9 C 166/2022 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 26. 7. 2022 domáhala rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo zaplatit jí částku ve výši 2.561 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 166 Kč z částky 2.561 Kč za dobu od 21. 10. 2021 do 26. 7. 2022. K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že dne 6. 1. 2020 uzavřela s žalovaným pojistnou smlouvu o životním pojištění Životní pojištění [anonymizována dvě slova] [číslo] v písemné formě na předepsaném tiskopise, přičemž předmětem pojistné smlouvy bylo životní pojištění žalovaného. Pojistné období bylo stanoveno jako měsíční, počátek pojištění byl stanoven od 20. 1. 2020 a pojistný vztah měl trvat do dovršení věku 75 let žalovaného. První splátka pojistného byla stanovena na částku 694 Kč a žalovaný byl povinen hradit měsíčně dále pojistné v této sjednané výši. Žalovaný však sjednané pojistné řádně neuhradil za období od 20. 7. 2021 až do 20. 10. 2021, přičemž z tohoto důvodu došlo k zániku pojistné smlouvy a žalobkyni vznikl nárok na úhradu dlužného pojistného za toto období trvání pojistného vztahu ve výši 1.911 Kč. K datu 20. 10. 2021 došlo k zániku pojistné smlouvy, o čemž byl žalovaný informován a byl vyzván k úhradě dlužného pojistného a rovněž poplatku ve výši 350 Kč za předčasné ukončení smlouvy, stejně tak vzniklo žalobkyni právo i na úhradu částky 300 Kč za upomínání žalovaného. Žalobkyně pak žalovaného vyzvala k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne 17. 2. 2022, avšak ani tak žalovaný ničeho neuhradil. Žalobkyně požadovala tedy úhradu dlužného pojistného a zároveň i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za dobu od 21. 10. 2021 do 26. 7. 2022. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne 17. 10. 2022. 3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 27. 9. 2022 č.j. 9 C 166/2022-40 byl žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzván ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu tato byla doručena do vlastních rukou dne 17. 10. 2022 spolu s žalobou. Žalobkyně s tímto postupem soudu vyjádřila souhlas již předem. Soud tedy v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ dovodil, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. 4. Soud tak postupoval v souladu s § 115a OSŘ a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaný zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřil k podané žalobě, ani nijak nenamítal pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporoval veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně. 5. Na základě provedeného dokazování a tvrzení žalobkyně učinil soud ve věci skutková zjištění a rovněž i závěr o skutkovém stavu, kdy bylo bezpečně prokázáno a zjištěno, že mezi účastníky byla dne 6. 1. 2020 uzavřena pojistná smlouva o životním pojištění Životní pojištění NA PŘÁNÍ [číslo] v písemné formě na předepsaném tiskopise, přičemž předmětem pojistné smlouvy bylo životní pojištění žalovaného. Pojistné období bylo stanoveno jako měsíční, počátek pojištění byl stanoven od 20. 1. 2020 a pojistný vztah měl trvat do dovršení věku 75 let žalovaného. První splátka pojistného byla stanovena na částku 694 Kč a žalovaný byl povinen hradit měsíčně dále pojistné v této sjednané výši. Žalovaný však sjednané pojistné řádně neuhradil za období od 20. 7. 2021 až do 20. 10. 2021, přičemž z tohoto důvodu došlo k zániku pojistné smlouvy a žalobkyni vznikl nárok na úhradu dlužného pojistného za toto období trvání pojistného vztahu ve výši 1.911 Kč. K datu 20. 10. 2021 došlo k zániku pojistné smlouvy, o čemž byl žalovaný informován a byl vyzván k úhradě dlužného pojistného a rovněž poplatku ve výši 350 Kč za předčasné ukončení smlouvy, stejně tak vzniklo žalobkyni právo i na úhradu částky 300 Kč za upomínání žalovaného. Žalobkyně pak žalovaného vyzvala k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne 17. 2. 2022, avšak ani tak žalovaný ničeho neuhradil. Žalobkyně požadovala tedy úhradu dlužného pojistného a zároveň i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za dobu od 21. 10. 2021 do 26. 7. 2022. 6. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto: 7. S ohledem na datum uzavření pojistné smlouvy bylo třeba věc posuzovat podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1. 1. 2014, (dále jen NOZ), který právě od 1. 1. 2014 nahradil zrušený zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (ZoPojSml). 8. Tak podle § 2758 odst. 1 NOZ platí, že pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle odst. 2 pak není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. 9. Dále podle § 2782 odst. 1 NOZ má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění, přičemž podle odst. 2 pak platí, že zanikne-li pojištění v důsledku pojistné události, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; v takovém případě náleží pojistiteli jednorázové pojištění celé. 10. Ve smyslu § 2803 odst. 1 NOZ pojištění zaniká uplynutím pojistné doby. Dále podle odst. 2 téhož ustanovení NOZ pak platí, že bylo-li pojištění ujednáno na dobu určitou, lze ujednat, že uplynutím této doby pojištění nezanikne, pokud pojistitel nebo pojistník nejméně šest týdnů před uplynutím pojistné doby druhé straně nesdělí, že nemá zájem na dalším trvání pojištění. Nezanikne-li pojištění a nejsou-li ujednány podmínky a doba prodloužení, prodlužuje se pojištění za týchž podmínek o tutéž dobu, na kterou bylo ujednáno. 11. V intencích § 2804 NOZ dále platí, že upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 12. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že účastníci spolu ve smyslu ustanovení § 2758 odst. 1 NOZ uzavřeli dne 6. 1. 2020 pojistnou smlouvu s počátkem pojištění od 20. 1. 2020, na základě které se žalobkyně zavázala v případě vzniku pojistné události poskytnout žalovanému pojistné plnění ve sjednaném rozsahu a žalovaný se zavázal platit žalobkyni pojistné ve sjednané výši. Žalovaný tak byl v období od 20. 1. 2020 do zániku pojistné smlouvy ke dni 20. 10. 2021 povinen hradit pojištění tj. lhůtní měsíční pojistné ve sjednané výši 694 Kč. Žalobkyni pak vznikl nárok na poměrnou část pojistného odpovídající délce trvání pojištění do doby zániku pojistné smlouvy, kdy žalovaná odstoupila od pojistné smlouvy a řádně neuhradila pojistné od 20. 7. 2021 až do 20. 10. 2021, kdy došlo k zániku pojistné smlouvy. Protože žalovaný svou povinnost uhradit pojistné za dobu trvání pojistného vztahu nesplnil, a to ani dodatečně, uplatnila žalobkyně tento svůj nárok u soudu, kdy dlužná částka odpovídala poměrné částce pojistného za uvedenou dobu pojištění, které žalobkyni za dobu trvání pojistného vztahu náleželo. K datu zániku pojistného vztahu tak žalobkyni vzniklo právo na úhradu částky pojistného ve výši 1.911 Kč, o čemž byl žalovaný informován a byl vyzván k úhradě dlužného pojistného a rovněž poplatku ve výši 350 Kč za předčasné ukončení smlouvy, stejně tak vzniklo žalobkyni právo i na úhradu částky 300 Kč za upomínání žalovaného. Žalovaný tyto částky neuhradil ani po opakovaných výzvách a dostal se i do prodlení s úhradou dluhu a žalobkyně měla pak i právo na přiznání požadovaného zákonného úroku z prodlení. Podle § 513 NOZ příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Dále podle § 1970 NOZ platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud s ohledem k uvedeným skutečnostem, kdy měl za prokázané, že žalovaný dluh neuhradil, ačkoliv k tomu byl opakovaně vyzván žalobkyní, žalobě zcela vyhověl ve vztahu k žalované částce a rovněž k uplatněnému příslušenství. (výrok I.) 13. povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ. Soud aplikoval při stanovení odměny § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014, a to s ohledem ke skutečnosti, že v případě žalobkyně došly naplnění právě podmínky zde uváděné, tedy jedná se o návrh podaný na ustáleném vzoru, uplatněný o