6 C 161/2021-90 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Předmětem řízení je nárok žalobce na vydání díla spočívající v malbě obrazu zobrazující lidskou tvář v její extravagantní podobě nazvaného„ [název] [anonymizována dvě slova]“. Žalobce uvedl, že je autorem díla, přičemž toto výtvarné dílo bylo žalobcem vytvořeno v období od [číslo] do [datum] pod uměleckým jménem [jméno]. Mezi žalobcem a žalovaným v souvislosti s realizací předmětného výtvarného dílo došlo k uzavření smlouvy o výprose dle ust. § 2189 a násl. zákona č. 89/2019 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), na základě které žalobce přenechal žalovanému předmětné výtvarné dílo do dočasného bezúplatného užívání. Přestože žalobce žalovaného k vrácení díla vyzýval opakovaně, žalovaný dílo žalobci odmítal vydat. 2. Žalovaný nárok žalobce uplatňovaný podanou žalobou neuznal v jeho plném rozsahu. Žalovaný si od žalobce namalování obrazu písemně objednal neformální komunikací vedenou na sociální síti Instagram. Byl sjednán předmět díla a částka, kterou žalovaný žalobci za vytvoření díla uhradí. Obraz byl žalovanému předán, částka byla žalobci uhrazena, dle názoru žalovaného tak byla mezi stranami uzavřena smlouva o dílo a žalovaný je vlastníkem díla. Nemá tedy povinnost žalobci obraz vydat. 3. Soud provedeným dokazováním učinil následující skutková zjištění: 4. Z výzvy k okamžitému vydání díla ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce prostřednictvím své právní zástupkyně vyzval žalovaného, aby mu vydal dílo nazvané [název] [anonymizována dvě slova]. Tato zásilka byla předána k poštovní přepravě dne [datum]. 5. Odpovědí na výzvu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný sdělil že žalovaný se necítí povinen obraz vydat, neboť za něj uhradil částku 1 500 Kč, mezi stranami byla uzavřena smlouva o dílo, čímž se stal vlastníkem díla a žalobce tak nemá právní důvod žádat dílo zpět. 6. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného, aby mu vydal dílo nazvané [název] [anonymizována dvě slova]. Tato zásilka byla předána k poštovní přepravě dne [datum] a doručena do dispozice žalovaného dne [datum], jak vyplývá z podací stvrzenky a informace k zásilkám z internetové aplikace České pošty. 7. Z odpovědi na předžalobní výzvu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný nesouhlasí s nárokem žalobce, trvá na tom, že mezi účastníky došlo k uzavření kupní smlouvy a navrh mimosoudní vyřízení věci. 8. Z komunikace prostřednictvím sítě Instagram bylo zjištěno, že osoby prostřednictvím této komunikace dohodli vytvoření díla, obrazu s určeným motivem, jenž představoval zachycení [název] [anonymizována dvě slova], když autor budoucího díla sdělil, že plátno ke zhotovení díla by bylo nutné koupit, přičemž plátno stálo 650 Kč plus nějaké barvy, načež mu druhá osoba sdělila, že chce zaplnit zeď. Bylo dohodnuto, že na druhý den autor díla začne a na dotaz, kolik za to bude chtít, autor sdělil, že pouze za„ matroš“ cca 1 500 Kč. Dne [datum] strany dohodly, že se na druhý den staví pro dílo, na opakovaný dotaz autor díla uvedl, že za něj bude chtít celkově částku 1 500 Kč. Následně osoba označená jako„ [jméno] [anonymizováno]“ uvedl, že potřebuje obraz zpátky a peníze vrátí, a to z důvodu, že„ je nemocné mít obraz na stěně a spát s jeho bývalou“. Komunikace byla následně zablokována. 9. Z jiné komunikace mezi osobou označenou jako [jméno] a [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že„ [jméno]“ má za to, že„ jemu obraz nepatří, neboť si jej absolutně neváží ani člověka, co ho dělal… a na tom je celý princip tohodle sporu…“ Dále uvedl, že to, že dal 1 500 Kč, právnička ví, schválně to tam neuvedla, ať se ke všemu přizná a napíše, že ho má“. [příjmení] uvedla, že pokud„ [jméno]“ tvrdí, že„ ti za to nic nezaplatil a jen jste uzavřeli ústní dohodu, kde jste se domluvili na vypůjčení obrazu, tak sorry, ale je to lhaní jak právničce, tak soudu…. Byla jsem u toho, když jste si psali, když ti šel peníze vybírat… byla jsem u nich, když si pro něj jel a dovezl jej domů“ odpovědí bylo, že„ tohle byla cena, kdyby mě neurážel a bral jako kamaráda, v okamžiku, kdy mě uráží, celá situace se mění“. Dne 8.3. je datována komunikace, kde se osoba„ uživatel internetu“ ptá, zda svědkyni [příjmení] požádal žalovaný o svědectví. Uvedla, že ano a že není na ničí straně, ať se o obraz klidně poperou, ale že řekne pravdu, jak to bylo, nemá důvod lhát ani se k někomu přiklánět. Dne [datum] je zachycena komunikace, kde na dotaz, proč chce obraz zpět uvádí, že si jej žalovaný nezaslouží a nenechá ho„ dementovi, co mě začal urážet o 1e roku mladšímu“. Potvrdil, že obraz žalovaný zaplatil, ale to pokrylo pouze materiál, nabízel mu těch 1 500 Kč zpět, ale nechtěl. Z výpovědi [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že ta komunikovala s žalobcem, kterého zná pod přezdívkou [jméno] (ostatně tuto svou přezdívku jakožto umělecké jméno zmínil žalobce přímo v žalobě). 10. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], že je bývalou přítelkyní žalovaného, s žalobcem byla v minulosti kamarádka. Účastníci se dohodli, že žalobce pro žalovaného namaluje obraz. Žalovaný poslal žalobci návrh obrazu za částku 1 500 Kč. Komunikovali spolu písemně, jejich konverzaci četla. Uvedla, že žalovaný v pátek na obraz vybral peníze a v sobotu mělo dojít k předání obrazu i peněz. Ten den společně s žalovaným jela k žalobci domů, čekala v autě a žalovaný šel k žalobci pro obraz. S obrazem poté přišel do auta. Obraz byl u žalovaného poté doma, nebyl pověšený na stěně, ale opřený o zeď. [příjmení] mezi účastníky nastal minulý rok, žalobce jí psal zprávy a chtěl obraz zpět. Žalobce měl přítelkyni, se kterou se později rozešel a poté s ní začal chodit žalovaný. Svědkyně se domnívá se, že to byl důvod, proč chtěl žalobce po třech letech najednou bezdůvodně vrátit obraz. Osobně nebyla přítomna fyzickému předání obrazu ani finanční částky, seděla v autě před domem žalobce v [obec]. Žalobce svědkyni řekl, že peníze co mu dal žalovaný, je ochoten vrátit. 11. Soud důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. 12. Soud neprovedl dokazování výslechem svědkyně [jméno] [příjmení], kterou žalobce navrhoval po koncentraci řízení, neboť potřeba tohoto dokazování vyplynula až po provedeném výslechu svědkyně [příjmení]. Měla by prokázat nevěryhodnost svědkyně [příjmení], neboť [jméno] [příjmení] byla přítomna předání obrazu, tudíž slyšela konverzaci účastníků. Žalobce ji jako svědka neoznačil dříve, neboť„ ji nechtěl do sporu zatahovat a měl za to, že výslechy jím navržených svědků (které však následně sám nechtěl provést), jsou dostatečné.“ 13. Soud dospěl k závěru, že provedení výslechu svědkyně [příjmení] by bylo nedovoleným prolomením koncentrace řízení. Bylo zcela na žalobci, aby svědkyni [příjmení], která měla být přítomna u předávání obrazu, označil jako svědka v rámci koncentrační lhůty a bylo pouze jeho rozhodnutí, že své důkazní návrhy ohledně obsahu dohody s žalovaným omezil na svědky [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka]. Jestliže opravdu byla paní [příjmení] přítomna u dohody žalobce s žalovaným ohledně obsahu jejich závazku, měl žalobce tuto osobu označit v rámci koncentrační lhůty. Jestliže žalobce navrhoval vyslechnutí svědkyně [příjmení] k prokázání nevěryhodnosti svědkyně [příjmení], neboť svědkyně [příjmení] na rozdíl od ní u předávání byla a ví, co bylo předmětem dohody stran, je nutné připomenout, že svědkyně [příjmení] jednoznačně uvedla, že u předání obrazu osobně nebyla, konverzaci účastníků při předání obrazu neslyšela. Svědkyně [příjmení] by tak neměla jak vyvrátit toto tvrzení. Je nadto s podivem, že žalobce tvrdí, potřeba výslechu svědykně [příjmení] vyplynula až poté, co byla svědkyně [příjmení] vyslechnuta, přesto její účast na dané jednání zajistil předem, čímž vyvrací tak svoje slova o tom, že takový důkazní návrh vyplynul až z provedeného dokazování a nemohl jej označit dříve. 14. K provedenému dokazování žalobce dále namítal, že není přípustné vycházet ze záznamu komunikace ze sociální sítě Instagram, soud s touto námitkou nesouhlasí. Podle § 125 o.s.ř. mohou za důkaz sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci, zejména výslech svědků, znalecký posudek, zprávy a vyjádření orgánů, fyzických a právnických osob, notářské nebo exekutorské zápisy a jiné listiny, ohledání a výslech účastníků. Zákon tedy umožňuje navrhovat k prokázání tvrzení účastníků prakticky veškeré prostředky, jimiž lze zjistit stav věci. Pouze za situace, pokud je navržen důkaz, který byl pořízen nebo opatřen v rozporu s obecně závaznými právními předpisy a jehož pořízením došlo k porušení práv jiné fyzické nebo právnické osoby, soud takový důkaz jako nepřípustný neprovede. 15. Podle § 86 o.z. Nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou,