9 C 11/2022-25 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobce se žalobou doručenou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhal rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit mu částku ve výši 1.530 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 1.530 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. K odůvodnění žaloby zejména uvedl, že žalovaný dne [datum] využil služeb žalobce jakožto dopravce, kdy cestoval dopravním prostředkem: metrem linkou A veřejné hromadné dopravy osob provozované žalobcem, přičemž se nemohl prokázat platným jízdním dokladem přepravnímu kontrolorovi, který se žalovaným sepsal zápis o provedené přepravní kontrole [číslo]. Podle Smluvních přepravních podmínek a podle zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném a účinném znění, činila přirážka za přepravu bez platného jízdního dokladu 1.500 Kč a dle Tarifu PID činilo jízdné 30 Kč. Žalovaný tak s ohledem k uvedeným skutečnostem byl povinen zaplatit žalobci nejen částku ve výši 30 Kč z titulu nezaplaceného jízdného za takto uskutečněnou jízdu tzv. načerno, ale i částku ve výši 1.500 Kč z titulu dosud nezaplacené přirážky k jízdnému za takto uskutečněnou cestu bez platného jízdního dokladu. Žalobce tak požadoval žalobou právě částku v celkové výši 1.530 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil, když nereagoval ani na předžalobní upomínku ze dne [datum], přičemž byl v prodlení s úhradou dlužné částky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne [datum]. 3. Usnesením ze dne 31. 1. 2022 č.j. 9 C 11/2022-23 byl žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzván ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu byla doručena do vlastních rukou dne [datum] spolu s žalobou. Žalobce s tímto postupem vyslovil souhlas již předem v podané žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu). 4. Soud tak postupoval v souladu s § 115a OSŘ a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobce, když žalovaný zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřil k podané žalobě, ani nijak nenamítal pravost důkazů předložených žalobcem a stejně tak neodporoval veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobce. 5. Na základě důkazů předložených žalobcem a jeho tvrzení učinil soud ve věci skutková zjištění a učinil z nich závěr o skutkovém stavu věci, kdy měl jednoznačně za prokázané, že žalovaný dne [datum] využil služeb žalobce jakožto dopravce, kdy cestoval dopravním prostředkem: metrem linkou A veřejné hromadné dopravy osob provozované žalobcem, přičemž se nemohl prokázat platným jízdním dokladem přepravnímu kontrolorovi, který se žalovaným sepsal zápis o provedené přepravní kontrole [číslo]. Podle Smluvních přepravních podmínek a podle zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném a účinném znění, činila přirážka za přepravu bez platného jízdního dokladu 1.500 Kč a dle Tarifu PID činilo jízdné 30 Kč. Žalovaný tak s ohledem k uvedeným skutečnostem byl povinen zaplatit žalobci nejen částku ve výši 30 Kč z titulu nezaplaceného jízdného za takto uskutečněnou jízdu tzv. načerno, ale i částku ve výši 1.500 Kč z titulu dosud nezaplacené přirážky k jízdnému za takto uskutečněnou cestu bez platného jízdního dokladu. Žalobce tak požadoval žalobou právě částku v celkové výši 1.530 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil, když nereagoval ani na předžalobní upomínku ze dne [datum], přičemž byl v prodlení s úhradou dlužné částky. 6. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto: Nárok uplatněný žalobou vyplýval z porušení přepravních podmínek a právních předpisů v roce 2021, přičemž soud tedy věc posuzoval podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění od [datum], (dále jen NOZ), kdy byla mezi účastníky uzavřena smlouva o přepravě osob. 7. Tak podle § 2550 NOZ smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 8. Podle § 2551 NOZ dále platí, že podrobnější úpravu přepravy stanoví přepravní řády. 9. Podle § 3 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob (dále jen "přepravní smlouva") vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a vyhlášených smluvních přepravních podmínek závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu (dále jen "jízdné") podle tarifu. Podle odst. 2 přepravní smlouva je uzavřena, jestliže cestující využije svého práva k přepravě z jízdního dokladu tím, že nastoupí do vozidla nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem (dále jen "nástup do vozidla"). 10. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. 11. V souvislosti se zjištěným skutkovým stavem a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že uplatněný nárok žalobce byl zcela důvodný. Žalovaný tím, že použil veřejný dopravní prostředek provozovaný žalobcem, uzavřel s žalobcem, jakožto dopravcem smlouvu o přepravě osob ve smyslu § 2550 NOZ, která ke své platnosti nevyžaduje písemnou formu, dopravci tj. žalobci tímto vznikl nárok na zaplacení stanoveného jízdného. Žalovaný se neprokázal platným jízdním dokladem při přepravní kontrole dne [datum], přičemž na základě této skutečnosti mu vznikla povinnost zaplatit žalobci přirážku k jízdnému ve výši 1.500 Kč za takto uskutečněnou jízdu tzv. načerno a dlužné jízdné ve výši 30 Kč za uskutečněnou cestu (jízdu) bez platného cestovního dokladu. Žalobce tak požadoval po žalované oprávněně částku v celkové výši 1.530 Kč. Žalovaný, ač následně k tomu byl vyzván v rámci předžalobní výzvy, do dnešního dne ničeho neuhradil a zároveň se dostal i do prodlení s úhradou přirážky k jízdnému. Podle § 1970 NOZ platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená, přičemž tato výše pak je stanovená nařízením vlády č. 180/2013 Sb. Žalobce, kterému tak vznikl nárok na zaplacení i příslušenství představovaného zákonným úrokem z prodlení, požadoval vedle úhrady jistiny i příslušenství představované zákonným úrokem z prodlení. Soud s ohledem k učiněnému závěru o skutkovém stavu věci a s přihlédnutím k výše uvedenému právnímu hodnocení tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl. (výrok I.) 12. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ. Soud aplikoval při stanovení odměny § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od [datum], a to s ohledem ke skutečnosti, že v případě žalobce došly naplnění právě podmínky zde uváděné, tedy jedná se o návrh podaný na ustáleném vzoru, uplatněný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení (viz níže). Plně úspěšnému žalobci tak přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v zaplaceném soudním poplatku v částce 400 Kč a v nákladech právního zastoupení zahrnující odměnu advokáta za jeden úkon právní služby ve výši 200 Kč, když celkově byla sazba odměny přiznána za 3 úkony právní služby tj. 600 Kč (§ 14b odst. 1 písm. a) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014), paušální náhradu hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč, tj. 300 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a), d), a § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014) a DPH ve výši 21 % tj. 189 Kč Celkem tedy náhrada nákladů řízení činila částku ve výši 1.489 Kč Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první před středníkem OSŘ, místo plnění podle § 149 odst. 1 OSŘ (výrok II.)