4 C 49/2022-18 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 275 Kč s příslušenstvím představující zákonný úrok z prodlení a náhradu nákladů řízení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu odpovědnosti žalovaného za poškození zdraví [jméno] [příjmení], [datum narození] a v příčinné souvislosti s tím žalobkyně účtuje zdravotnické výkony provedené poškozené. 2. Žalovaný se k žalobě žádným způsobem nevyjádřil, ačkoli mu byla řádně doručena v souladu s ustanovením § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř. 3. Jelikož účastníci konkludentně souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř., pouze na základě předložených listinných důkazů, mezi které patří Trestní příkaz Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci a vykonatelnosti dne [datum]. Výše dlužné pohledávky vyplývá z vyúčtování zdravotní péče k náhradě za léčení vystaveného dne [datum] žalobkyní v souvislosti s úrazem ze dne [datum], v rámci níž jsou podrobně popsány veškeré učiněné úkony vůči poškozené [jméno] [příjmení]. Žalovanému byla zaslána dne [datum] výzva k zaplacení náhrady nákladů, kterou si dle dodejky žalovaný v úložní době nevyzvedl. 4. Podle § 14 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (dále jen „zákon o veřejném zdravotním pojištění“), se ze zdravotního pojištění hradí zdravotní služby poskytnuté na území České republiky. 5. Podle § 55 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění, příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny. 6. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu, zejména z listinných důkazů, s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že nárok uplatněný v podané žalobě je důvodný. 7. Žalobkyně jako zdravotní pojišťovna hradí poskytovatelům hrazené služby poskytnuté pojištěncům zdravotní pojišťovny bez ohledu na příčinu, z jaké potřeba poskytnutí hrazených služeb vznikla. Ve smyslu § 55 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění má zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Právní úprava náhrady nákladů léčení je zvláštní úpravou k obecné úpravě náhrady újmy podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. V projednávaném případě byly předpoklady pro vznik práva na náhradu nákladů léčení splněny. Prvním z předpokladů je protiprávní jednání žalovaného vůči [jméno] [příjmení] v pozici pojištěnce, dále bylo prokázáno vynaložení nákladů na úhradu hrazených služeb poskytnutých pojištěnci žalobkyní jako zdravotní pojišťovnou, stejně tak je zřejmá příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním žalovaného vůči pojištěnci a vynaložením nákladů na úhradu hrazených služeb na straně zdravotní pojišťovny, a jednání žalovaného je bezpochyby kryto zaviněním. Prokázání všech uvedených předpokladů je nezbytnou podmínkou pro úspěch zdravotní pojišťovny při uplatnění jejího práva. Žalobkyně tak na základě předložených listinných důkazů prokázala svůj regresní nárok. Žalovaný v průběhu řízení nijak neprokázal a rovněž z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by dlužnou částku žalobkyni do dnešního dne uhradil. Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve výši 7 275 Kč s příslušenstvím. 8. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu vůči žalobkyni, je povinen v souladu s ustanovením § 1968 a násl. občanského zákoníku zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně a počátek prodlení stanovil ode dne následujícího po dni podání žaloby. Úrok z prodlení byl vyčíslen podle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým je stanovena mimo jiné výše úroku z prodlení. Soud tedy vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení a rozhodl tak, jak je ve výroku I. rozsudku uvedeno. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 300 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 900 Kč představující 300 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. 10. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. obsahuje rozsudek zkrácené odůvodnění.