9 C 57/2022-41 — Okresní soud v Uherském Hradišti

Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhal po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 3.990 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z dlužné částky z titulu dluhu z uzavřené smlouvy mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce, společností T- [právnická osoba] (dále jen právní předchůdce žalobce), která se týkala poskytování služeb poskytovaných právním předchůdcem žalobce žalovanému. K odůvodnění žaloby zejména uvedl, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným zákaznickou smlouvu [číslo] k telefonnímu číslu [tel. číslo], kdy mu byly poskytovány a také účtovány tzv. doplňkové služby třetích stran tj. za zprostředkovaný prodej, které se žalovaná rovněž zavázala řádně hradit v rámci vyúčtování a podle ceníku právního předchůdce žalobce. Žalované byla vystavena faktura [číslo] za období od [datum] do [datum] splatná k datu [datum], kdy jí byla také vyúčtována částka i za služby třetích stran ve výši 3.990 Kč, kterou však žalovaná řádně neuhradila. Součástí uzavřené smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky a Ceník služeb. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaná dlužné částky neuhradila ani po opakovaném upomínání. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne [datum]. Usnesením zdejšího soudu ze dne 25. 4. 2022 č.j. 9 C 57/2022-36 byli žalobce a žalovaná v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzváni ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila, ač jí byla doručena do vlastních rukou dne [datum] spolu s žalobou, přičemž žalobce se k tomuto vyjádřil v podání ze dne [datum] a souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud pak v souladu s § 115a OSŘ ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobce, když žalovaná zůstala po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřila k podané žalobě, ani nijak nenamítala pravost důkazů předložených žalobcem a stejně tak neodporovala veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobce. Na základě předložených důkazů a tvrzení ze strany žalobce učinil soud ve věci následující skutková zjištění a závěr o skutkovém stavu, kdy bylo jednoznačně z předložených důkazů zjištěno, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným zákaznickou smlouvu [číslo] k telefonnímu číslu [tel. číslo], kdy mu byly poskytovány a také účtovány tzv. doplňkové služby třetích stran tj. za zprostředkovaný prodej, které se žalovaná rovněž zavázala řádně hradit v rámci vyúčtování a podle ceníku právního předchůdce žalobce. Žalované byla vystavena faktura [číslo] za období od [datum] do [datum] splatná k datu [datum], kdy jí byla také vyúčtována částka i za služby třetích stran ve výši 3.990 Kč, kterou však žalovaná řádně neuhradila. Součástí uzavřené smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky a Ceník služeb. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaná dlužné částky neuhradila ani po opakovaném upomínání. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto: Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od [datum], (dále jen NOZ), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Z uvedeného ustanovení NOZ je pak zcela jednoznačné, že na projednávanou věc bylo třeba aplikovat předchozí právní úpravu ve vztahu k uzavřené smlouvě mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou. Soud dále projednávanou věc posoudil podle zákona [číslo] sb., o platebním styku, v platném a účinném znění, stejně tak podle příslušných ustanovení zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, v platném a účinném znění, (dále jen ZoEK), kdy podle § 63 ZoEK a podle příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění, (dále jen ObčZ), byla mezi účastníky, respektive právním předchůdcem žalobce a žalovanou uzavřena předmětná spotřebitelská smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací, přičemž žalovaná využívala poskytované služby i ve vztahu ke třetím osobám tj. audiotextové služby, zprostředkovaný prodej apod. a byla povinna hradit konkrétní vyúčtované služby, avšak své povinnosti žalovaná neplnila a dlužila právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 3.990 Kč, když byla tato částka tvořena dlužnými částkami za doplňkové služby třetích stran tj. za zprostředkovaný prodej. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu, avšak ničeho neuhradila a neučinila tak, ani po doručení předžalobní upomínky, přičemž se dostala i do prodlení s úhradou dlužné částky s ohledem na její splatnost. Pokud šlo o jeho prodlení, pak podle § 517 odst. 1 ObčZ, platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Podle odst. 2 téhož ustanovení ObčZ jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Soud tak s ohledem k uvedeným skutečnostem žalobě v plném rozsahu vyhověl. Pokud šlo o otázku přechodu práva na žalobce z jeho právního předchůdce, pak došlo k platnému uzavření Smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. NOZ (výrok I.) O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ. Soud aplikoval při stanovení odměny § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od [datum], a to s ohledem ke skutečnosti, že v případě žalobkyně došly naplnění právě podmínky zde uváděné, tedy jedná se o návrh podaný na ustáleném vzoru, uplatněný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení (viz níže). Plně úspěšnému žalobci tak přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v zaplaceném soudním poplatku v částce 400 Kč a v nákladech právního zastoupení zahrnující odměnu advokáta za jeden úkon právní služby ve výši 300 Kč, když celkově byla sazba odměny přiznána za 3 úkony právní služby tj. 600 Kč (§ 14b odst. 1 písm. a) bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014), paušální náhradu hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč, tj. 300 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a), d), a § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014) a DPH ve výši 21 % tj. 189 Kč Celkem tedy náhrada nákladů řízení činila částku ve výši 1.489 Kč Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první před středníkem OSŘ, místo plnění podle § 149 odst. 1 OSŘ (výrok II.)