4 C 17/2022-49 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, jímž by bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni částku 13 474,64 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Svůj návrh žalobkyně zdůvodnila tak, že žalovaná uzavřela dne [datum] s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o půjčce [číslo] na základě níž poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se dále zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 6 960 Kč představující souhrnný poplatek. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 53 týdenních splátkách po 320 Kč. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Žalovaná uhradila pouze částku 3 485,36 Kč. Po vyčíslení pohledávky činí dlužná jistina částku 7 944,95 a dlužný poplatek 5 529,69 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo s účinností k témuž dni k převedení pohledávky na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem téhož dne. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 13 474,64 Kč. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka. 2. O žalobě rozhodl soud elektronickým platebním rozkazem ze dne [datum], který se však nepodařilo doručit žalované do vlastních rukou, byl proto usnesením ze dne [datum] zrušen. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoli jí byla žaloba řádně doručena. 4. Usnesením ze dne [datum] vyzval soud žalovanou, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Zároveň byla poučena o tom, že pokud se nevyjádří ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalované bylo usnesení spolu s žalobním návrhem zasláno na adresu trvalého pobytu podle slovenského registru obyvatel, kam jí bylo doručeno do vlastních rukou. Přesto se na výzvu soudu nevyjádřila. Žalobkyně již v prvním podání ve věci vyjádřila svůj souhlas s navrženým procesním postupem. Jelikož žalovaná nijak nereagoval, soud vycházel z toho, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, v dané věci tedy bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. 5. Údaje uvedené žalobkyní v žalobě byly prokázány předloženými listinnými důkazy. Ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené mezi žalovanou jako dlužníkem a žalobkyní jako věřitelem dne [datum] vyplývá, že žalované byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit tuto částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 960 Kč v 53 měsíčních splátkách po 320 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o půjčce, podle jejichž čl. 8 má věřitel právo požadovat uhrazení celé ubývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky v případě, že dlužník včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky. Úvěruschopnost žalované byla hodnocena na základě zákaznické karty. Žalované byla zaslána dne [datum] výzva k plnění předcházející žalobě, o jejímž odeslání svědčí podací lístek. Žalovaná v průběhu řízení nijak neprokázala a ani z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by dlužnou pohledávku do dnešního dne uhradila. 6. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ze dne [datum], jež byla uzavřena mezi [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], jako postupitelem a obchodní společností [právnická osoba] jako postupníkem vystupujícím v tomto řízení na straně žalující, z níž vyplývá, že byly postoupeny pohledávky uvedené v příloze [číslo] smlouvy včetně pohledávky za žalovanou na straně 109. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum], o jehož odeslání svědčí podací lístek. Vzhledem ke skutečnosti, že postupitel prokazatelně oznámil dlužníkovi postoupení pohledávky, je dlužník povinen v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 občanského zákoníku poskytnout plnění přímo postupníkovi. 7. Vzhledem k tomu, že závazkový vztah mezi účastníky řízení vznikl na základě úvěrové smlouvy z roku 2007, nároky z tohoto právního vztahu je nutno posuzovat ve smyslu ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku podle dosavadních právních předpisů. 8. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 9. Podle § 658 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 10. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že uplatněný nárok žalobkyně je důvodný. V dané věci uzavřel právní předchůdce žalobkyně s žalovanou smlouvu o půjčce ve smyslu § 657 a násl. občanského zákoníku Smlouva byla shledána platnou, neboť žalovaná nenamítala porušení podmínek ve smyslu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Ze strany žalobkyně byl smluvní závazek splněn řádně, byla tedy oprávněna domáhat se splnění povinnosti na straně žalované. Žalovaná však svým závazkům ze smlouvy o půjčce nedostála, neboť včas a řádně nevrátila poskytnuté finanční prostředky a nezaplatila ani sjednaný souhrnný poplatek. V důsledku porušení smluvní povinnosti platit týdenní splátky řádně a včas žalobkyně požaduje zaplacení dosud neuhrazené části celkové dlužné částky spočívající v jistině ve výši 7 944,95 Kč a poplatku ve výši 5 529,69 Kč. Žalobkyně, která doložila svoji aktivní legitimaci, prokázala existenci závazku za žalovanou i jeho výši. Jelikož žalovaná svůj závazek dosud nesplnila, soud vzal nárok žalobkyně za prokázaný a vyhověl žalobě v plném rozsahu. Žalované byla výrokem I. rozsudku uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku v požadované výši 13 474,64 Kč s příslušenstvím. 11. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, je povinna v souladu s ustanovením § 517 odst. 2 občanského zákoníku zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Je na místě stanovit výši úroku z prodlení v souladu s předpisy občanskoprávními. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně, která úrok z prodlení částečně zkapitalizovala ke dni postoupení pohledávky částkou 14 915,98 Kč. Ode dne následujícího po postoupení pohledávky [datum] byl úrok z prodlení stanoven ve výši podle předpisů občanskoprávních ve výši podle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Soud tedy vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení a rozhodl tak, jak je ve výroku I. stanoveno. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 474,64 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v § 14b odst. 1 písm. a), b), c) a. t. V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náklady řízení v celkové výši 2 252 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní.