11 C 150/2023-40 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobním návrhem podaným ku zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky ve výši 37 142,51 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila následovně: 2. Žalobkyně se žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo]. Nedílnou součástí smlouvy byly také úvěrové podmínky. Úvěrový rámec byl sjednán ve výši 39 990 Kč. Žalovaná se zavázala splácet poskytnutý úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální vyčerpané částky, a to včetně příslušenství a sjednaných poplatků, vždy k 20. dni příslušeného kalendářního měsíce. Celkem žalovaná vyčerpala úvěr ve výši 64 242 Kč, když zároveň splatila částku ve výši 50 482 Kč. V souladu s čl. 7 úvěrových podmínek žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila, protože se žalovaná dostala do prodlení se splácením alespoň dvou splátek nebo do prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Žalovaná byla zároveň dopisem ze dne [datum] vyzvána k uhrazení zesplatněného úvěru, ale po této výzvě ničeho neuhradila. Žalovaná tak žalobkyni dluží částku ve výši 37 142,51 Kč (jistina neuhrazená 33 535,55 Kč, poplatky za pojištění ve výši 1 506,96 Kč, náklady na vymáhání 600 Kč v souladu s čl. 9 úvěrových podmínek, smluvní pokuty 1 500 Kč v souladu s čl. 9 úvěrových podmínek). 3. Protože účastníci, žalovaný konkludentně, když se na výzvu soudu nevyjádřil, a žalobkyně již v samotném návrhu, souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném a účinném znění (dále jen„ o.s.ř.“), rozhodl soud pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil skutková zjištění a z nich tento závěr o skutkovém stavu věci: 4. Žalobkyně se žalovanou uzavřela dne [datum] Smlouvu o úvěru s opakovaným čerpáním [číslo]. Výše úvěrového rámce byla sjednána v částce 39 990 Kč s roční úrokovou sazbou 26,28 %. Celková částka splatná spotřebitelem byla 46 391 Kč, měla být hrazena ve formě měsíčních splátek ve výši 4 % z dlužné částky, a to vždy k 20. dni měsíce. V úvěrové smlouvě pak byla dohodnuta také výše smluvní pokuty. Nedílnou součástí smlouvy byly Úvěrové podmínky [anonymizováno]. Dle výpisu čerpání splátek a úhrad je zřejmé, že žalovaná čerpala úvěrový rámec postupně. Naposledy žalovaná uhradila na čerpaný úvěr dne [datum] částku 957 Kč, ač byla aktuální splátka ve výši 2 403 Kč. Od splátky splatné dne [datum] se dostala do prodlení, stejně jako s následujícími splátkami, proto žalobkyně ke dni [datum] úvěr zesplatnila. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka 37 540,14 Kč s příslušenstvím. Dopisem ze dne [datum] bylo žalované oznámeno zesplatnění poskytnutého úvěru a byla zároveň vyzvána k uhrazení dlužné částky ve výši 44 035,14 Kč ([anonymizováno]). Jelikož ničeho neuhradila, byla jí dne [datum] zaslána předžalobní výzva k plnění, ve které byla vyzvána k úhradě částky ve výši 44 592,32 Kč ([anonymizováno]). 5. Soud důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaná v řízení neoznačila žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní i z jejich žalobních tvrzení, kterým žalovaná z důvodu procesní pasivity neodporovala. 6. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle těchto zákonných ustanovení: <i>7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne, na jeho požádání a v jeho prospěch, peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>8. Podle § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> <i>9. Dle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> <i>10. Podle § 2049 o.z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.</i> 11. Podle § 122 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. 12. Na základě shora uvedených listinných důkazů a v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že nárok uplatněný v žalobě je důvodný. 13. Co se týká zkoumání úvěruschopnosti žalované, pak má soud za to, že žalobkyně postupovala legitimním způsobem, řádně a s odbornou péčí posoudila schopnost žalované spotřebitelský úvěr splácet, a to na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele (úvěrová smlouva, potvrzení o provedení ověření bonity klienta, posouzení úvěruschopnosti klienta). 14. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou, jakožto spotřebitelem, byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o.z. ve spojení s úpravou dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalované byl poskytnut úvěr ve formě úvěrového rámce ve výši 39 900 Kč. Pro nikoli řádné splácení úvěru dle splátkového kalendáře byla nesplacená část úvěru prohlášena ke dni [datum] za okamžitě splatnou a žalovaná se následujícího dne ocitla v prodlení. Žalobkyně v řízení prokázala vznik pohledávky za žalovanou, tak i její výši, nadto soud musel konstatovat, že požadovaná částka za náklady na vymáhání odpovídala smluvním ujednáním, shodně i požadovaná smluvní pokuta ve výši 1 500 Kč dle § 2048 o.z. v souladu s § 122 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud vyhověl žalobkyni i co do požadovaného smluvního úroku z úvěru, který žalobkyně ke dni sepsání žaloby kapitalizovala částkou 6 571,28 Kč a dále úroku ve výši 15 % ročně z částky 33 535,55 Kč za dobu od [datum] do zaplacení (dle úpravy § 122 z. č. 257/2016 Sb.). Rovněž bylo žalobkyni vyhověno co do nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení v souladu s § 1970 o.z., a to jednak v kapitalizované výši 1 268,22 Kč ([datum] – [datum]) a jednak za dobu od [datum] do zaplacení ve výši 15 % ročně dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z částky 37 142,51 Kč (výrok I.) 15. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. soud žalobkyni, jako zcela úspěšnému účastníku, přiznal právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 486 Kč a dále nákladech právního zastoupení, tj. odměna právního zástupce dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ a.t.“) ve výši 1 500 Kč (3 x 500 Kč dle § 14b odst. 1 bod 3. ve spojení s § 11 odst. 1 a) a d) a.t.), 3 x 100 Kč režijní paušál dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a náhradu DPH ve výši 21 %, tj. v součtu včetně soudního poplatku celkem částku ve výši 3 664 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 16. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výrocích I. i II. na základě § 160 odst. 1 o.s.ř, když neshledal podmínky k jejímu prodloužení.