11 C 176/2023-44 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobním návrhem podaným ku zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 21 022,17 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila následovně: 1. Žalobkyně se žalovaným uzavřela dne [datum] úvěrovou smlouvu. Na základě uvedené smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 80 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal, že uhradí poskytnutou částku spolu s úrokem ve výši 28,65 % ročně, a to formou 72měsíčních splátek ve výši 2 503 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky. Žalovaný celkem uhradil částku ve výši 157 989 Kč, která byla započítána v souladu se smlouvou. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek – tedy řádně nesplácel, žalobkyně ke dni [datum] úvěr zesplatnila, avšak žalovaný ani poté ničeho neuhradil. Ke dni sepsání žaloby tak dluh žalovaného na jistině byl ve výši 18 944,17 Kč, na poplatcích 234 Kč (za odložení a změnu splátek á 39 Kč), na poplatcích za pojištění 244 Kč (4x á 61 Kč), na nákladech vymáhání 600 Kč a na smluvní pokutě 1 000 Kč (2 x 500 Kč dle čl. 6 úvěrových podmínek). 2. Žalovaný se k podanému žalobnímu návrhu nijak nevyjádřil, když byl po celou dobu řízení procesně pasivní. 3. Protože účastníci, žalovaný konkludentně, když se na výzvu soudu nevyjádřil, a žalobkyně již v samotném návrhu, souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném a účinném znění (dále jen„ o.s.ř.“), rozhodl soud pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil skutková zjištění a z nich tento závěr o skutkovém stavu věci, přičemž soud důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní i z jejich žalobních tvrzení, kterým žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval. 4. Žalobkyně se žalovaným uzavřela dne [datum] Smlouvu o hotovostním úvěru a smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě, které byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 80 000 Kč, kterou se zavázal splatit formou 72měsíčních splátek ve výši 2 503 Kč, a to společně s úrokem ve výši 28,65 % ročně. Celkově měla být uhrazena částka ve výši 170 208 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly také úvěrovém, kdy v čl. 6 byl uveden přehled sankcí v případě prodlení se splácením, a to včetně smluvní pokuty ve výši 500 Kč za opoždění s uhrazením splátky, v čl. 5 pak byla upravena možnost žalobkyně zesplatnit úvěr v případě porušení povinností ze smlouvy. (Smlouva o hotovostním úvěru a smlouva o revolvingovém úvěru ze dne [datum] [číslo] příloha [číslo] ke smlouvě, Úvěrové podmínky společností [právnická osoba] – [anonymizováno] platné od [datum]) Žalovaný načerpal úvěr ve výši 80 000 Kč a postupně hradil splátky, a to až do 63. splátky, kdy 64. splátku splatnou dne [datum] neuhradil, proto žalobkyně ke dni [datum] celý úvěr zesplatnila (výpis čerpání, splátek a úhrad č. smlouvy [číslo]). Žalovaného následně dopisem ze dne [datum] vyzvala k uhrazení částky ve výši 22 569,75 Kč (výzva ke splacení celého úvěru ze dne [datum], podací arch [anonymizováno]). Opětovně byl žalovaný vyzván k uhrazení dluhu výzvou ze dne [datum] (předžalobní výzva ze dne [datum], podací arch [anonymizováno]). 5. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle těchto zákonných ustanovení: <i>6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne, na jeho požádání a v jeho prospěch, peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>7. Podle § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> <i>8. Dle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> <i>9. Podle § 2049 o.z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.</i> 10. Podle § 122 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. 11. Na základě shora uvedených listinných důkazů a v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že nárok uplatněný v žalobě je důvodný. 12. Co se týká zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, pak má soud za to, že žalobkyně postupovala legitimním způsobem, řádně a s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného spotřebitelský úvěr splácet, a to na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele (úvěrová smlouva, posouzení úvěruschopnosti klienta). 13. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným, jakožto spotřebitelem, byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o.z. ve spojení s úpravou dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 80 000 Kč. Pro nikoli řádné splácení úvěru byla nesplacená část úvěru prohlášena ke dni [datum] za okamžitě splatnou a žalovaný se následujícího dne ocitl v prodlení. Žalobkyně v řízení prokázala vznik pohledávky za žalovaným, tak i její výši, nadto soud musel konstatovat, že požadovaná částka za náklady na vymáhání odpovídala smluvním ujednáním (poplatek za změnu splátky á 39 Kč dle smlouvy – bod 39. a 40.), shodně i požadovaná smluvní pokuta ve výši 1 000 Kč dle § 2048 o.z. v souladu s § 122 zákona o spotřebitelském úvěru, a také požadované pojistné v souladu s § [číslo] o.z, které bylo v rámci smlouvy sjednáno (pojištění schopnosti splácet). Rovněž bylo žalobkyni vyhověno co do nároku na zaplacení úroku, jednak v kapitalizované výši 2 799,88 Kč a jednak ode dne [datum] ve výši 15 % ročně z částky 18 944,17 Kč (§ 2395 o.z.) a rovněž zákonného úroku z prodlení v souladu s § 1970 o.z., a to jednak v kapitalizované výši 692,06 Kč ([datum] do [datum]) a jednak za dobu od [datum] do zaplacení ve výši 15 % ročně dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z částky 21 022,17 Kč (výrok I.) 14. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. soud žalobkyni, jako zcela úspěšnému účastníku, přiznal právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 842 Kč a dále nákladech právního zastoupení, tj. odměna právního zástupce dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ a.t.“) ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2. ve spojení s § 11 odst. 1 a) a d) a.t.), 3 x 100 Kč režijní paušál dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a náhradu DPH ve výši 21 %, tj. v součtu včetně soudního poplatku celkem částku ve výši 2 294 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 15. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výrocích I. i II. na základě § 160 odst. 1 o.s.ř, když neshledal podmínky k jejímu prodloužení.