vymáhání 200 Kč a smluvních pokut 1 500 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka. 2. O žalobě rozhodl soud elektronickým platebním rozkazem ze dne [datum], který se však nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou, byl proto usnesením ze dne [datum] zrušen. 3. Žalovaný se k žalobě žádným způsobem nevyjádřil, ačkoli mu byla žaloba řádně doručena. 4. Usnesením ze dne [datum] vyzval soud žalovaného, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Zároveň byl poučen o tom, že pokud se nevyjádří ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovanému bylo usnesení spolu s žalobním návrhem zasláno na adresu trvalého pobytu dle Centrální evidence obyvatel, doručeno mu bylo řádně v souladu s ustanovením § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř., přesto se na výzvu soudu nevyjádřil. Žalobkyně již v prvním podání ve věci vyjádřila svůj souhlas s navrženým procesním postupem. Jelikož žalovaný nijak nereagoval, soud vycházel z toho, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, v dané věci tedy bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. 5. Údaje uvedené žalobkyní v žalobě byly prokázány předloženými listinnými důkazy. Z úvěrové smlouvy [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným v pozici dlužníka, na základě níž byl žalovanému poskytnout bezúčelový revolvingový úvěr ś výší úvěrového rámce 26 000 Kč s úrokovou sazbou 26,28 % ročně. Žalovaný se zavázal splatit úvěr v měsíčních splátkách odpovídající 4 % z dlužné částky. Součástí smlouvy byl sazebník poplatků. Žalovaný obdržel pravidla programu Premia pro kreditní kartu [název] [jméno], kde jsou v čl. 7 upraveny důsledky nedodržování podmínek splácení úvěru v podobě zesplatnění. Žalovanému byla zaslána výzva ke splacení celého úvěru dne [datum], o jejímž odeslání svědčí podací arch. Z přeloženého výpisu čerpání, splátek a úhrad vyplývá, že žalovaný opakovaně čerpal úvěr v různých částkách a splátky zpočátku hradil. V důsledku porušení smluvních podmínek mu byly účtovány náklady na vymáhání 2 × 100 Kč a smluvní pokuty 3× 500 Kč. Ke dni [datum] byl úvěr z důvodu s prodlením plateb žalovaného zesplatněn. V rámci rekapitulace byl vyčíslen poplatek za vedení účtu 236 Kč a pojištění CPI ve výši 494,65 Kč. Ke dni zesplatnění činila jistina součet částek 111 318,91 Kč a 8 680,20 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění dne [datum], jejíž odeslání prokazuje podací archy. 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne, na jeho požádání a v jeho prospěch, peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8. Podle § 124 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru), stane-li se spotřebitelský úvěr v důsledku prodlení spotřebitele splatným, týká se tato splatnost pouze nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, nikoli i budoucích nákladů spotřebitelského úvěru. Věřitel spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, vyzve k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů. 9. Podle § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 občanského zákoníku, zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. 10. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu, zejména z listinných důkazů a s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že nárok uplatněný v podané žalobě je důvodný. V projednávané věci bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl smluvní vztah na základě uzavřené úvěrové smlouvy ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku. Ze strany žalobkyně byl smluvní závazek v podobě poskytnutí finančních prostředků splněn řádně, byla tedy oprávněna domáhat se splnění povinností na žalovaném. Žalovaný však svým závazkům z úvěrové smlouvy nedostál, neboť včas a řádně nesplácel úvěr ve výši 166 238 Kč, který mu byl na základě uzavřené smlouvy poskytnut. Splátkami uhradil pouze částku 53 788 Kč a žalobkyně v souladu úvěrovými podmínkami úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení celého úvěru. V důsledku porušení smluvních ujednání účtovala žalovanému smluvní pokutu v souladu s § 2048 občanského zákoníku. Žalovaný však svou platební povinnost nesplnil a nezaplatil ani dlužné pojistné dle § 2758 občanského zákoníku. Žalobkyně tak na základě předložených listinných důkazů prokázala existenci žalovaného nároku. Soud proto vyhověl žalobě v plném rozsahu a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 122 429,76 Kč s příslušenstvím. 11. Žalobkyni bylo vyhověno, i pokud jde o nárok na zaplacení úroku z úvěru ve výši 26,28 % ročně, jež si účastníci sjednali v úvěrové smlouvě a jež má právní podklad v ustanovení § 2395 občanského zákoníku, podle kterého má žalobkyně nárok též na zaplacení úroků z poskytnutého úvěru a to až do okamžiku splacení či odstoupení od smlouvy. Žalovanému byla stanovena povinnost zaplatit žalobkyni kapitalizovaný úrok za období od zesplatnění úvěru do podání žaloby ve výši 19 588,65 Kč a dále úrok ve výši 8,25 % ročně v souladu s § 122 zákona o spotřebitelském úvěru, počítaného z jistiny 119 999,11 Kč za období od [datum] až do úplného zaplacení. 12. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, je povinen v souladu s ustanovením § 1968 a násl. občanského zákoníku zaplatit rovněž úrok z prodlení. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně, jež úrok z prodlení částečně kapitalizovala ke dni podání žaloby částkou 2 222,80 Kč. Ode dne následujícího byl vyčíslen úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým je stanovena mimo jiné výše úroku z prodlení. Soud tedy vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení a rozhodl tak, jak je ve výroku I. rozsudku stanoveno. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 27 839,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 898 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 122 429,76 Kč sestávající z částky 6 020 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 18 960 Kč ve výši 3 981,60 Kč. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení v celkové výši 27 839,60 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní.