6 C 173/2022-59 — Okresní soud v Uherském Hradišti

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu blíže neurčené smlouvy o půjčce, na základě které poskytla žalovanému dne [datum] částku ve výši 1000 Kč, a to prostřednictvím platby z bankovního účtu původní věřitele na bankovní účet žalovaného. V poznámce k platbě bylo uvedeno [číslo]. Závazek ze smlouvy však nevznikl, žalovaný se tak bezdůvodně obohatil. Žalovaný se ve věci vyjádřil tak, že nárok uplatněný žalobou neuznává. Platba mu byla zaslána nikoliv bez právního důvodu, ale jelikož působil jako obchodní zástupce právního předchůdce žalobkyně jako záloha. Avšak s ohledem na skutečnost, že mu byla částka zaslána již před 11 lety, vznesl námitku promlčení. Soud učinil následující skutková zjištění: Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně postoupil na žalobkyni pohledávku za žalovaný. Toto bylo žalovanému oznámeno, jak vyplývá z dopisu ze dne [datum]. Předžalobní upomínka vč. podacího lístku prokazovala, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Z faktury [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný fakturoval právnímu předchůdci žalobkyně částku 4 000 Kč za zprostředkování půjčky. V příloze je uvedeno, že byla dne [datum] vyplacena částka 1 000 Kč pod [variabilní symbol]. Výpis z účtu žalovaného prokazoval, že mu byla dne [datum] uhrazena právním předchůdcem žalobkyně částka 1 000 Kč pod [variabilní symbol]. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Právní předchůdce žalobkyně zaslal žalovanému částku 1 000 Kč na jeho bankovní účet dne [datum] pod [variabilní symbol]. Žalovaný dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný fakturoval právnímu předchůdci žalobkyně částku 4 000 Kč za zprostředkování půjčky, mimo jiné i půjčky poskytnuté pod [variabilní symbol]. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od [datum] (dále jen„ o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 451 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do [datum] (dále jen„ obč. zák.“), kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. Podle § 100 odst. 1 obč. zák. právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. Podle § 107 odst. 1 a 2 obč. zák. právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Právní poměr mezi účastníky řízení vznikl přede dnem nabytí účinnosti občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., účinného ode dne [datum], tedy věc se posuzuje podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., účinného do 31. 12. 2013. Právní předchůdce žalobkyně zaslal žalovanému částku 1 000 Kč dne [datum], dle tvrzení žalobkyně bez právního důvodu. Vycházeje z tvrzení žalobkyně, ode dne [datum] počala běžet promlčecí lhůta dle § 107 obč. zák., ve které byla žalobkyně (resp. právní předchůdce žalobkyně) oprávněn požadovat vrácení předmětné částky. Tuto po žalovaném požadovala až podáním datovaným dne [datum]. Žalovaný namítl podle § 100 odst. 1 věty druhé obč. zák. promlčení nároku požadovaného žalobkyní, kdy k tomuto právnímu jednání žalovaného je soud povinen přihlédnout. Subjektivní promlčecí lhůta uplynula dne [datum], a to v souladu s § 107 odst. 1 obč․ zák. Soud proto po vznesení námitky promlčení ze strany žalovaného, když tato způsobuje zánik nároku žalobkyně a nemožnost přiznání nároku soudem, žalobu žalobkyně výrokem I. v celém rozsahu zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že nepřiznal žalovanému, jež byla v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení, neboť se svého nároku výslovně vzdal.